pondělí 15. srpna 2011

MADRID: 13.8.2011


Valerie odletěla domů v pátek večer. To znamenalo, že jsem se tentokrát do Madridu musela vydat sama. Teda já jsem nemusela jet, ale chtěla ;)
Vím, že už se tu můj čas taky pěkně krátí, tak ho chci pořádně využít.
Takže jsem vstala nechutně brzo, což způsobilo nějaký zmatek v hlavě, protože jsem se zapomněla namazat opalovacím krémem a vzít si sluneční brejle (zní to jako pitomost, ale to jsou ve španělsku důležitý věci...) a v 8:22 nastupovala na jedinný ranní autobus, který z této naší urbanizace jede. Jel o 8minut dřív!
přežila jsem 75minut cesty, která spočívá v zajíždění do všechn vesnic, které jsou po cestě, hlavně v první půli cesty. To taky znamená strašně moc zatáček, kruháků, zpomalovacích nájezdů a nevolnost od žaludku :D
pro představu - cesta do El Molar autem trvá maximálně 15minut. Autobusem 45minut!!!

No, ale poposuňme se dál. Vystoupila jsem z autobusu, šla do metra a přemýšlela, co dál. Problém byl v tom, že jsem ani neměla nijak zvlášť plán, co dělat, protože den předtím jsem se šla připojit na internet a najít si ty věci a poprve v životě jsem tam šla s ne uplně nabitým notebookem. Mluvila jsem s rodičema na skype přes hodinu a půl a pak se mi prostě ten notebook vypnul. Takže jsem musela jít domů, nic jinýho jsem nestihla a upřímně - byla jsem líná jít tam znova.
Věděla jsem, že je nějaký lístek na metro na celý den, který se vám vyplatí, když jedete alespoň 4x. Stojí 6euro a tento týden zvýšili jízdné ze dne na den z 1e na 1.5e !!
Tak jsem si říkala, že bych to mohla využít a procestovat Madrid.
Problém byl v tom, že jsem nemohla pochopit, co tam k tomu lístku psali za vysvětlení, jak se může používat a tak.
Když jsem vlezla už s tím lístkem do metra, tak jsem pochopila, že k tomu asi potřebuju nějakou turistickou kartu, kterou jsem neměla. Nebyla jsem si tím 100% jistá, ale vzhledem k tomu, že na tom lístku bylo místo na vyplnění nějakých čísel (z tý turistický karty, tak si myslím, že to tak bylo).
Tak jsem se docela lekla a doufala jsem, že nepřijde revizor. Nepřišel, ale kvůli tomu jsem to jízdné ani moc nevyužila, protože jsem se bála.
Říkám si, že tady asi můžou být revizoři jedině u vstupu do metra. Věc se má tak, že podobně, jako v Londýně, procházíte turnikety, které vás bez lístku nepustí.
Navíc si taky můžete koupit lístek 10 jízd a používat to 2 lidi... třeba... nebo myslím, že to tak jde, protože lidé to dělají. Takže v metru vám vlastně skoro nikdo nemůže dokázat, jestli jedete na černo, nebo ne. Jediné, co můžou kontrolovat, jsou tyto turistické karty a možná nějaké karty pro místní občany. Myslím si, že se na to ještě poptám hostrodičů. Jak to je.

No, takže jsem nakonec jenom podnikla hodinovou cestu metrem na jižní konec Madridu do jednoho obchodního centra. Nakonec teda nic moc. Ale po tom pátečním dešti bylo docela hezky. Vyjížděla jsem od nás ve svetříku. Tam bylo před polednem a ukazovalo to 19°C !! nevídané, neslýchané :D
Pak jsem se vydala zpět do centra na zastávku Opera. Zase jsem při přestupu sedla špatným směrem, protože jsem si špatně přečetla cedulky :D
Vystoupila jsem u opery. To už byl docela pařák. Šla jsem k Palacio Real a do Jardines de Sabatini, kde jsem si ve stínu na lavičce odpočinula a najedla se.


Chtěla jsem jít do těch velkých zahrad z Palacio Real - Campo del Moro, ale nevěděla jsem, jak se k nim nejlépe dostat, jestli se platí vstup a tak.

Ale zašla jsem si do Catedral de Almudena. První jsem k ní jenom přišla, z druhé strany, než byl vchod. Tam byli posedaní lidé a nějakej týpek tam hrál na housle a k němu tam přišmrdlávalo nějaký malý čínský dítě. Ale vypadalo to, že nepatřili k sobě, že to dítě tam asi šlo s rodičema okolo a teda nevím, jestli si táhlo s sebou housle, že je tam mělo, ale pro všechny sedící a odpočívajících na schodech, to byla šílená atrakce, fotili si je, natáčeli a tleskali.
Pak začalo to dítě hrát samo nějaké skladby, ale mě to nějak nezaujalo a navíc to bylo falešně, tak jsem raději šla dál :D
Došla jsem ke vstupu do muzea katedrály a vstupu na vyhlídku do kopule, nebo prostě někam nahoru. Stálo to 6 euro, ale rozhodla jsem se, že by to mohlo být fajn, obětovala jsem peníze, bylo mi řečeno, že uvnitř nemám fotit a kdoví co, moje věci prošli scanovacím pásem a už jsem šla nahoru.
Muzeum mě popravdě nijak nezaujalo. Možná trochu ty šperky. Byly tam různé oděvy svatých lidí pošité drahokamy a zlatem, vše možné o papežovi atakdále.
Ale vyhlídka byla moc pěkná. Asi lepší, než ta lanovka, na které jsme byly minule. Lanovku jsem v dálce taky mohla vidět. Ale z této vyhlídky jsem viděla víc do centra. A na vyhlídkách byly i popisky, co je co a tak :) bylo to pěkné :)









Poté jsem sešla zase dolu, vstoupila do katedrály, kam byl vstup zdarma, chvíli se pokochala a pak vyrazila ulicí Calle Mayor na Puerta del Sol.






Tam jsem chvilku tak různě pobyla, dobila si mobil, poseděla u pomníku a když mi zbývalo jen něco málo přes hodinu do odjezdu autobusu, tak jsem už nevěděla, co dělat, protože to bylo málo času na to, abych něco podnikla, ale brzo na to, abych už jela na autobusák. No, možnost byla ovozit se jen tak různě v metru, ale já se bála toho revizora, což byla asi nakonec pitomost, protože hostrodiče mi pak řekli, že tam snad ani žádnej nechodí... taky abych chodil...

Tak jsem teda šla na metro a jela jsem na autobusák. Zrovna v metru bylo strašně moc lidí. Dorazili totiž mládí lidé z celého světa, kteří přijeli na katolický sraz mladých (tak to nazývám), kam přijede příští víkend i papež. V Madridu to bude 16.-21.8, takže na zabití, ale cestu tam, kvůli mé kamarádce Áně a snad i Marthě z Venezuely podniknu. A taky všem ostatním, co je znám a budou tam :))
Ale zrovna byli v tom metru nějakcí mexičani a bavili se s nějakým pánem (místním). Já stála vedle nich, tak jsem se na ně otáčela a poslouchala jsem. Pak se ten pán toho kluka (se kterým se bavil) zeptal, jestli k nim patřím, tak řekl, že ne. A ten pán podotkl něco v tom smyslu, že holky tady jsou hezký :D Říkala jsem si, že bych si s nima mohla popovídat, ale bohužel už vystupovali. Tak se se mnou aspoň rozloučili :) to bylo hezký. "Jak jsem se málem skamarádila v metru" ;)

No a pak už jsem jenom přečkala půlhodiny čekání na autobus a razila jsem domů. Zase to bylo zdlouhavé a plné zatáček, ale blbě mi ani nebylo.
Až doma. Nevím proč, ale bylo mi fakt hrozně a byla jsem unavená. Tak jsem se vykašlala na večeři, řekla jsem to rodině a šla jsem rovnou spát. Usnula jsem sice až po delší době, ale asi to bylo dobré rozhodnutí :)

více fotek, jako vždy, TADY na facebooku :))

1 komentář:

  1. Zapomněla jsi dodat, že celou dobu jsi si psala se mnou SMSky!! :D

    OdpovědětVymazat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)