úterý 5. července 2011

mám se tu dobře :)

ahojte znova! :)

budu se snažit ty články dělat ucelenější, i když asi stejně budou sestavené z poznámek, protože tím, že v domě nemáme internet, tak si to radši všechno poznamenávám buď do notebooku nebo mobilu a pak to dávám na blog. Nechci totiž pak ztrácet čas, když jsem online a taky hodně zapomínám. A začerstva napsat svoje pocity je nejlepší ;)

mám pocit, že tady se naučím hodně španělsky. Na Mallorce jsem se naučila hodně, to nepopírám. Hodně mi pomohly ty kurzy, v ujasnění hodně věcí, ale pak mi přišlo, že jsem se dost zasekla a tím, jak se strašně moc mluvilo mallorkinsky, tak jsem prostě ty některý fráze taky přebrala, nebo jsem si často nebyla jistá, jestli mluví španělsky, nebo ne a byla to dost nevýhoda. Jo, řekla bych, že jsem se zasekla. Jediné, v čem jsem se dost trénovala, byla plynulost projevu.
Ale tady mám španělštinu všude kolem sebe, to znamená, že nemusím vypínat, když se baví dospělí, nebo se snažit odezírat, co říkají dětem.
Vzpomněla jsem si, jak první den, když jsem šla na ten oběd k babičce a řekla jsem, že hodně mluvili mallorkinsky a i přede mnou a s dětma, tak ten otec řekl něco ve smyslu: "Doprči, to je ale hodně špatný." nějak tak (v překladu) a ještě ve smyslu, že to od nich není dobrý... a babička se přidávala :)

v sobotu jsem dohnala moje internetové záležitosti - první jsem šla do obecní počítačovny, kde jsem se připojila na wifi, ale po nějaké době tam zavírali, tak jsem se přesunula do té restaurace, kde jsme včera jedli, dala si džus a připojila se na jejich wifi. Tam jsem dopsala ten článek odsud a dodělala další věci.
když jsem se vrátila domů, tak tam stále byli ti příbuzní. K bazénu se mi nechtělo, navíc jsem ještě nesehnala ručník (musíme poprosit babičku, která jich prý má dvěstě :D), tak jsem se rozhodla, že pokročím ve svém samostudiu španělštiny, protože na Mallorce jsem se učila asi týden a pak se zasekla. Internet v baráku a jiné věci mi zabíraly čas.. to je tady nevýhoda a právě i výhoda ;)
Sedla jsem si na zahradu na takovou tu houpací lavičku, probírala jsem si slovíčka, která jsem si vypsala a vypisovala jsem si nová z mé nejoblíbenější učebnice - Španělština pro samouky (můj styl učení se slovíček - vypíšu si je do dvou sloupků - španělsky a česky a pak se prostě zkouším. Dám si limit třeba 3x, vždycky , když ho vím, tak si tam dám čárku a když jsou 3, tak už bych to slovíčko měla znát... taky, když si je vypisuju, tak si vzpomínám, kdy jsem je slyšela, protože si vypisuju i ty, co trochu znám, ale vím, že si ji chci vážně zapamatovat... tím to je možná taky jednodušší, protože tam nemám jenom úplně neznámá slovíčka... a taky zkouším u některých přemýšlet, jak bych je použila ve větě :) to jsou moje metody)
no, děcka si tam hrály na školu, učitelka byla ta nejstarší sestřenka - Ana, ta co podle mě byla největší iniciátor k tomu obrázku a básničce.
První si mě nevšimly, jenom některé, i když mě trochu bylo vidět, ale přes některé stromy ne. Ta zahrada je moc pěkná a klidná. Musím jí vyfotit. A mají tam veliký, v noci osvícený, pomník, nějaký kříž, či co. Prý jsou prarodiče, nebo někdy, kdo asi stavěl tento barák, dost náboženští. Taky je hodně takových věcí v baráku. Ale to na zahradě je dost vtipný (jakože mít něco takovýho u "chalupy" :) )
No, pak jsem si šla pro vodu, tak ta Ana (nevím, jestli se píše s dvěma N, na obrázku je jenom jedno, proto to tak píšu) si mě všimla a divila se, že předtím mě neviděla, tak se mě ptala, co dělám, tak jsem říkala, že se učím španělsky a co se učí oni, tak mi to ukázala... a když jsem se pak vrátila pokračovat, tak ke mě přišly s Paulou a říkaly mi, ať jim řeknu, co jsem se teda naučila. Něco jsem jim řekla a ony řekly, že mě něco taky naučí.
A tak to začlo. Začaly přemýšlet, co třeba neznám a vždycky mi to chtěly ukázat.. Třeba se mi tam snažily chytit mravence, abych jako vážně věděla, co to je, i když jsem říkala, že vím. Ale prý, že jako aby to bylo jistý. Paula pak trochu odpadla, takže se mnou zůstala jenom Ana, tak jsme probraly všechny názvy předmětů okolo nás. A ona stále něco vymýšlela. A když si nebyla jistá, tak se běžela zeptat. Abych to věděla dobře :)
Já jsem si zase občas nemohla vzpomenout, jak se to řekne česky, abych si to napsala, tak to se zase smála ona :) pak taky když jsem jí řekla, že nějaký slovíčko vím, tak chtěla, abych jí to vysvětlila a já prostě vysvětlovat neumím, takže jsem to vždycky nějak řekla a ona řekla, že jako jo, ale ne, a vysvětlila to líp. A pak řekla, že to vysvětluju vtipně :D
myslím si, že byla dost dobrá a že by z ní byla dost dobrá učitelka španělštiny. Na to, že jí je 9let, tak uměla vysvětlovat výborně.
A pak jsme se zasekli na tom, že jsem se zeptala, jak se řekne beran a kozel (jakože samec od ovce a kozy) a ona se teda šla zeptat, ale byl v tom nějaký zmatek, tak jsme pak šly dovnitř, kde se to hostmamka snažila vygooglit a s její matkou a sestrou se tam o tom furt bavily, jak to teda správně je :D zezačátku nám nefungoval internet, ale nakonec začal fungovat, tak jsme to vygooglili a všichni si to ujasnili.
Ale Ana nechtěla přestat, tak jsme tam byly všechny v kuchyni, procházely časopisy, obrázky, co bych mohla nevědět a tak... Bylo to takový hezký, že se všichni zajímali, abych se naučila. A já to všechno psala a zas si nemohla vzpomenout na některý slovíčka v češtině třeba jako pouta :D
no, ale bylo to hezký a mám teda dost nových slovíček na naučení...

oni pak před osmou (večer) ještě šli do bazénu (nějak jsem si zvykla tomu říkat bazén, i když to je spíš koupaliště... ne, spíš velký venkovní, všem přístupný bazén :D ), to mě docela překvapilo, ale proč ne, ale já jsem už zůstala doma.
Je zajímavé, že dneska mělo být venku 35°C, ale vážně mi to tady nepřijde tak hrozné, jako na Mallorce. Tam jsem při 30°C umírala... tady je 35°C a je to v pohodě. Sice nemusím být tolik venku a na sluníčku, ale právěže ani v tom stínu to není tak poznat, jako bylo na Mallorce. Ale k veeru už bývá docela zataženo, takže jsem se ani ještě nešla koupat. Čekám až na pořádný vedro :D anebo až tam budu v týdnu s holkama :)

večer jsem si třídila fotky, vybírala jsem to, co dám na facebook, protože ještě mám nějaké resty z Mallorky, vůbec jsem tam nedala Menorku a teď už chci začít dávat místní fotky... rodina byla teda u bazénu, pak se jenom přišli vysprchovat a že půjdou jíst zase do té restaurace, tak se ptali, jestli chci jít s nima, tak jsem s díky dneska odmítla. Hostotec se ptal, jak se mám a že jsem určitě znuděná, tak jsem říkala, že ne. Asi mi to nechtěl věřit. Ale já si vždycky něco na práci, teda spíš zábavu najdu ;) no a pak teda říkal, že jak jsme se domlouvali, že mi bude platit na konci týdne (ptal se mě předtím, jak se platí, jestli na konci týdne, nebo na začátku), takže mi dal 60euro, jakože za čtvrtek, pátek, sobotu a neděli. A já na něj jenom zírala :D
tak se ptal, jako jestli to je ok, tak jsem říkala, že jsem to nečekala. A on, že to je v pořádku. Tak ve čtvrtek jsem přijela v poledne, sice jsem ho celý strávila s rodinou a i pátek, kdy jsem byla i sama s holkama u bazénu, ale to jsem nečekala. Za dva pracovní dny, i když on to bral jakože 4dny z týdne (i když dva z toho jsou volný). Je to jakože fajn, ale připadám si, jako bych jim to teď měla vynahradit. Nó, budu se snažit být superaupairka.
Ale můžete posoudit, jak jsem si polepšila. Z rodiny, kde mi dávali přesčasy bez rozpaků a jenom jednou jsem dostala 10euro navíc a poslední týden, který byl o dva dny delší a ještě k tomu celkově víc hlídání, jsem dostala stejně peněz... a tady mi daj hned takový prachy. Ale pro mě je hlavní, že ta rodina je fajn. Ta úplně první rodina - z Costa Bravy, ti by mi taky dávali peníze za to, co jsem si odpracovala a dost, ale cejtila jsem se tam hrozně a jsem strašně ráda, že mě "vyhodili". Na Mallorce jsem se cítila dost jako člen rodiny. Ale zase mě to šíleně vyčerpávalo. Tadyta rodina zatím teda vypadá, že bude směs toho nejlepšího. Jsem tak vděčná :)

v neděli jsem odpočívala, pak jsem šla s nima do kostela, chtěla jsem vědět, jak to tam vypadá. Naobědvali jsme, pak jsem zase odpočívala a po čtvrté jsem se vydala k bazénu. Byla u nás zase sestřenice Ana, tak jsem říkala, že jdu a ona se strašně divila, že jdu teď a sama!!! :D a chvíli mě přemluvala, ať teda zůstanu a jdu pak s nima. A co tam budu dělat sama a tak... :D
a tohle je fakt divný :D tady je to víc španělsko než na Mallorce a ten režim je vážně posunutej.
Obědvá se okolo třetí, pak je právěže ta siesta, tady cca od 16 do 18hodin a večeří se po desáté hodině. Naštěstí - pro mě - holky spí ráno až do desíti. To znamená, že já si klidně můžu jít večer spát brzo a ráno spát poměrně dlouho, což jsem na Mallorce nemohla, protože jsem pracovala jak večer, tak i ráno. Je to ještě pro mě dost nezvyk, že jakmile tu jsou rodiče, tak já nic nedělám a oni si je sprchujou sami a tak... :D prostě večery volný.. Ale to je nejlepší...
no, takže jsem byla u toho bazénu a sice jsem teda nebyla sama, ale vážně tam skoro nikdo nebyl a všichni se začali scházet až po té šesté, nejvíc okolo sedmé hodiny. Já to nechápu, protože po třetí hodině tak cca to sedmi je nejlepší počasí - nebo si aspoň myslím. Tu siestu bych dala okolo poledne, kdy je největší pařák a pak už po třetí, čtvrté hodině, bych zase vylezla :D

Jo a stále je přes 30°C a nějak to vůbec nevnímám, což je super!
A asi jsem to psala, ale tím, že nemám internet v baráku, tak asi ani na něj tak často nebudu chodit - ještě nevím. Budu si muset zvyknout... nebo spíš teda odvyknout ;) a tím pádem mi zbývá mnohem víc času na ostatní věci :)
a taky si furt připadám strašně bohatá, protože tady není kde utrácet :D :D takže neutrácim... ale až si udělám výlet do Madridu, to bude něco ;))) :D :D (to si dám limit ;) )


tak už mám za sebou první pracovní den... byla to trochu výzva, i když ani ne tak hrozná. Spíš jsem si dost nevěděla rady. Holky spaly dlouho a probudily se nějak po desáté. Snídaně docela ok. Paula má ve zvyku jíst cereálie z misky pinzetou - nechápu :D
po jedenácté jsme se vydali k bazénu, protože bylo rozřazení a první hodina plavání. A tam právě začala Maria říkat, že nechce a tak. Docela mě to překvapilo a nevěděla jsem si rady, jestli ji teda nechat, nebo ne, tak jsem radši psala hostmamce a ta mi pak volala, že to je v pořádku, ať jí nechám.
Pak jsem měla ještě trochu problémy u jídla, že moc nechtěly jíst, ale jinak ok. Když jsme odpočívaly, tak dorazili bratránci, sestřenice a jejich mamka, tak tu bylo živějc a pak jsme se zase vydali k bazénu, kde už se mě furt holky ptaly, kdy dorazí mamka. Ta dorazila po půl osmé. Jo, měla jsem delší pracovní dobu, než budu mít potom, protože hostotec musí být v Madridu a hostmamka má tadyten týden déle práci. Ale příští týden by to už mělo být v pohodě.
Ale nijak jsem se nepřepracovala. Je to prostě docela pohodový a myslím, že až se do toho zaběhnu, tak to bude ještě jednodušší.
Jenom jsem si všimla, že Paula je taková odtažitá a moc mě zatím nebere. Možná časem. Moc mě neposlouchá, je radši sama a tak. Zato Maria mě bere za ruku, sedá si na mě a tak... i když pak když jsme šli odpoledne do bazénu, tak mě Paula chytla za ruku a to jsem byla hodně překvapená. Takže možná otázka času, nějaké prolomení ledů... :)
Jsem tu míň na internetu a sice teda potřebuju napsat několika lidem, napsat na blog a dát fotky a videa na facebook, ale jinak to ani moc nevnímám. Nějak je tu co dělat, nebo se nějak zabavím :)

druhý pracovní den přinesl taky pár výzev. Hlavně ráno. Holky si chtěly dělat co se jim líbilo, ale nějak jsem se nedala a šlo to.
Taky jsem ochutnala poprvé polévku Gazpacho. Dřív jsem ji znala jenom z Červeného trpaslíka. Ten seriál tolik neznám, viděla jsem jenom několik epizod, ale polévka gazpacho mi utkvěla v mysli. Ale teda moc mi nechutnala, přišlo mi to strašně moc octový.
S jídlem to je tady tak, že v neděli hostmamka navařila obědy na celej týden. Vždy dva chody. Docela machr, navíc holky toho moc nesnědí, takže se to bude asi dojídat ještě příští týden. Takže já jenom vždycky tu věc, která je napsaná na jídelníčku, vyndám z lednice, ohřeju, přípaně osmažim, a dám to holkám :)
jinak dneska jsem tu zahlídla u bazénu holku, která je na 99% aupair. Nějak jsem se neodvážila a pak už nebyl čas, se s ní jít bavit, tak snad zítra. Bylo by to super :)
ty děcka, co mi složily tu básničku a nakreslily obrázek ;)

3 komentáře:

  1. pěkné, Jiři!!!!!!!!!
    mam

    OdpovědětVymazat
  2. joo taky to bude pro mě nezvyk s volnejma večerama :D ale já budu mít bohužel kam chodit utrácet, to ti trochu závidim.. a taky tu pohodu, že jim vlastně nemusíš vymejšlet program, když si vystačej s bazénem..

    OdpovědětVymazat
  3. no, pro mě to je dobrej nezvyk. Užívám si to, protože večer se i prochází člověku líp, než ráno. A já ty večery můžu trávit klíďo u toho bazénu. A s tím utrácením to je taky fajn :))
    jo a jsem nadšená, že je nemusím zabavovat. Uvažovala jsem, jestli není divný celý léto, každej den chodit k bazénu, ale pak jsem si říkala, co taky jinýho tady dělat při tom počasí, že? mám tu fimo pro případ, kdyby pršelo... a slíbila jsem holkám, že někdy něco upečeme. Tak uvidím :)

    OdpovědětVymazat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)