pondělí 25. července 2011

Fiestas de Cotos 2

tak svátky nám dneska už končí... je pondělí a státní svátek a já mám volno, tak si ho užívám :) nakonec vám to ještě rozdělím do dvou částí, protože to je pěkně dlouhé...

myslím, že jsem sem psala naposledy v sobotu odpoledne. Valerie měla odpoledne hlídat, tak jsme se sešly u bazénu, kde byly zase skákací hrady a čekaly jsme až do 20h, kdy jsme měly finálové utkání ve volejbalu :)

byla jsem z toho utkání docela nervózní a poprvadě jsem nám ani moc nevěřila... Věděla jsem, že vždycky je nějaká šance a tušila jsem, že kdybychom zapojili svoje všechny síly, tak máme šanci vyhrát, ale sledování jejich pátečního zápasu mě docela vyděsilo. Šli jsme se rozpinkat a to mě znervóznilo ještě víc, protože mi to vůbec nešlo, pěkně jsem to teda kazila, skoro žádnej míč jsem nevybrala dobře. Už bylo osm, ale čekali jsme na našeho pátýho hráče, kterej si dával pivo :) vybrala jsem jeden míč ze země tím, že jsem musela spadnout na zem, abych ho vybrala a docela mě začalo bolet koleno. Ale to je normální, vždycky, když jsem vybírala takový míče, tak jsem se trochu odřela o písek. Problém byl v tom, že ono tam toho písku zas tolik není. Asi tak 20cm a pod tím je beton - to je to horší. No, tak jsem se na to koleno podívala, abych si ho očistila... a ono mi krvácí. Tak to mě docela rozhodilo a šla jsem si ho radši ještě rychle zalepit dvěma náplastma, protože jsem nechtěla, aby se mi do toho dostal písek. Koleno mě ale furt příííšerně bolelo a už jsem se docela bála vybírat míče takhle ze země. No, je pondělí a koleno mě furt stále příšerně bolí. Je to taková povrchová odřenina, ale to je možná ještě horší. Mám to trochu pod kolenem, takový 2-3cm^2 vyřenou kůži, takže to fakt furt bolí, nemůžu pořádně ohnout koleno a tak. Váně, povrchový odřeniny jsou možná to nejhorší...
No, ale zpět k zápasu. Zdánlivě jsme hráli v nevýhodný pozici - začínali jsme proti slunci, ale když jeden tým měl 12bodů, tak jsme se vyměnili a to si myslim, že bylo dobrý, protože jsme dokončovali set ve výhodný pozici. Šlo to překvapivě docela dobře... Bylo to sice dost těsný, ale ten pátý hráč hrál dobře, Valerie samozřejmě taky a Alberto (podle kterého se jmenoval náš tým), byl po celým hřišti, což mě trochu znervózňovalo, když byl vzadu a pak chtěl nahrát na smeč, ale kupodivu to docela šlo, tak co...
Ani já jsem to nakonec ani tolik nekazila, během zápasu to šlo líp, podání v pohodě... takže jsme oba sety vyhráli!!!! sice to bylo jenom o pár bodů, ale i tak. Jo a z druhého týmu se jednomu klukovi stalo něco v lýtku (nevím, jestli sval, nebo šlacha, či co, prostě si musel jít sednout) a pak ještě jednomu klukovi asi něco, ale to nebylo nic vážnýho, ani nevím co, hrál dál... Líbilo se mi hlavně, že jsme si fakt zahráli. Nebyla to hra ve smyslu podání-nevyberou (i když pár takových bodů jsme taky získali), ale většinou jsme si ten míč vyměnili hodněkrát a hráli jsme i dost na tři. Občas to vypadalo i dost beznadějně, ale nakonec to někdo nějak vybral - bylo to úžasný, fakt asi nejlepší hra, co jsem kdy hrála - v kvalitě :) bylo tam i strašně moc lidí, co nás sledovali, tak pak všichni gratulovali, to bylo hezký :))

S Valerií jsme si pak šly omýt naše rány (ona si odřela loket) a na vítězství, ale hlavně na to, že se bavíme, jsme si koupily nějaké ovocné pivo - Latina... to mi moc chutnalo :))


kolem jedenácté večerní jsem pak zamířila do centra, kdezase bylo jeviště, hudba, jiná kapela, taky docela dobrá... v podstatě složení úplně stejné, jako v té předchozí kapele... ten večer se dávala Gran Caldereta - další místní tradice - maso a brambory... nebo něco takového... ale dávali to někde jinde, takže jsem jedla předtím doma. Potkala jsem neteře hostotce, které jsou malinko mladší, než já, ale podobně.. a jejich matky. Ptaly se nás, jestli nejdeme na nějakou atrakci, tak jsme chvilku uvažovaly, ale nakonec jsme šly, protože jsme si říkaly, že když nás tam bude víc, tak bude větší sranda. Bylo to takový kolo, kde jsme si sedlo dovnitř (trochu jako kolotoč) a točilo se to nahoru dolu a dokola a tak... a pak se to zpomalilo a vy jste šli doprostřed na takovou matračku a tancovali jste tam, zatímco se to točilo... pak se to zase začalo točit rychle, tak jsme si sedli, lítali jsme tam trochu po tý lavici, ale odstředivá síla nás docela držela a bylo to dobrý... sice 3eura, ale nebyla to zas moc ztráta peněz :)
no, ale ten den jsme to s Valerií zabalily už kolem druhé ráno. Nějak se nám tam nechtělo čekat dýl, hlavně teda Valerii. Alberto, když nás viděl odcházet, tak se divil, že už jdeme :))

Žádné komentáře:

Okomentovat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)