čtvrtek 4. srpna 2011

krteček

tento víkend byl hodně akční - dva výlety za sebou... jsem stále strašně unavená a snad to dospím.
Vzheldem k tomu, že v sobotu i neděli jsem odjížděla, než se rodina probudila, v pátek večer večeřeli v restauraci, já byla u Valerie a doma, v sobotu večer jsem je viděla jenom krátce, tak možná to bude znít blbě, ale docela mi chyběly.
Když mi pak v neděli ukazovali něco v notebooku a holky se mi posadily na klín, tak jsem je docela ráda viděla :) mám je ráda :)


v pondělí jsme šla k Valerii pro fotky a jak mě ty její děcka už znaj od bazénu, několikrát jsem tam byla takhle na návštěvě a bavím se s nima, tak mi přišlo strašně milý, jak mě nadšeně zdravily. Jako kamarádku. Ta nejmladší (6let) mě objala, kluk na mě zkoušel nějakej vtip, ta další řekla něco ve smyslu, že zase já, ale jako vtip a s nejstarší mi ukazovaly, že upekly piškot a pak mi donesly ochutnat :)


v pondělí jsem si taky strašně užívala bazén. Plavala jsem tam, skákala, dělala pitomosti, procvičovala si skákání šipky (přijde mi, že mě jde dobře... a baví mě) a pak jsem vyčerpaná vylezla, plácla sebou na ručník a motala se mi hlava. Tak nevím, jestli to je ta únava, či co... tak jsem se připejkala na slunci. Všichni říkali, že má dnes pršet. Ale déšť si počkal až na noc. Tak jsem si uvědomila, že to je vlastně poprve za ten měsíc, co tu prší :) zajímavý...

tak už je čtvrtek - neuvěřitelně to letí... Maria je strašná - každý den bojujeme při obědě. Já se nechci rozčilovat, ale ona mě vždycky tak vytočí, že na ní zařvu, a pak se musím jít uklidnit... je to hrozný, protože já se nechci rozčilovat, ale většinou se mi to nepodaří... a pokud jí já, nebo její sestra nezačneme krmit, tak jinak to jídlo nesní... i když jí pošlu do kuchyně samotnou, tak si začne hrát. Tak si tam s ní sednu a koukám na ní... a ona nic nedělá, nebo se rozčiluje, nebo chce sebrat ten pingpongovej míček ze země a hrát si...


taky dneska měla prý horečku a v noci nespala, tak jsem v kuchyni našla lísteček, ať ji nechám vyspat a ať nechodíme k bazénu, ani ven z domu. Tak kromě toho jídla a poslední fáze, když jsem chtěla, aby sebraly věci ze země, to bylo fajn... dopoledne jsme vystřihovaly a dávaly dohromady takovou věc na zavěšení z Krtečka - knížky, kterou mi pro ně poslali rodiče. Byla jsem ráda, že jsme se jenom nekoukaly na televizi a že jsme to konečně udělaly... byla to ta pravá chvíle na to. Ještě si tu stále schovávám to fimo, ale myslím si, že na to vážně asi nebudou mít moc rozum...


Maria je prostě zlobivá. Paula si ráda dělá to, co chce a nejradši by zorganizovala celou domácnost, ale když jí něco nařídím, tak to většinou udělá. Dá se s ní rozumně mluvit a často mi s Marií pomáhá. Ve středu se mi svěřila, že ze začátku se mě styděla a nemohla si zapamatovat moje jméno. Tak to vysvětluje tu její odtažitost na začátku :)
Maria mě skoro nikdy neposlechne, když jí řeknu, aby něco udělala, nebo nedělala. To mě na ní štve. Nechci říkat nikdy, ale na 90% neposlouchá. A to mě štve. Pak mě žádá o nějaký věci a já říkám, že jí to nedám, protože ona mě taky neposlouchá. Většinou jí k činům musím nějak donutit, dát jí za to něco, nebo to vzdát....




A na závěr něco pozitivnějšího :)
Včera jsem si zarezervovala letenku domů. Teda do Prahy :) z Barcelony.
Dlouho jsem uvažovala, jak to vezmu domů a bylo hodně možností - vlak, autobus, spolujízda, let, různé kombinace s navštívením zajímavých míst - Barcelona, Paříž, Vídeň atd.
Ale všechno bylo dost komplikovaný. Když jsem koukala na google spolujízda Madrid-Praha, tak mi to tam v těch sponzorovaných výsledcích ukázalo wizzair letenky. Na edreams.com (stránka, která vám vyhledá všechny možnosti letu), mi našli nejlevnější let z Madridu za 200euro... ale wizzair to měl za 80euro. Jenomže jsem stále byla nejistá a druhý den už to bylo 100e (bez poplatků). Tak jsem se rozhodla jednat rychle a během procházení jejich stránek jsem zjistila, že vlastně lítají i z Barcelony a let byl i levnější, tak jsem se to rozhodla zkombinovat a po skončení tady, pojedu navštívit tu známou do Barcelony, kde jsem byla v únoru, kdy jsem zoufale hledala práci a ne tolik zoufale rodinu. Je to hezký, že to tam zakončím, popovídám si s ní, poděkuju za to ubytování, ukážu jí svůj pokrok ve španělštině, sdělím svoje zkušenosti... a po dvou dnech poletím domů.
Musím říct - je to úplně jinej pocit - mít datum návratu domů.
Teroristů se nebojím, zapište si datum - 6.9. (vlastně skoro 7.9, protože přiletím 10minut před půlnocí) a můžete mi přijít naproti na letiště s přivítacím plakátem, květinami a čokoládou ;) a nějakým českým jídlem ;) (třeba pizzou:D)


už se na vás těšíííím!!! :)


PS: jak se vám líbí můj nový banner? (ten obrázek navrchu blogu) furt jsem si ho chtěla aktualizovat, ale neměla jsem tu správnou fotku, kterou bych tam dala, dokud jsme v neděli nezavítaly do Venturada. Ale o tom příště. Připravuju dlouhá povídání o sobotě v Madridu a neděli v Toledu :))


úterní mraky nad bazénem


náš krtečkový výtvor :)))

2 komentáře:

  1. ten "krteček" se mi líbí, to bych chtěla u sebe v pokoji :-))
    A chování té mladší u jídla je přesně Sourish před dvěma lety...ooch, jak ráda bych věděla jak se kluci maj!

    OdpovědětVymazat
  2. Tak ta první fotka nemá chybu! Úžasný barvy! Strašně se mi líbí!!! :-))

    OdpovědětVymazat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)