pondělí 30. května 2011

jako obvykle...

...vám zase píšu po víkendu...


tento byl jeden z mých nejhorších...
v pátek ráno na španělštině jsem začala mít strašnou rýmu. Nevím z čeho. Z ničeho nic to prostě začalo. Doma se to horšilo a přidala se k tomu bolest v krku, malátnost a takovej ten nemocnej pocit v hlavě. Není to tu úplně poprvé a vážně by mě zajímalo, co se to se mnou děje. Odteď se tomu všemu budu snažit předcházet, i když to bude asi docela těžký...
další zajímavost ohledně toho je, že snad vždycky na mě tadyty zdravotní potíže padly před nějakým intenzivnějším hlídání. To je zákon schválnosti, co? :)


no, takže tadyten víkend jsem jen tak přežívala. M. totiž letěla do Sevilly navštívit kamarádku, takže jsem tady byla ve vedení já. Byla jsem na otce v pátek večer docela naštvaná, protože i když vzal děcka na oběd, tak ale pak od 15h jsem je měla na starost jenom já. Šli jsme teda do parku, pak jsem je tu hlídala doma, otec přišel, ale řekl, že je unavenej a pustil si televizi, já šla vysprchovat děcka, uvařila večeři, pustila jim film, on řekl, že jde spát a já jsem je pak po 23h vynášela spící nahoru do postele (22schodů), což mě už uplně dodělalo, protože jsem byla bez síly.


ráno v sobotu jsem se trochu vyspala, děcka byly v klidu, protože jim to otec večer řekl, ale protože jsme zas někam mířili v 10h, tak jsem vstávala dřív, abych jim dala snídani a tak.
Prostředního jsme zavezli na lekci tenisu a tam jsem s klukama čekala, než mu to skončí, snažila se být maximálně ve stínu a spotřebovávala na svoji rýmu ubrousky, co jsem si vzala v kuchyni :D
po dlouhých asi 2hodinách jsme se přesunuli na tobogán, kde se děcka trochu vyblbly a já je sledovala a fotila (jen, co mi konečně daj ty fotky z jejich foťáku, tak je sem dám)...
doma si daly siestu a potom jsme s jejich tetou vyrazili na nějakou oslavu narozenin...


tady bych se docela ráda zastavila, protože tady se narozeninový oslavy dost řeší.
skoro každý týden jde jeden z našich kluků na nějakou oslavu. Vždy dostanou speciální tištěnou pozvánku.
Tohle byla první oslava, na které jsem byla i já, takže jsem mohla sledovat, jak to probíhá a s jistotou můžu říct, že takhle tu víceméně probíhají skoro všechny dětské oslavy, protože poslouchám, co říkají.
Takže na každé narozeninové oslavě nesmí chybět skákací hrad, nebo nějaká atrakce (většinou to je ten skákací hrad, nebo si oslavu uděláte na ranči a děti se tam vozí na koních/ponících, nebo máte malování na obličej a tak)... pak hodně jídla, bavící se matky, šílející děti a máte to.
Zajímavé jsou dárky. Sledovala jsem chvilku to, co dostával ten kluk na té oslavě a vlastně viděla jsem, jak rozbaloval asi 6dárků - všechno to bylo oblečení!!
ano, je to tak. Tady děti dostávaj oblečení. Je to dražší a zajímavější oblečení (s oblíbenýma filmovýma postavama), ale je to oblečení. Bylo vidět, že ten kluk z toho nějak zvlášť nadšenej nebyl, což se mu očima dítěte ani nedivím. Ale naši kluci rádi dostávaj oblečení, pokud to je třeba se znakem Madridu, Spidermanem, Ben 10, nebo tak...


no a něco ke Španělům. Někde jsem i četla, že vám několikrát nabídnou jídlo, a že přijmout napoprvé není úplně zdvořilý, i když se to asi tak úplně nebere :) no, já jsem k obědu snědla docela dost pizzy a ještě jak mi nebylo moc dobře, tak jsem neměla na nic chuť a oni mi vážně mockrát nabídli a divili se pak, že nic nechci, jestli mi je dobře.


po oslavě si ta teta kluků (mimochodem je to nejmladší z těch 4 sester a je stará jako moje nejstarší sestra. Je z nich jediná ještě svobodná a docela si rozumíme) vzala ty dva nejstarší domů, takže já jsem zůstala jenom s nejmladším a to je vždycky hezkej rozdíl a pohodička :) takže to bylo fajn.


v neděli tu kluky ta teta v 10h vrátila a asi ve 12h si pro ně přijel otcův bratranec a vrátil je v 16:30... takže nakonec jsem měla neděli docela klidnou, za což jsem byla dost vděčná a skoro jsem otcovi odpustila ten pátek ;)


asi v 18:30 se vrátila matka, takže děcka byly nadšený...
rozdala dárečky a já jsem dokonce taky jeden dostala - náušnice :) to je moc milý...


tak tím to asi zakončím. Dneska ráno jsem se probudila zase v nicmoc stavu, takže když mě viděli, tak mě poslali zase spát a spala jsem až do poledne... zítra zase normálně vstanu ráno na pomoc s dětma a potom půjdu zase spát. Pokusím se to takhle zkoušet a uvidím, jestli se můj stav zlepší :) snad jo :)




jinak vzhledem k počasí, minulý týden - asi ve čtvrtek, jsme tu měli 32°C a to mě psychicky změnilo tak, že pokud vidím, že je venku pod 30°C, tak mi to přijde ok, nad 30°C mi přijde moc... možná se to pak časem ještě o 10°C zvedne... ale mně by stačilo 25°C :)


tak zatím pááá! :)



nespres

Angel, Fanny a moje sluneční brejle ;)

pátek 27. května 2011

PALMA DE MALLORCA: úterý v Palmě :)

v úterý jsem se vydala do Palmy nakoupit nějaké komponenty na vyrábění šperků, případně FIMO a taky sejít se s kamarádkou, kterou jsem poznala na těch zkouškách z angličtiny...
nakonec teda z tohoto plánovaného jsem splnila jenom to setkání s kamarádkou...
jednu cestu jsem měla zajištěnou otcem, takže jsem aspoň trochu ušetřila... prošla jsem se v obchodním centru blízko přístavu, poprvé jsem se podívala na moře v Palmě, nesehnala jsem komponenty na šperky ani FIMO, zběsile jsem v rostoucím vedru hledala autobus do centra a tak... :)


pak jsem se teda vydala tím autobusem do centra na Plaza de Espaňa, kde jsem se měla setkat s tou kamarádkou, ale ona byla ještě v kavárně, kde pracuje, takže jsem čekala, až se podívá na mobil a trochu mě nasměruje, kde je ta kavárna... zatím jsem si sedla pod nějaký barometr a dala jsem si bagetu k obědu. Ani mě nepřekvapilo, že jediná prázdná lavička byla na slunci... ale pod tím barometrem byla troška stínu :)
Na Plaza de Espaňa se pokaždé, když jsem v Palmě, něco děje. Tentokrát tam byli nějací socialističtí aktivisté, nebo doufám... bylo to z nějaké politické strany a něco tam provolávali, měli tam vyndané různé věci a tak... a to bylo už po volbách, tak nevím, čeho chtěli docílit...


ta kamarádka - Maria, se mi pak ozvala, nasměrovala mě a já se šla podívat do malé milé kavárny, kde nyní pracuje. Je hned vedle vlaku do Soller - to je jedna z nejstarších vlakových tras ve Španělsku a asi tam i jezdí nějaký speciální zajímavý vlak...? M. mi jednou říkala, že si tam uděláme výlet, tak uvidíme :)







počkala jsem, než kavárnu zavřeli a pak jsme si udělaly takový okruh v centru... bylo to moc pěkný, došly jsme ke katedrále, k Plaza del Rei Juan Carlos , o kterém mi ten bulhar minule řekl, že je daleko a ať radši jedu busem, když jsem se ptala na cestu, prošly jsme kousek Rambla a vrátily se zas na Plaza de Espaňa...  dozvěděla jsem se některý zajímavosti... moc jsme toho nenafotila, ale i těch pár fotek, které jsem spíše jen tak za pochodu nafotila, vám toho řeknou víc, než slova ;)






Plaza del Rei Juan Carlos - říká se tomu Plaza de Tortugas podle těch želv, co jsou na té fontáně (jestli je vidíte)








bylo to moc fajn odpoledne, i když jsme potom byly už dost unavené, protože jsme toho nachodily docela dost a taky bylo dost horko... takže jsme se rozloučily a já šla na autobus, který mi měl jet v 18h.
Píšu MĚL jet, protože nepřijel... čekáme tam všichni a autobus nikde.. čekáme, čekáme a asi v 18:35 konečně přijel, vystoupili lidi, ale řidič nás zadržel, šel si zavolat, pak ještě někam odešel, vrátil se asi v 18:45, nastoupili jsme a když už byl celý autobus plný a vyjížděli jsme, tak bylo 19h... no, neslyšela jsem žádné vysvětlení, proč byl zpožděný, nebo co se dělo, prostě to bylo jako kdyby se to dělo normálně... jenom lidi okolo mě se tak úplně netvářili... možná měl špatně nastavené hodiny... nevím... no, tak si říkám - tohle je Španělsko... :)




M. dneska odletěla do Sevilly, takže tu jsem na víkend sama s otcem, tak jsem docela zvědavá, jaký to bude... dostala jsem různé pokyny, snad nic nezapomenu a bude to v pohodě...
přes noc jsem dostala šílenou rýmu a škrábání v krku... tak nevím, co dělat... cucám zas různý bonbóny... radu - dát si Slivovici, nemůžu poslechnout, protože tu žádnou nemáme... ale možná máme Anýzovici, ale je mi blbý se po ní ptát :)
začíná být teplo i v noci, takže si už budu muset dát pryč deku a budu spát jenom s tím "prostěradlem" jak se to tu dělá... 
taky jsem dostala radu, jak přežít místní léto: od 11h do 18h nevylejzat z domu a pokud vylezu, tak se zdržovat ve stínu... no, tak super! :D vítej nádherný léto! :D


pěkný víkend vám všem!! :)

úterý 24. května 2011

... a jak jste se měli vy?

minulý týden jsem vám napsala dost dlouhý článek... tak jsem vám nechala taky docela dost času na to, abyste si ho přečetli ;)


tento víkend ani nebyl tak akční... skoro nic se nedělo. 
Ale protože jsem si psala průběžně na mobil různý poznámky, co mě zaujalo, nebo pobavilo, taže toho možná bude zase malinko víc... :)
právě díky tomu mobilu, že už mi funguje, jsem tento týden taky hodně vzpomínala... nacházela jsem tam různé poznámky z Prahy a tak... v té Praze to vlastně skončilo strašně rychle... sice ten celý proces nespokojenosti se školou a neúspěchů u testů byl delší, ale ukončení bylo rozhodně rychlý... a co jsem ve svém mobilu našla? no, například seznam věcí, co musím udělat, místa, která navštívit (v Praze), různé školní věci, seznam co nakoupit a tak... :)


často tu a mě padá nostalgie... zjistila jsem, že hodně vzpomínek je spojených s nějakou vůní... vzpomněla jsem si tu na Anglii - při věšení prádla nebo při vytírání podlahy... to není tak pěkný, ale tam to byla moje nejčastější činnost...


v sobotu šel prostřední na nějakou lekci tenisu a já jsem si tam s nejmladším na trávníků hrála a kopala... B. si odjel do kanceláře a nechal mi tam ten jejich foťák, že můžu něco vyfotit... miluju focení tim jejich výborným foťákem!!! je to fakt rozdíl, mohla bych tím fotit celý den... no, až si ho pořídím, tak se těšte! to bude fotek :D


večer přišel bratranec přes koleno (myslím) na návštěvu... je mu 13let, docela to s dětma umí, má rád kluky a dlouho je neviděl, tak je přišel navštívit... :) M. mi řekla, že on je vysprchuje, takže já šla s ní a nejmladším do kuchyně, kde jsme připravovaly večeři... já jsem se jen tak smála, M. se divila proč, ale prostě ta představa, že on je tam koupe, zvlášť s jejich scénama, mi přišla vtipná... no a ani jsem se moc nemýlila, protože když jsem se pak šla podívat, jestli už jsou, tak on tam zápasil s prostředním a ptal se, jestli mu pomůžu, že to nejde... asi je poprve zažil takhle... tak jsem se jenom smála a přišla jsem si strašně fajn, že mám aspoň trochu autority ;)




po docela dlouhý době jsem měla zase celý volný den... šla jsem se podívat na trh, prodírala se tisíci turisty, taky jsem šla kolem nějakých čechů. Bylo to docela vtipný, protože jsem koukala na toho mluvícího chlápka a říkala jsem si, že má nějakou povědomou tvář, a když jsem šla okolo nich, tak jsem zaslechla, že mluví česky. A byli to turisti :) Ale jsem docela ráda, že jsem v zemi, kde nenarážím na čechy na každým rohu. Teda kdoví, třeba v létě to bude ještě jiný, ale rozhodně ne takový, jako s němci a angličany tady...


prošla jsem si zase celý trh, pokoukala jsem a zastavila jsem se u setů nahrdelníku, náramku a náušnic z perel z Mallorky... nikde neměli cenu a vzhledem k tomu, že jakmile jsem se tam zastavila, tak vylezl chlápek a začal se mě ptát, jestli něco nechci a tak, tak jsem se zeptala, kolik stojí. On si vytáhl blok a začal mi tam psát a vysvětlovat, že tady to mají levný, že to stojí jenom 50% zatímco v Palmě 120% :D ten set, co se mi líbil stál tady teda 45euro. Ani jsem o to neměla zájem, tak jsem řekla, že ok a začala jsem odcházet, tak si mě zavolal a říkal, že mi dá lepší cenu - 40euro. Moc jsem se netvářila a řekla, že nevím, tak mi byla nabídnuta ještě cena 35euro, já jsem se na to stále moc netvářila a ten chlápek se asi strašně divil, že to za takovou super cenu neberu. Tak jsem mu tam něco nakecala, že nevím a že si to ještě rozmyslím a šla jsem :)
tak si tak říkám, že bych mohla častěji zkoušet smlouvat. Ale já to bohužel moc neumím... a hlavně většinou něco chci a tak to koupím za tu cenu, nebo to prostě nechci.


na tom trhu mě taky baví poslouchat domluva prodavačů se zákazníky... je to vtipný... celokvě tam ráda chodím, proplétám se lidmy a tak...
třeba tam nějací angličani sháněli něco ze zeleniny a zjistili, že mají jenom sladký druh, tak se ptali, jestli mají "sauer"... prodavač nerozuměl, tak vysvětlovali, že "not sweet!" ale jinak prodavači většinou rozumí dobře :)


takže - pokud někdy dorazíte na Mallorku - rozhodně si nenechte ujít místní trhy!! je to super, stojí to za to! :)


jinak turistů už tu je vážně neuvěřitelný množství... ve dnech trhů vám cesta přes centrum města může trvat asi tak 15x déle a s kočárkem to je skoro sebevražda...


kluci si dali v neděli odpoledne prý docela dlouhou siestu a tyjo, nevěřili byste (vy možná jo, ale já ne), jak to bylo večer poznat... stále šíleně rozdovádění, hluční, vysmátí, nechtěli jít spát a furt se z pokojů ozýval řev, smích a tak... šílený...




přijde mi, že nejmladší roste, ale i se stává chytřejším a lepším :) nebo jak to říci... dneska už se chtěl sám svléci a obléci! jindy se mu vůbec nechce a musim mu pomáhat. Už se i chová chytřeji, malinko klidněji, pak taky sám snědl celou večeři!! to je co říct.. možná měl hlad, nebo co... ale jindy sám sní tak 3 lžičky polívky a pak to do něj musím strkat já... on snědl sám celou polívku a ještě kus bagety :)
a má strašně vtipný pyžamo se sněhulákama... dlouho ho nenosil (je letní) a kalhoy jsou přizpůsobený na plíny - vypadá to vtipně. A když ho on viděl, tak řekl, že ho má rád, vzal ty kalhoty a políbil je :))) to bylo strašně roztomilý... a pak jsem ho naučila říct sněhulák v češtině... sice to bylo pro něj moc těžký, ale docela se nadchl :)
celkově tady smysl líbání je úplně jiný... hodně si tady dávají pusy, kdykoliv někdo navštíví děti, tak hned říká "beso" = "pusu"... když jsou spát, tak mi občas dají... to by třeba ani nebylo neobvyklý... ale třeba i mezi dětma si dávají... kluci dávají pusu tomu bratranci přes koleno a tak různě... ale líbí se mi to, je to takový osobní :)








a nakonec... kdo jste se ještě nezúčastnil úžasné soutěže na blogu mé milé sestry, tak se určitě hned zúčastněte!!! :)
můžete vyhrát tohle:
nebo tohle :)

mějte se hezky!!! :)

čtvrtek 19. května 2011

random

  • zjistila jsem, že začínám být docela pěkně otupělá :D jako vážně... a začínám chápat všechny rodiče a to, jak se občas chovaj a proč neudělají něco, když to dítě dělá pitomosti... oni to třeba vůbec nevnímaj :D
    • tady máte příklad... včera při večeři... já si tak v klidu jím (mimochodem televize je už při každým jidle vypnutá! hurá!!) a nejstarší začne přejíždět nožem a vidličkou proti sobě (je to takovej ten steakovej nůž, ostrej a zubatej), což vydává divnej zvuk... jenomže já jím, sice ten zvuk slyším, ale prostě nějak nevnímám... až v chvíli, kdy přijde otec, tak mi to dojde, ale on stihne klukovi říct dřív, ať toho nechá a pak mi řekne, že když dělá něco takového, tak ať mu řeknu, ať to nedělá... jenomže já byla úplně mimo... :D často jsem už tak unavená, že čekám, až se situace vyhrotí a pak zasáhnu... to asi není dobře, ale ... tak to je... :D

  • prázdniny se stále blíží a my - já a Fanny, se jich děsíme... ona naštěstí nedávno zjistila, že její hostmamka v létě pracuje jenom dopoledne, takže to je fajn, ale já myslim, že takhle to u nás bohužel nebude... a pro mě to bude znamenat cca 4h práce denně navíc :(

  • problém rozbitého mobilu vyřešen :) sice není spravený - nabíjení stále nefunguje, ale to si bude muset počkat do čr... ale koupila jsem si nabíječku jenom na baterku, M. mi koupila redukci z americký zásuvky na naší, a teď si krásně nabíjím baterie a pak je dávám do toho mobilu... tím pádem zas na českým čísle funguju... hip-hip-hurá!! pokud mi chcete napsat ahoj! tak zas můžete ;)

  • předevčírem jsem se bavila s jednou sestrou od M. - tou nejmladší, co je stará, jako moje nejstarší sestra :D jo a bavily jsme se nějak o jídle a rozdílech, ona se mě ptala, jestli mi chybí český jídlo, tak jsem řekla, že právěže ani ne, že se tady jí tak výborně, že mi ani nechybí... tak jsme se shodly na tom, že tady se jí prostě výborně, a že se nedá zhubnout. Říkala, že se snažila několikrát, ale prostě to nejde... sice si třeba nastavíte nějaký jídelníček, ale pak přijde rodinná akce, kterých je tu dost a prostě máte smůlu:D je to tu vtipný:) snad mě poznáte, až se vrátím :D


úterý 17. května 2011

MALLORCA: pěkný dlouhý a nabitý víkend


Hezky se posaďte, udělejte si pohodlí a připravte se na dlouhé vyprávění ;) také doporučuji něco k zakousnutí, kdyby vám mezitím vyhládlo, hlavně v těch částech o jídle... ;)

středa 11. května 2011

zase nějaké poznámky

  • včera proběhla další scéna - opět s nejstarším... nebyla tak intenzivní, ale trvala celou dobu i po příchodu matky
  • nejmladší se choval výborně - tak hezky, že mě úplně překvapoval, že se nenechal strhnout...
  • praskla mi žárovka u lampy v pokoji
  • večer jsem rozbila skleničku
  • dalo by se říct, že to nebyl nejlepší den :D
  • dneska prostřední plival na svoje bratry... na mě si to naštěstí nedovolil...
  • nechybí mi tu český jídlo, nechybí mi tu ani českej chleba s marmeládou... asi to bude tím, že se tady jí tak dobře... :)
  • víte, jak se pozná kvalitní skluzavka v parku? Tak, že na ní čtyřletý kluk nedokáže vylézt (po tom klouzacím)
  • a nakonec ještě jedno zamyšlení... hlavně když jsem tu sledovala fotbal, tak jsem začala přemejšlet nad tím, že nejvíc peněz vlastně převážně vydělávají ti lidé, kteří pracují v zábavním průmyslu, nebo prostě tam, kde bavíte lidi, ukazujete se jim, nebo tak... na co je vlastně užitečný např. fotbalista? na to, že lidi se rádi na fotbal koukají... ale oni vlastně nic "užitečnýho" nedělají... je to vážně zajímavý...
no, tím asi pro dnešek končím :) pokud k tomu budete mít nějaký poznámky, dodatky, připomínky, nebo cokoliv, tak pište do komentářů... já to ráda čtu ;)


úterý 10. května 2011

včera večer

včera večer jsem měla další výchovnej incident... rodiče odjeli na pohřeb, takže jsem tu zůstala s děckama sama, což teda ale není nic zvláštního a nenormálního, ale ve všední dny to je trochu složitější, protože narozdíl od víkendových dnů, musí jít brzo spát...


takže jak rodiče odcházeli, tak poslali kluky se vysprchovat a nejstarší začal vykřikovat, že se sprchovat nebude a ještě to volal na rodiče, nevím, jestli chtěl nějaký svolení, nebo tak... tak jsem mu řekla, že on sám ví, co má dělat a šla jsem dát do vany nejmladšího. 
Já mam totiž takovou teorii, která je už osvědčená praxí, že nejlepší je prostě strčit tohohle do vany a pak jít řešit ty další. Nejmladší totiž tolik neprotestuje. Ale když ho nechám v koupelně, aby se svlíkl a jdu nahánět ty ostatní, tak nejenom, že ti starší nejdou, ale tenhle se nesvlíkne, ale přiběhne a najednou taky nechce. 
Takže nejmladší byl v pohodě, ve vaně a já šla pro prostředního. No, jenomže nějak se tam s nejstarším mlátili, ale spíš mě to přišlo ze strany nejstaršího. Tak jsem prostředního poslala do koupelny a docela v pohodě šel. nejstaršímu jsem znova připomněla jeho povinnost a odešla. Problém byl v tom, že on přišel za námi do koupelny, začal šíleně provokovat a mlátit kluky a mě! vzal si do ruky nůžky a říkal, že mi rozstříhá tričko a zkoušel to, pak mi nadával, mlátil mě, znova nadával atd... bylo to dost hnusný. Ze začátku jsem se chtěla bránit, ale pak jsem ho začala radši ignorovat a jasně jsem mu řekla, že sice teď mu nic neudělám, ale že si ponese následky... asi to moc nechápal, tak jsem se ho snažila dostat aspoň z koupelny, aby neotravoval, jo a zabavila jsem mu jeho oblíbenej šátek Real Madrid...


nějak jsme to takhle přežili a pak jsem mu zabouchla dveře koupelny - to byl uvnitř (a nedalo se to moc jednoduše otevřít, nějak se to tam seká) a řekla jsem mu, ať se vysprchuje, že přijdu za 10minut a jestli nebude hotovej, tak se stane něco hroznýho. Dlouho se vztekal, ale já jsem šla s klukama večeřet a doufala, že se nestane nic hroznýho, že tam nic nerozbije, nebo tak... 
no a překvapivě po 9minutách přišel do kuchyně v pyžamu s mokrýma vlasama a vypadal vysprchovaně!!!
to jsem pěkně zírala a málem jsem na něj začala být šíleně milá :D to mám vždycky takový sklony, když po dlouhým boji něčeho dosáhnu, tak mam sklony jim pak všechno odpustit a obskakovat je a tak... jestli mě chápete... no, ale tak jsem mu dala večeři, všechno šlo už docela v pohodě, měl zakázanou i televizi, tak jsme hráli deskovou hru a teda až na to, že si přizpůsobuje pravidla tak, jak chce, což mě trochu deptá, ale radši to neřeším, tak to bylo fajn, ti dva mladší byli zase schopní vytahat hračky po celé podlaze, takže pak byl boj donutit je to uklidit...


pak byl ještě jeden střet - nejstarší se mi snažil namluvit, že to, že má zakázanou televizi, znamená, že si ale může hrát na notebooku. Tak jsem se mu snažila domluvit, že ne, protože na notebooku si hraje výjimečně, takže si myslím, že kdyby to rodiče napadlo, tak by mu to taky zakázali... no, ale zase začal z toho povyk a tvrdil mi, že mu mamka řekla, že může - opět kecal... šíleně mě štve, jak mi lže, protože většinou nevím, jestli to je pravda, nebo ne... Ale teď už mu většinou nevěřím... pak se mi totiž ještě snažili namluvit, že jim rodiče dovolili, aby nejmladší spal s jedním z nich v posteli u nich v pokoji. Tak to jsem jim už vůbec nevěřila, zvlášť když je všední den, tak jsem řekla, že i kdyby to řekli, tak já to ale nedovolím... a zase začali následovat pitomosti, jakože "mám žízeň" a "kdy přijedou rodiče" ... až dorazili rodiče.


Takže rodiče jim popřáli dobrou noc, děcka zalehly a rodiče mi řekli, že nevečeřeli, takže si zajdou do restaurace a že to dětem radši neřekli, aby byl klid. No, jenomže 2minuty po jejich odchodu děcka zase začaly vylejzat z postelí a hledat maminku... hrůůůůza! a nechtěli mi věřit, že tu není a furt se ptali, kde je, tak jsem řekla, že to nesmím říct a hnala jsem je do postele... snažila jsem se jim vysvětlit, že přesně kvůli tomu, co teď dělají, si jejich rodiče potřebují odpočinout a být někdy sami a nemít je pořád za sebou volající... ani nevím, jestli to pochopili, jestli to takhle malé děti můžou pochopit, ale po pěti minutách už byl naštěstí klid a já jsem šla vyčerpaně spát... :)


vtipný bylo, že ten večer přišla na minutu jejich teta a když to viděla a zjistila, že tu nejsou rodiče, tak zas šla a popřála mi hodně štěstí :D tak to jsem se musela smát a říkala jsem si, že ho asi budu potřebovat, no... ;)


když nad tím tak přemýšlím, tak si uvědomuji, že děcka to na rodiče a další lidi, co je nějakým způsobem hlídají, nebo se o ně starají, stále zkoušejí... a není to jenom, když jsou malé, oni to zkouší pořád... i 18náctiletí teenageři zkouší posouvat hranice stále dál... zkouší, co jim rodiče povolí, co ne... i já ;) (pšššššt!!) :D (nějak jsem si to vlastně uvědomila až teď... člověk to bere tak skoro přirozeně) ;)


a ještě poznámka k neděli: zahlídla a zaslechla jsem na pláži dva lidi mluvící česky... nějakej kluk s chlápkem, co si tam kopali česky... bylo to zvláštní...


a dneska jsem tu zahlídla na tabuli před nějakým podnikem mezi výběrem piv Budějovický Budvar ;)


a nakonec vám sem dám krásný nos mého bratra z našeho rodinného nedělního skypování ;)

pondělí 9. května 2011

Vlož název

Ahojte! Jaké máte pondělí? říká se, že to je krizový den... hlavně ráno... ale já ho mám docela fajn...


Víkend byl zase, jako obvykle, trochu plnější a zajímavější, než ostatní dny, takže se vám tu trochu rozepíšu...


V pátek měl zas nejstarší fotbalový zápas, tak jsem zůstala s těma dvěma zbylýma a vyrazili jsme do parku. To je úplně nejlepší aktivita, kterou totiž můžeme dělat. Když jsme doma, tak dělaj šílený pitomosti, rozhází hračky po pokoji, nebo blbnou na dvorku a hlídat je, je šílený.. zatímco v parku si hrají na prolejzačkách, nebo s ostatníma dětma a já jenom koukám, jestli nedělají šílený pitomosti. Je to baví, pro mě to je lepší a jedinej problém je vyhnat je pak z toho parku a dotáhnout domů ;) 
M. ležela a odpočívala, protože byla nějaká nachlazená a dostala léky, které ji unavily - zajímavý... takže jsme se snažili ji nechat co nejvíc si odpočinout, abychom mohly je v sobotu na výlet...


Naštěstí to dopadlo dobře a v sobotu se jelo na Victoria vyhlídku... 

čtvrtek 5. května 2011

MALLORCA: opožděný Velikonoční speciál

 Jak se slaví Velikonoce na Mallorce?


čekala jsem možná větší oslavy a nakonec si říkám, že se to nijak zvlášť neslaví, ale je pravda, že v čechách se Velikonoce až na pondělí taky moc neslaví.

Co bych tu vyzdvihla je jídlo. To je tady pro Velikonoce typické.

Ve středu se tu rodinně připravovaly robiols (už jsem konečně zjistila, jak se to píše)
 - ty se vyrábí z těsta a plní se tvarohem, kondenzovaným mlékem, marmeládou...



Ve čtvrtek se připravovaly empanadas
Těsto na empanadas je trochu lehčí a rozpadavější, než na robiols, a plní se slaným masem a zeleninou :) 




středa 4. května 2011

pondělí 2. května 2011

jaké bylo ráno

to, co tu teď napíšu se tady v podstatě tady stává hodně často. Možná to dneska bylo malinko vyhrocenější, i když možná ani ne... nebylo to nic novýho... tak abyste věděli, proč si tu vždycky stěžuji na to stolování.


aktér č.1: nejstarší - A1
aktér č.2: matka/já - A2


A2 "Co si dáš k snídani? Chceš mléko, nebo cereálie s mlékem?"
A1 dlouhé mlčení 
A2 "cereálie, nebo jenom mléko... nebo koblihu?"
A1 "jenom mléko a koblihu"
A2 donese mléko ve skleničce a koblihu na talíři (kobliha taková s dírou uprostřed, aneb donut, posypaná cukrem nemoučkovým
A1 po chvíli "Ale já chci cereálie!!!!"
A2 "ale ty jsi řkel, že chceš JENOM mléko..."
A1 "NE!!! to jsem neřekl!! chci cereálie!!!!!!! "
A2 donese misku, přelije tam mléko a nasype cereálie
A1 oblíže cukr z koblihy, jednou si kousne a kouká na televizi
A2 "budem muset brzo jít do školy, tak jez, máš tu ještě skoro celou koblihu a (nedotčení) cereálie..."
A1 "já nechci cereálie!"
A2 "ale říkal si, že chceš!"
A1 "ne!! NECHCI!!!"
A2 "ani tu koblihu?"
A1 "ne!!"
.... chvíle klidu, všichni koukají na televizi .....
A1 převrhne misku s cereáliema, mléko se vylije na stůl a na zem
A2 "co to děláš?!?!?"
A1 "já ty cereálie nechci!!"


závěr: no, to převrhnutí bylo možná nemyslný, ale neměl na to šahat, začal s tím dělat pitomosti, který jsem já v tu chvíli neviděla. Jinak A2 byla dneska spíš matka, ale jinak jsem této pozici často vystavená i já a bohužel, že rodiče to z většiny tolerují, já nic dělat nemůžu. Nejvíc mě dostane, když si takhle něco objednají v restauraci a pak to nechtějí, ale chtějí něco jiného a rodiče jim to objednají.
Takže asi tak. Rodiče se jinak snaží dobře o výchovu, i mě podporují ve vychovávání, ale scény u jídla - to je něco nad mý možnosti, a oni asi nechápu... nevím... tak prostě abyste si dokázali představit. Dnes mě to vážně dostalo...
jo a je pravda, že po tomto incidentu M. řekla, že asi zakážeme televizi během jídla, protože děcka nejedí a celkově nedávaj pozor... tak nevím... ještě se uvidí, jestli to myslela stoprocentně vážně a jestli se to bude praktikovat...




a na závěr ještě něco ke španělům...
líbí se mi, jak tady tak neřeší návštěvy. Myslím tím všední návštěvy. Prostě jdete na procházku a jdete okolo domu známých, tak zazvoníte. Když jsou doma, tak vás na 5minut pozvou dovnitř, pokecáte, prostě v pohodě, nic se neděje.
Stejně to je i s děckama. V Anglii a jiných zemích se složitě řeší playdate (předem domluvená schůzka dvou dětí, aby si spolu hrály), tady prostě toho druhýho navštívíte, pohrajete si, nebo jdete okolo, potkáte ho v parku atd...
třeba v úterý, když jsme jeli na to kolo, tak jsme dojeli někam a nejstarší říká: "támhle bydlí můj kamarád, jdeme tam!" tak jsem řekla, že jenom zazvoníme a pozdravíme... chvilku se zdálo, že není doma, ale pak přišel, mamka v pohodě, přišla pozdravit, jestli nechceme napít a že jde zas pracovat na zahradu, kluci si pohráli asi půl hodiny na ulici a pak jsem řekla, že jedeme dál, nebo spíše domů... prostě všechno je tu v pohodě... ;) líbí se mi to... :)


takhle se tu zírá na televizi

neděle 1. května 2011

(ne)snesitelná těžkost napsání nového příspěvku

co je horší než psát článek na blog?


... psát článek na blog po dlouhé době!! ;)


ne, kecám... psát články na blog mě baví, jinak bych to asi nedělala. Ale psát články na blog po dlouhé době, to je vážně hrozný. Už si totiž skoro na nic nezpomínám, i když vím, že toho bylo dost, ale nechce se mi vzpomínat. Vím totiž, že jakmile začnu vzpomínat, tak se mi všechno začne vybavovat, ale zmateně a tady z toho vznikne dlouhý zmatený článek!
tak přemýšlím, jak to napsat. Formou fotek? nebo poznámek? tyhle dvě metody se mi v poslední době docela osvědčily... ale jdu se vám vykecat! ;)


tenhle týden byl záhul - prázdniny... vážně jsem ráda, že už skončily a já budu mít zase svá dopoledne volná...


v úterý jsem jela s klukama na kolo. Prostřední měl zařízený nějaký aktvity, takže to bylo jednodušší. Nejmladšího jsem posadila do sedačky za sebe a nejstarší jel na svým kole. Jeli jsme tam, kam nás napadlo a bylo to fajn, až na to, že musím nejstaršího naučit jezdit na silnici - základy typu, že i když není v dohledu žádný auto, tak musí jet po pravý straně, a když jede přede mnou, tak si nemůže jen tak z ničeho zastavit atakdále...


tak nějak podobně pokračoval celý týden... buď jsme šli do parku, nebo na kolo, dali si oběd, trochu siesty (hlavně nejmladší), pak dorazil prostřední z aktivit, bylo to o něco živější a okolo čtvrté dorazila mamka a byl typický večer...


ve čtvrtek šel nejstarší na nějakou aktivitu malování, prostředního poslali k babičce, takže jsem měla jenom nejmladšího a když jsme byli v parku, tak mi napsala Fanny (aupair), že je ve městě s děckama, jestli se nesejdeme. Tak jsme se jí vydali naproti a zavedly jí s klukama do parku. Takže děcka si pohrály, mi si popovídaly a zopakovaly jsme to ještě v pátek.


No, ve čtvrtek zas přišlo krásný počasí. Sice je tu teď dost aprílový - nevíte co čekat... ale ve čtvrtek dopoledne dost pařilo. 
Byla jsem tento týden dost unavená. Tím, že jsem pracovala od rána asi až do 22h se skoro žádnou pauzou, jsem byla vyčerpaná, tak mě ve čtvrtek odpoledne M. nechala jít si odpočinout, když mě viděla. Normálně bych si asi jen sedla a šla na internet, nebo tak, ale tentokrát jsem věděla, že půjdu spát a usnu. Problém byl v tom, že když jsem se probudila, tak mi bylo skoro hůř, než předtím. Začalo mě bolet v krku, hlava, k večeru se to stupňovalo a v noci jsem skoro nemohla spát. Přišlo na mě to, co jsem tu už jednou měla. Jak mě bolel celej krk, únava, zminice... 
tenkrát jsem to sváděla na sluníčko, i když to asi bylo taky z únavy. Tentokrát si taky nejsem jistá příčinou, protože zase bylo to slunce, i když teda ne tak moc, ale asi hlavně ta únava. A odnesla jsem si to teda pěkně. Zase to přišlo v dobu, kdy jsem hlídala celý dny. Paracetamol na tohle vůbec, ale vůůůůbec nezabírá!! Prostě jenom musíte přežívat tu celodenní bolest. A stále tu je. Sice ne tak moc intenzivní, ale je tu. Nevím, jestli si mám zajít k doktorovi, jestli to může být něco důležitýho...?
k tomu mam zajímacost. Minule jsem si kupovala v lékarně paracetamol a stál mě asi 5euro. Dneska jsem si tam šla znova, dali mi jiný a ten stál jenom 85centů :D


v pátek mě a dva kluky vzal otec do tý "jejich" restaurace, ale já jsem nechápala důvod. On to asi myslel dobře, ale bylo to nahouby. Vzhledem k tomu, že nám den předem odtamtud donesl lasagne, tak doma bych je během 5minut ohřála, během 20minut bychom se najedli, kluci by si odpočinuli a vše by bylo ok. 
Takhle to bylo tak, že v 12:45 nás měl vyzvednout doma, dorazil asi v 13:15, ne-li později. Kluci už měli strašněj hlad, já docela taky. V restauraci jsme zase dlouho čekali, než nám jídlo připraví, musela jsem uhlídat kluky, aby tam nepobíhali a neřvali... pak nám konečně donesli jídlo, tak jsme se najedli, nejmladší to zas nechtěl jíst - tyhle jeho manéry na něm nesnášim! něco chce a pak to nejí, řekne, že mu to nechutná, nebo že nechce a tak... no a po dojezení jsme tam asi ještě hodinu, nebo hodinu a půl čekali, až si pro nás někdo přijede. Nejmladší si tam mezitím dal siestu - na židli. Já byla taky šíleně unavená (doma jsem se pak vyspala). Prostě mně tohle vůbec nevyhovovalo.


jinak v sobotu bylo zase nic moc počasí, tak jsme si říkaly s M., že pojedeme třeba do Palmy do kina. Tak jsme vyrazili do KFC se najíst, že hned potom vyrazíme do toho kina. Ale po cestě začal nejstarší vykřikovat, že chce vidět nějaký fotbalový západ, tak se nakonec rozhodlo, že si půjdeme odpočinout, na kino kašleme a nejstarší se půjde podívat na ten zápas. No, kluci spali dost, tak to bylo asi lepší (a levnější) řešení :)


k tomu si tak říkám, že se tu brzo stanu odborník na KFC :D ale maj fakt dobrý věci.
Můj oblíbený je Brazer, ale tentokrát jsem si dala Twister a to bylo možná i lepší. Příště si dám Brazer Wrap ;) :D :D a salát mají taky dobrý :D a Volcano (čokoládovej moučník) hmmmmm :)))


jo, taky jsem tu už asi byla v restauraci víckrát, než za celej svůj život (to asi není pravda, ale až budu odsud odjíždět, tak to asi bude pravda...)
ale co je rozhodně pravda, že jsem byla na víc fotbalových zápasech, než za celý život.
Taky, až se vrátím, tak budu kvalitní fotbalista, protože tady pravidelně s klukama trénuju a vidím, že se zlepšuju ;)


no a dnes byl rodinný oběd zase v té restauraci - ke dni matek. Byla jsem taky pozvaná, jestli chci. A protože Fanny šla taky, tak jsem šla. Bylo to docela fajn, jedli jsme maso, který jste si sami "usmažili" podle vkusu. Měli nějakej rozžhavenej talíř, nebo co to bylo, tam jste si dali okořeněné připravené syrové maso a nechali ho tam tak dlouho, jak máte rádi to maso udělané. Fakt dobrý :) bohužel mě nějak nenapadlo to vyfotit :)


jo, přijde mi zajímavý, jak tady jsou ty lidi schopný chvilku mluvit majorkinsky/katalánsky a pak chvíli španělsky, pak se zas vrátí, a pak zas jinak... prostě to neřeší ;)


pak jsme se šly s Fanny ještě projít do Puerto, prošly pár obchodů, co byly otevřený - ve dvou to je vždy lepší. Popovídali si o místních oblečených, o tom, jak ty obchody jsou drahý, jak tu všichni, co známe, chodí ve značkovým a drahým oblečení, že i děti maj dražší oblečení, než my :D docela sranda.
Já jsem jí trochu lákala, jestli si se mnou nechce někdy udělat výlet na Ibizu, ale jí to neláká, protože zná Ibizu jenom jako party ostrov. Škoda. Já bych to právě chěla vidět, jestli se to jen tak říká a nakolik to je pravda. Hlavně bych chtěla se projet tou lodí tam, zažít si to, prostě když už jsem tak blízko, nechat si doporučit, jestli tam je něco zajímavýho a hlavně hned pod tím je ostrov Formentera, který mi doporučila ta kamarádka z Palmy. Prý to je překrásný ostrov s nedotčenou přírodou, prý něco skoro jako Nový Zéland :) na mapách vypadá hezky :) tak ještě uvidím :)
Fanny mi ukázala obchod se sladkostma - úplně super! :D ;) daly jsme si spolu koktejly v restauraci u pláže, prošli se trošku noham a v moři - je teplé!! trochu si popovídaly a pak se vydaly domů. Byl to fajn den :)




trochu jsem tu přemýšlela nad přezdívkama pro kluky. Teda ne, že bych zas tak moc přemýšlela, oni mi ty názvy na ně vyskakují samy.
Nejstarší = přecitlivělý (na bolest - to je šílený, kvůli každý pitomosti tu šíleně skučí a dělá z toho kdovíco, to ty další ne), přechytralý (často se mi snaží naznačit, že on má pravdu a já mu nemám co říkat), a užalovaný (vážně hnusná vlastnost, nejvíc mě štve, když žaluje ve chvíly, kdy já ty jejich problémy řešim a není důvod to dál rozebírat)
Prostřední = nejzlobivější (asi jen ta jedna... nejhorší na tom zlobení je, že občas to vypadá tak, že zlobí schválně, baví ho to, a dokáže udělat strašně moc hnusných věcí za jedno odpoledne)
Nejmladší = nejubrečenější (vážně jako miminko, který neumí mluvit. Všechno, i pitomost, je důvod k tomu, aby brečel, místo toho, aby to řekl. Chci ho to odnaučit. Brečí třeba i kvůli tomu, že si pokapal tričko!)


tak to, abych vystihla jejich chování... :) 
..ale jinak je mám moc ráda!!! :) 
ale podle tadytěch přezdívek úplně pochopíte jejich chování... :)


dneska prostřední kreslil obrázek rodiny do školy, a nakreslil mě tam vedle mamky. Tak řekněte - není to hezký? :)




a tady ochutnávka pár fotek:

na výletě s koly

v restauraci - čekání na jídlo ;)

na houpačce :)

na koktejlu ;)


víc fotek tady na facebooku ;))