sobota 2. července 2011

tak se ozývám...z Venturada

Ve čtvrtek jsem se rozloučila s rodinou - klukama a matkou, dostala jsem poslední kapesné (myslela jsem, že když jsem pracovala víc, odjíždím a ještě k tomu 2 dny navíc, jakože normálně jsem kapesný dostávala v úterý ráno + teda pak ještě to úterý a středa, tak že mi dají aspoň 10euro navíc, ale nic. Jenom 80euro) a krátce po deváté jsem vyrazila s otcem první odvézt nejmladšího do školky, kde on začal brečet. První to bylo kvůli něčemu jinému, ale pak začal brečet z ničeho nic a neříkal proč, tak třeba nechtěl, abych odjela ;) dal mi dvě pusy a pořádně mě obejmul - tak mam na něj aspoň hezkou vzpomínku :) nojo, strávili jsme spolu nejvíc času a sami. A když jsme byli sami, tak to bylo nejlepší. Byla to sranda a on si nedovoloval věci, který si dovoloval, když byl s rodičema.

Původně jsme měli jet v půl desátý a moje letadlo bylo v půl dvanáctý (cesta trvá hodinu), ale já jsem byla strašně nervózní, že bych měla na odbavení hodinu, protože 40minut před odletem se už zavírá přepážka, takže jenom 20minut na odbavení a co když se něco na dálnici stane, nebo se rozbije auto, nebo se zpozdíme (nepamatuju si, jestli někdy B. přijel někam v čas), tak jsem ho ještě poprosila, jestli bychom mohli vyrazit dřív, kolem deváté. Tak jsem byla klidnější.

jinak musím říct NESNÁŠÍM BALENÍ !!!!!!!!! nevím, jestli jsem to už zmiňovala, ale vážně to nesnáším!!! můj kufr byl zase jako načasovaná bomba, měla jsem zničený ruce z toho, jak jsem se to tam snažila všechno nacpat, hodně věcí se mi tam ani nevešlo, tak jsem je nacpala do příručáku, ale tím pádem jsem měla dva příručáky, protože jsem do toho příručáku s tím už nenacpala kabelku.
Kufr vážil 20.5kg. Letěla jsem se Spanair, takže kufr mohl být do 23kg. A příručáky nikdo moc nekontroloval, i když já to udělala tak, že jsem koupila ensaimadu na letišti a tu kabelku strčila do tašky s tím. Ale vím, že ryanair chtěl po někom strkat i nákupy na letišti do příručáku. Nebo mám aspoň takový pocit. Ale Spanair není nízkonákladovka. ALe stejně mě vyšel levněji, než ryanair :D :D

Let byl nakonec teda zpožděný. Nastupovali jsme do letdadla až po plánovaném odletu, pak jsme někam popojeli, kde jsme asi půl hodiny čekali. No hrůza. Teda to čekání mi ani tak nevadilo, protože jsem usnula (od určité doby v letadlech spím. Vždycky na mě padne šílená únava, i když často, jako i dnes, je oprávněná)... ale přemýšlela jsem nad tím, aby pak na mě nemuseli na letišti v Madridu dlouho čekat. Nakonec jsme teda odletěli, doletěli, můj kufr byl naštěstí mezi prvními, i když si to teda nějak spletli a poslali nám kufry na vedlejším pásu, kde měly být kufry z Frankfurtu. Naštěstí ten můj je docela originální, že se neztratí a hned jsem ho na dálku poznala. Takže to bylo rychlé, žádná pasová kontrola a už jsem se zdravila se sympatickým pánem s papírem, na kterém bylo moje jméno. To bylo možná docela štěstí. Třeba bych ho poznala, ale hledala jsem 2 malé holčičky.

Moje obavy o jeho čekání byly nakonec zbytečné. Já jsem mu totiž psala, že mám zpoždění, takže on si prý mezitím udělal nákup v Mercadonna. Nasedli jsme do auta a jeli. Docela jsme si dobře popovídali a dorazili do vesnice, ale ona to není vesnice, spíš urbanizace, kde bydlí. Je to docela vtipný, protože jsme projeli závorama, s hlídací bránou (jako kdybyste jeli dřív do zahraničí, až na to, že po nás nikdo nechtěl pas), tak jsem se ptala, jestli to není veřejně přípustný. Bylo mi vysvětleno, že teď je, že se domluvili s vesnicí, ke které patří, že to otevřou jejich obyvatelům, když si ta vesnice vezme na starost jejich silnice. Asi že je zaplatili a starají se o ně. Tak to je zajímavý.
Jeli jsme do domu hostotcovy (asi zatím jeho přezdívka, dokud nevymyslím jinou) matky, kde byly holky. Nadšeně mě zdravily a hned mi říkaly, že si musím sednout mezi ně. Bylo mi řečeno, že jsou zvědavé, tak ta starší se hned při obědě ptala, jak se řekne anglicky olivy. Docela mě tím zaskočila a byla jsem uplně vykolejená, tak jsem to nějak řekla. Nebylo to teda ani úplně dobře, ani úplně špatně :)
Ta babička je moc sympatická, on pochází z větší rodiny. Říkal mi, že má pět bratrů :) májí tam krásný výhled na údolí a hory (kde se v zimě lyžuje). Té babičce je 80let, ale vypadá minimálně o 10let mladší. Je strašně sympatická a pohyblivá a tak...

Holky se zdají fajn. I když dělají pitomosti, tak hostotec je docela drží a ony poslouchají.
Rozdíl mezi klukama (minimálně těma, co jsem měla) a těma holkama je v tom, že ty kluci se skoro nikdy o mě nezajímaly. Často si mě ani nevšímali, hráli si sami. Tak jo, občas jo, ale ne tak moc. Často jsem na ně volala a nedočkala se odpovědi. A to jsem se jenom ptala, jak se měli. Ale příjde mi, že tyhle holčičky by o mě chtěly vědět to první i poslední a mít mě furt po boku. To je můj první dojem. Ještě uvidíme :))
jinak hostotec se zdá být moc fajn. Působí na mě dost dobře a džentlmensky ;) přijde mi jako skoro úplnej opak od B. (z minulý rodiny)

ještě ve čtvrtek večer u bazénu, jsem byla seznámena s kamarády-příbuznými a bylo to super. Seděli jsme u bazénu. Tam je takovej bar a mají tam plasové židle a stolky poskládané na sobě, které si podle potřeby vezmete, umístíte a posadíte se a něco si dáte. Jinak vstupné na to koupaliště se neplatí.
Takže jsme se tam posadili, holky si někde běhaly, ale bylo to v pohodě, protože já jsem za nima nemusela běhat a ani rodiče se nebáli, co by mohli vyvést (jako v minulé rodině), prostě všichni v klidu, dávali si pivo, nebo colu a povídali si. Kromě mého nadšení, že jim rozumím, protože mezi sebou mluví španělsky, tak se taky docela dost bavili se mnou, což bylo milé, byla sranda (smích mi docela chyběl) a taky si dělali trochu srandu ze mě. Teda ne tak ani ze mě, ale byla to sranda psojená se mnou. Potěšilo mě to, že byli tak milí a že se nebáli něco říct, když jsme se zrovna poznali.

hodně se mi tady líbí, jak jsou tu všichni v klidu. Vypadá to, jakoby byli na dovolené. Oni jsou a nejsou. Pracují přes den v Madridu, ale pak přijedou sem a nechají všechno pracovní za sebou a užívají si volna. Jo, španělé si umí užívat a nestresovat se. Bavila jsem se o tom s hostmamkou a potvrdila mi to. Prostě Madrid je práce a tady je dovolená, i když ji vlastně nemají.

taky se mi líbí, že když si holky někde hrají, tak je nemusím každou minutu okřikovat, ať se nemlátí a nemusím se bát, že se něco stane. A když je nevidím, tak to je taky v pohodě. Rodiče jsou taky strašně v klidu.

taky co je vtipný a docela se mi líbí, když hostotec volá na holky, ať přiběhnou a jim se nechce, tak říká, že bude počítat do DVOU. A jedna z nich se ho zeptala, proč nebude počítat do tří. Tak říkal, že do tří by to bylo už moc špatný a něco ve smyslu, že by je musel potrestat, protože by měly přiběhnout hned, jak řekne - tím pádem do jedné. Tak jsem si vzpomněla na bráchu (nevím, jak to bylo u rodičů), ale když jsme my ségry ho měly na starost a počítaly jsme do desíti, tak on do osmi čekal, a v devět vyběhl, aby přesně na deset byl u nás. Děti jsou chytré ;)

poznámka k počasí: jak všichni říkali, že na Mallorce je vlhko, tak já jsem to nedokázala nijak moc vnímat, ani rozlišit, prostě tam bylo vedro. Ale teď už to vidím, protože tam jsem byla hned zpocená a přišlo mi šílený vedro. Tady je to vedro minimálně stejný, možná i horší a tak hrozný mi to zatím nepřijde. Jenom teda moje vlasy docela cítí to sucho. Ale musím říct, že takhle se to vedro líp přežívá :)

protože holky mají dost obvyklá jména, rozhodla jsem se, že je tu zmíním.
ta starší, je Paula a má 7 let. Přijde mi, že si ode mě drží trochu odstup, ale zase se hodně zajímá o anglická slovíčka, baví jí učení (dneska prosila mamku, že chce psát diktát :D ), dělá karate a je prý víc klučičí...
Maria, ta mladší, má 4roky, mě hodně objímá, bere za ruku, nebo mi vleze na klín a chce, abych seděla vedle ní. Je víc prý holčičí - princeznovská, ale je to taky docela živel a občas si chce vymáhat věci, jako to dělal třeba nejmladší na Mallorce, ale není to tak hrozný, neřve histericky a hlavně rodiče ji nenchají :)
řekla bych, že rodiče si je docela dobře vychovávaj. Jsou dost samostatné, pro mě trochu nezvyk, že jim skoro nemusím pomáhat oblíkat se, dokážou se v klidu zabavit samy a v bazénu dokážou strávit dlouhou dobu. Ale když jsou zmrzlé, tak samy přiběhnou a z vody je tahat nemusíme :)


pochopila jsem, že jakmile dorazí domů rodiče, tak mám volno. Nabídla jsem se s pomocí sprchování holek, ale poslali mě, ať si jdu odpočinout :D takže asi mám i celé víkendy volné, což je super. 
Dneska ráno u nás byli nějací známí, takže i děti... pak ke mně přiběhly do pokoje holky + jejich sestřenice (9let), která o mě už předtím prohlísila, že jsem hezká :) tak se na mě tak podivaly a zase utekly. Když jsem šla do kuchyně, tak zase přiběhly, a ať se na ně podívám a dívaly se na barvu mých očí (to už jednou trochu řešily). Zase odběhly. A když jsem šla do obýváku-jídelny najíst, tak tam byli na zemi v kroužku (Maria a Paula, ta sestřenka a dva bratranci) a říkali mi, ať se tam nekoukám. Jo, zapomněla jsem, že předtím se mě ptali, jaká je moje oblíbená barva. No, tak jsem se nekoukala a nechala jsem je tam dělat jejich tajnosti. No, a když jsem byla zase u mě v pokoji, tak tam za mnou přiběhli všichni, postavili se tam a předali mi obrázek, kde byli všichni nakreslení a já uprostřed nich. Se žlutými vlasy a žlutými šaty (moje oblíbená barva).

A pak mi ještě řekli, že pro mě složili básničku a řekli mi jí. Každý tam měl nějaký verš. Bylo tam něco, jakože jsem jako nějaká květina, něco o slunečnici a že jsem hezká a sympatická. Sami to složili (tipuju tu nejstarší) a rýmovalo se to! Fakt jsem zírala a strašně mě to potěšilo... Škoda, že to nikde nemám, ani napsané, ani natočené. Ale aspoň mám ten obrázek. Podle jména mě nenajdete, napsali ho vtipně, ale hledejte žluté šaty :)

7 komentářů:

  1. Tak to je hustý přivítání od děcek!!!!!!!!!! :-)))))))
    ZJ

    OdpovědětVymazat
  2. Máme za tebe velikou radost:))))
    Perníci

    OdpovědětVymazat
  3. Preji aby to tak pekne vydrzdelo cely tvuj pobyt :) Na jak dlouho,ze tam jses, do zari? Mozna jsi to uz psala,ale ja jsem na ty datumy hrozna :D a nechce se mi to dohledavat.
    Obrazek super,me tu taky Elise nakreslila,kdyz jsem prijela Welcome s obrovskou zlutou kachnou,protoze to je moje nejoblibenejsi zvire/plysova,gumova vec :D

    OdpovědětVymazat
  4. Jéé, tak ty jsi změnila famílii?! :) To je hezký, musím si to tu celý pročíst, ať v tom mám jasno... Děti i rodiče zní mile, vypadá to, že tam budeš mít super prázdniny. Jak říká Katka hnědovláska: "Vesmír ti dává to, co chceš." :) Helena - Kamila

    OdpovědětVymazat
  5. To vypadá super, gratuluju!! Přesně vím jak se cítíš, máš teď oproti family na Mallorce takovou pohodičku co? Ale pozor, člověk si na to dost rychle zvykne a zpohodlní :-)) jinak k tomu víkendu, pokud bych měla prachy a čas, možná bychom se mohly i na víkend sejít, ale to těžko říct jestli je to possible...
    A btw ten popis mladší holky mi připomíná Katie po srovnání se Sourishem :D akorát tu samostatnou holku jsem z ní na 90% vychovala já :-))

    OdpovědětVymazat
  6. To vypadá skvěle, tak ať se ti konečně daří! Nakonec se ti ani nebude chtít odjíždět :-)

    OdpovědětVymazat
  7. díky, díky díky :)) jsem tu stále nadšená :) i když už to nevidím všechno tak růžově :)

    Danuš: no, v minulý rodině mi taky nakreslili na přivítanou obrázek, ale tady mi ho nakreslili až po tom, co mě poznali, což je skoro ještě lepší... no a básnička, to je uplně dokonalý!
    jinak to tu mám do začátku září :)

    Helenka-Kamila: no, není to s tím vesmírem z Alchymisty? ;) něco podobnýho tam bylo... mám to i ve španělštině: Cuando quieres algo, todo el Universo conspira para que realices tu deseo. :))

    jo, Radu, asi zpohodlním, ale myslím si, že si trchu prázdnin taky zasloužím ;)
    a sejít bychom se mohly, jenom nevím, kde :))

    OdpovědětVymazat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)