sobota 19. února 2011

Šp: práce, práce...

dnešní den byl největší záhul... "hlídala" jsem 8hodin, vlastně nakonec devět, protože jsem nějak vynechala přestávku... je to tady takový složitý, jak mi dali ten rozvrh hodin, budu se jich muset ještě zeptat, jak to dělat, protože jak tu včera byli ti hosté, tak já jsem šla spát dřív a podle rozvrhu jsem měla ráno stejné, jako ostatní dny, což znamená od osmi (na osmou obvykle připravuju snídani). Jenomže když jsem vstala, tak jsem uvažovala, jestli vůbec oni teď budou taky vstávat tak brzo. Myslím si totiž, že až začnou jezdit hosté, tak oni budou mít víc práce mimo dům a budu tu víc pro kluka. Teď si třeba hrajeme, ale přitom rodiče jsou doma... No, tak jsem šla do tý kuchyně a uvařila si čaj. Chtěla jsem aspoň vyklidit myčku, ale to by znamenalo chodit do obýváku přes chodbu (a pár schodů nahoru od dveří spí v otevřeným pokoji rodiče, tak jsem se bála, aych je nevzbudila, protože otevírání a zavírání dveří je strašně hlasitý, i když se snažíte být potichu, a s náručí talířů to je ještě horší). Takže to jsem nějak zavrhla. Tak jsem si uvařila čaj, koukala jsem, co bych mohla poklidit, nakonec jsem se s těma talířema vydala, všimla si, že se nahoře už něco hejbe, takže vstávají, ale snídani jsem definitivně začla chystat až když se vzbudili. Takže dneska jsem vstávala brzo docela zbytečně, ale bylo by nefér, si to nezaškrtnout  v pracovním rozvrhu, protože já za to nemůžu, že jsem nepracovala, oni nebyli vzhůru, já byla a mohla jsem si klidně vyspat... no, tak nevim...

No, ale jinak jsem si teda celý den hrála s klukem, hlavně na autodráze. Dali jsme si ji na verandu/terasu (nevim, jak se to nazývá), sluníčko nám krásně svítilo, bylo teplo a auta jezdily ;)

měli jsme jen přestávku na oběd po druhé hodině a ve čtyři jsme se přesunuli dovnitř. V pět jsem měla podle rozvrhu padla. Furt jsem sledovala hodiny, ten den byl vážně dlouhý. Jenomže ten kluk vůbec nechápe nějaký hodiny nehodiny. On by si furt chtěl se mnou hrát a je strašně těžký mu říct ne. Strašně se divil, když jsem v těch pět hodin odcházela, kam jdu, a jestli si chci hrát tohle, a teda když jdu ven, jestli může jít se mnou, kam jdu, že mě tam dovede. Řikala jsem mu, že chci být sama, ale to moc nechápal. Ale odešla jsem. Kdybych zůstala v pokoji, tak bych neměla pokoj. Furt chodí za mnou. Rodiče mu ještě něco říkali, když jsem odcházela, tak jsem doufala, že mu vysvětlej, že potřebuju svoje volno.

Šla jsem k moři. Říkala jsem si, že si to tam prohlídnu, sednu si a budu se prostě jenom koukat, nebo se učit španělský slovíčka. Bylo to super. Už bylo spíš zataženo, ale když jsem se koukal doleva, tak tam byl břeh s horama, které byly do poloviny v mlze. Bylo to strašně pěkný. Snad se nějaký fotky povedly.


Myslela jsem, že tak třeba v sedm bude večeře, tak jsem se vrátila asi ve třičtvrtě... jakmile jsem otevřela vrata do zahrady, tak se přiřítil kluk na koloběžce a hned mi zase nevrhoval padesát her, který bychom mohli hrát. Snažila jsem se mu vysvětlit, že ne, přitom jsem šla dovnitř. On stále jako ocásek. Na chvilku jsem se ho zbavila, když si ho zavolali rodiče,šla jsem si umýt ruce a jakmile jsem vyšla z koupelny, u tam zase čekal a navrhoval hry :D ááááááááááááááá.... řekla jsem, že musim něco udělat, že něco potřebuju a tak. Asi musel jít dělat něco s rodičema, takže teď je klid, ale uvidíme po večeři. Asi půjdu brzo spát. A to nejenm kvuli němu, ale jsem vážně unavená... zítra mam day off, půjdu do města, večer mám extra placený babysitting, tak bude mít radost. Ale ostatní neděle se budu muset ztrácet asi na celý dny, dokud nepochopí, že mam volno! :D

4 komentáře:

  1. říkáme si, Jiři, že kluk má "živého člověka", tak buď ráda, že to není horší a vem ho do party

    OdpovědětVymazat
  2. ty obrázky jsou nádherné!!!!!!!!!!!

    OdpovědětVymazat
  3. Ono je to asi nejjednodušší jít pryč, i když otravný (člověk by taky chtěl jen bejt doma)
    Ale klidně se o tom s "rodičema" pobav, já si pamatuju, že jsem v praze měla podobný pocity a dnes bych se o těch pochybnostech a nesnázích víc bavila i s rodičema... oni pak lehko vzniknou nedorozumění
    Hodně příjemných dní :-) ZJ

    OdpovědětVymazat
  4. Jé, sedět jen tak u moře a koukat na vodu...:) Nádhera. přeju hodně trpělivosti pro hravého kluka.

    OdpovědětVymazat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)