neděle 10. dubna 2011

víkendy jsou vždycky akční

jo, je to tak... stále se tu něco děje :)


v pátek odjel nejstarší s M. na fotbalový zápas, takže jsem zůstala s kluky sama, ze začátku ještě s prababičkou. Bohužel prostřední dostal zase nějakej "záchvat", takže řval, byl nepříčetný, byli jsme v garáži a on chtěl síťku na chytání ryb, že si s tím chce hrát. Ale měli jsme se jít dívat na nějaký film a navíc se fakt choval hrozně, tak jsem mu to nechtěla hned dát... a jak tak řval, tak někdo zaklepal na vrata od garáže. Běžela jsem se teda podívat ke dveří, jestli někdo nezvonil a neslyšeli jsme ho, ale nikdo tam nebyl. Tak jsem tak koukala a po chvilce se vynořily dvě malý holky - sousedky, za mnou přiběhl nejmladší, tak se s ním bavily a pak se ptaly, jestli si může jít hrát k nim. Tak jsem řekla, že klidně, protože mít o jedno dítě míň není špatný, tak oni odběhli.Jenomže po chvíli další zvonek, vrátili se, protože jeden z rodičů spal a nemohly ho vzbudit, a druhý nebyl doma. Tak se nasáčkovaly k nám, aniž bych to nějak stihla řešit. Dokud byly venku, tak se to docela dobře dalo, jenom jsme s prababičkou dohlížely, aby se nic nestalo a oni si hráli. Jenomže časem je to přestalo bavit, tak se přesunuli do herny a to už bylo mnohem horší. Řev, TV na plný pecky, hračky všude po podlaze, jak velký, tak menší - rozsypaný, zvuky z hraček, které vydávají zvuky atd... trochu jsem rezignovala a prostě se jenom dívala co se děje, případně je okřikla. Pak mě dostala ta jedna holka - tak se na mě otočila a sdělila mi: "Mám hlad." tak jsem nereagovala... tak to zopakovala, já jsem se teda zeptala ostatních, jestli nechtějí jíst a když nic, tak jsem s ní šla do kuchyně a dala jí něco k jídlu. No, já nevím, jestli to je drzost, nebo ne, ale mohla to taky říct jinak. Navíc je nikdo nepozval. A to ještě nemluvím o tom, že když přišli, tak byli v kuchyni a katalánštině jsem nerozuměla, takže nevím, kdo to začal, ale bavila se s nejmladším a pak říkala, že (on) chce čokoládu, kde je, tak jsem řekla, že nemůže. Tak s ním mluvila, tak teda žvejku, pak lízátko, pak bonbóny a tak... a předpokládala, že mu to dám... nedala jsem se...
No, pobyly tu asi dvě hodiny, ale bylo to drsný. Pak pro ně přišla jejich mamka. Prostřední usnul na gauči a já se koukala na tu spoušť na zemi. A samozřejmě, hádejte, kdo to uklízel!! Prostřední spal a nejmladšího jsem nedokázala přimět k tomu, aby to uklidil... nakonec jsem ho donutila mi pomoct uklidit aspoň posledních pár těch malejch rozsypanejch věcí, ale všechno ostatní jsem uklidila já - samozřejmě.
No, když pak přišli rodiče a dozvěděli se, že tu ty holky byly, tak se mě ptaly, jak jsem to zvládla, a že jsou to živly, a ať příště řeknu, že rodiče nejsou doma, ať přijdou jindy. A to asi udělám! :)




včera (v sobotu) jsem měla možnost se trochu vyspat. Bylo mi nabídnuto jít s nimi na nějakou snídani na 9h, ale taky mi bylo řečeno, že jestli si chci odpočinout, tak nemusím jít a půjdeme až pak, kolem 11h do Port d´Alcudia na nějakou slavnost-svátek = Feria :)
tak jsem si vybrala možnost odpočinout si a po 11h jsme se vydali na tu slavnost. Hezky jsme kluky oblíkly, já jsem se oblíkla tak, aby mi nebylo vedro, protože předpověď byla až 27°C a myslím si, že to tak i bylo - bylo neskutečný vedro! (neskutečný vedro na to, že je duben... docela hezký léto v červenci v čr).


V Portu to bylo moc hezký. Byly tam různě vystavené lodě, pár atrakcí a hodně stánků se vším možným. Pak také zábava pro děti se skákacími hrady a pod velkým bílým stanem jste si mohli dát někdo k pití, jídlu, protože tam byli zástupci z různých restaurací.

ty zábavní tancovací ženský s dětma

jeden ze skákacích hradů

jedna z lodí

 vysoké postavy před stanem s jídlem (vlevo s klukama jejich teta) :)


Takže děti se tam zabavily s takovýma dvěma ženskýma, co s nima zpívaj a tancujou a po skončení na skákacích hradech. Tam jsme je hodně sledovali, aby se nám neztratili, protože lidí bylo hodně. Už se blížil čas obědu, tak jsme se rozhodli jít do restaurace na jídlo. Jenomže cesta přes celé centrum dění nebyla vůbec jednoduchá. To víte. Když bydlíte na malém městě, máte velké příbuzenstvo a taky 3dětí, přes které taky poznáte hodně lidí = znáte minimálně polovinu města, tak vám prostě taková cesta, přes hromady místních lidí, zabere víc času, než byste čekali. Sestry M. koupily dětem balonky nafouklý heliem - prostřední si vybral Bob Esponja - velice populární postavička z animovaných seriálů, ale nejmaldší si vybral Hello Kitty, což nás všechny strašně pobavilo :D



takže jsme šli na ten oběd, zdravili se s hodně lidmi, proplétali se mezi nimi, a nakonec jsme dorazili. Šli jsme úmyslně do jedné restaurace ne úplně v centru, což se ukázalo jako velice chytrý krok :) sice to bylo asi 50m od centra, ale restaurace byla úplně prázdná a pizzy měli vážně výborný. Ochutnala jsem taky kafe s ledem. To mi přišlo strašně vtipný. Dostala jsem takovej malinkej hrneček, ve kterém byla káva jenom do poloviny, a vedle toho obrovskou sklenici s ledem na dně. To kafe jsem si malinko osladila a nalila do tý sklenice. Jo, bylo to docela osvěžující, že jsem nepila v tom vedru teplý kafe, ale přišlo mi to docela vtipný. Jinak bych ráda poznamenala, že jsem přestala pít kafe (každodenně ráno), ale protože mi strašně chutná, tak si ho občas dám - v restauracích a doufám, že ho mají kvalitní :) jo a ještě musím poznamenat, že v tý restauraci měli docela vtipný lampy:
jo a na jedný stěně měli poličky, kde měli vína, ještě něco a pak pár knížek... koukala jsem na to a měli tam pár slovníků, nějakou jinou knížku, a pak The Purpose Driven Life (jestli to někdo znáte - docela mě to překvapilo, nejenom tím, že to je knížka v angličtině), pak tam měli ještě hromadu knížek s recepty. Ale pizza byla vážně výborná, jenom kluci se moc neuměli chovat. Byl nějakej rozbíjecí den, protože schodili květináč a doma pak ještě skleničku a talíř, ale k tomu se ještě dostaneme.


Jeli jsme si odpočinout domů, tak jsem měla příležitost pokračovat ve čtení mé knížky, co jsem si koupila v knihovně. Je pravda, že když se nad tím zamyslím, tak se divím, že tý knížce vůbec rozumím, protože v Anglii s anglickýma knížkama to taky nebylo jednoduchý a anglicky jsem uměla rozhodně líp... ale je pravda, že si hodně věcí domýšlím :)


kolem 19h jsme děcka musely vzbudit, protože jinak by nám v noci nespaly. Buzení bylo hrozný, ale nakonec se zdařilo a my jsme ještě jednou vyrazili do přístavu. Prošli si to tam, pozdravili zbytek známých, zašli do obchodu podívat, se, jestli nemají boty na nejstaršího - tam mě zaujalo, že měli koutek pro děti, ale byl takový provizorní :) pak dorazili domů, rodiče se šli převlíknout, protože šli na nějakou oslavu, kde měli být hodně slušně oblečený, my se najedli, oni odešli, já udělala dětem palačinky, který jim i mně moc chutnaly, pustila jsem jim film a čekala, až usnou... jenomže oni ne a ne usnout... nejmladší to vůbec neřešil a asi v půl dvanácté si začal hrát s hračkama... tak jsem pustila další film, a teda ty dva nejmladší usnuli v půl jedné a nejstaršího jsem po skončení filmu před druhou poslala do postele, po čtvrt hodině dorazili rodiče a on byl ještě vzhůru... ale já už byla v pokoji a chystala se spát.


neuvěřitelný je, že ty děcka nemaj problém se v 8h ráno probudit... to bude tím odpoledním spánkem... :) ale bez něj jsou nepříčetní...




jak to dopadlo ohledně peněz? řekla bych, že nakonec docela dobře. Dostala jsem jenom jednu radu - díky Nadě, tak jsem se stále chystala, kdy to řeknu, ale vážně stále nějak nebyla příležitost, nebo byla tak krátká, že jsem ji nestihla chytit... ale když jsme včera vyráželi, tak jsem vzala flašku s vodou do kabelky, jenomže po cestě se mi polovina vylila. Když jsem to smutně zjistila a zjišťovala jsem, co se namočilo - slovník, diář, vějíř, kapesníčky, baterky, skoro všechno, co bylo v kabelce, a taky část peněženky, tak jsem jí vytáhla a koukala jsem, jestli můj malý zbytek peněz ve peněžence je v pořádku - byl, tak si toho všimla M. a říkala, že mi zapomněla dát peníze, že si na to vždycky vzpomněla a nějak mi to nestihla dát. Takže mi je pak odpoledne dala i s výplatou na příští týden dopředu. Tak jsem ráda, že se to tak vyřešilo.
tomuhle říkám pořádná bankovka ;)
A v pondělí si jdu koupit kontaktní čočky, protože to slunce tady je vážně silný :)
taky nabíjecí baterky do foťáku...


teď razím na druhou část oslav, prý tam má být dnes ještě víc lidí, než včera, protože tam budou i nějací papaláši :) a taky má být dnes jenom 23°C, tak bude asi příjemněji :)
a budu mít víc času tam všechno nafotit :)) (pro vás) ;))




mimochodem - byla jsem si koupit opalovací krém a překvapilo mě, jak jsou drahý. Chtěla jsem nějakej SPF 50, ale skoro ani neměli a když jo, tak teda strašně drahý... ale možná investuju, protože mi přijde, že 20 je jako nic... ruce mám už opálený jako po loňským létě (na moji obranu ale musím dodat, že loňský léto jsem se neopalovala a ani jsem moc opálená nebylaú...


jo, a narazila jsem na obchod: Müller :) ano, je to tak - je německý. Skoro všechno zboží tam, je z německa... teda vlastně to docela záleží... protože tma jsou různé sekce - drogerie - ta je skvělá, mají tu v okolí největší výběr a zároveň oddělení s jídlem, kde mají taky největší výber čokolád Lindt ;) ale zakázala jsem si je ;) pak mají papírnictví atd, kde jsou i různé CD, DVD, příslušenství k Wii, ale vážně i různé věci do kanceláře, tužky. Našla jsem sérii Friends za výbornou cenu, jenomže já to sháněla ve španělštině a oni to maj jenom v němčině a angličtině - to mě zklamalo, protože ty DVD mají vážně levné, ale v němčině... :/ a pak tam mají možná ještě supermarket, tam jsem nebyla, tak si to už moc nepamatuju, a tam bude asi taky dost německýho jídla ;) takže docela dobrý :) no, a tím končím. Zase příště! :)

5 komentářů:

  1. to je vtipný ten Bob Esponja :-) já ho znám jako SpongeBob, ale nikdy jsem to neviděla. Jedna Američanka mi ho kreslila, ještě ten obrázek mám. To jsem ráda, že se máš dobře a ani ti to léto nezávidím, my si tu užíváme jara a aprílového počasí. :-) tak se měj hezky a přeju hodně trpělivosti :)
    Anička Š.

    OdpovědětVymazat
  2. To mě s*re, že neumím španělsky ani pípnout. Zní to všechno tak krásně, že bych to tam rád všechno poznal. Což se mi ale asi jako turistovi za pár dní nepovede :)) Fůůha sto ojro, to ti někde vezmou? :)) Pamatuju si, jak jsem tady měl kdysi problém s padesáti librovkou. Baba tenkrát cosi mlela o tom, že to sem vozí jenom lidi z Evropy, nebo turisti :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Ani, jo, Bob Esponja, mě taky pobavil, když jsem to slyšela poprvé, a možná ještě furt trošku :)) vlastně mě tady vždycky dostane, jak se skoro před všechny věci začínající na S dává E... třeba eSteve... :D asi se to tam nepíše, ale vyslovuje... hrůůůza :D


    to Honzík: na jak dlouho to plánuješ v tvý rodině? že bych ti je dohodila v září... ;) ale jinak ti to doporučuju... zkus se časem třeba začít učit sám a pak jeď do Španělska... tohle stojí za to zažít!! :)) to se mi na aupaiření líbí - že zažiješ věci, který bys na dovče nezažil :))
    jinak říkala jsem si, jak to s tou 100eurovkou půjde a dokonce jsem jí udala na trhu v obyčejným stánku - no problem. Čekala jsem, jestli něco neřeknou, že to kdyžtak nechám na normál obchod, ale byly uplně v poho... :) 50librovka nevim, ale se stovkou bych se ani nedivila... pravda je, že když jsem jela do uk v únoru, měnila jsem si 80liber a dostala jsem je ve dvackách...

    OdpovědětVymazat
  4. Mě překvapujou ty džíny, jim musí být hrozný horko???!!!

    OdpovědětVymazat
  5. jo, to nechápu... taky si myslim, že jim musí bejt šílený horko, protože já jsem se v džínách v takovýmhle vedru strašně pařila... nevim...

    OdpovědětVymazat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)