úterý 4. června 2013

takový jeden necelý den

Pamatuju si, že jsem tu jednou prohlásila, že tu vlastně ani není o čem moc psát, když se mé dny skládají z toho, že jdu do školy, zpět, uvařím si, dělám něco, případně jdu ven na brusle, nebo tak, navečeřím se, dělám úkoly, jdu spát.

Dneska je ale třeba taky takový obyčejný den, ale chci o něm napsat, protože se dějí zajímavější věci :)
Navíc teď už do školy nechodím, protože jsem v druhém týdnu zkouškového, tak se snažím vypracovat práce, které musím odevzdat příští týden, kdy mám i tři zkoušky :) To by teda automaticky neznamenalo, že dny jsou zajímavější, protože většinou jsem celý den zavřená doma, až z toho blázním, ale je pravda, že pak se snažím něco podniknout, na odreagování :)

Dneska jsem se potřebovala dostat do školy, abych si mohla vytisknout nějaké materiály ke zkouškám. Sice by bylo mnohem rychlejší a jednodušší to udělat ve městě, ale z vlastní zkušenosti už vím, že ve městě je tisk nesrovnatelně dražší, že když si chci vytisknout minimálně 50 stránek, tak se mi vyplatí podniknout tu 35 minutovou pěší cestu, nebo dát 45 centů za autobus. Původně jsem chtěla jet na bruslích, ale stezka není úplná, a samotné se mi tu cestu podnikat nechtělo. Řekla jsem si teda, že pojedu na kole. Těsně před odchodem jsem ale zjistila, že oba stojany, kde si vyzvedávám kolo, nefungují. Ještěže tak. Tak jsem si řekla, že pojedu teda autobusem. Ten mi ale zase odjel před nosem. Tak jsem teda šlapala pěšky. Byla to fajn procházka zas po určité době. Jen mi bylo chvílema vedro. Vytiskla jsem vše potřebné, zaplatila jsem 2,50 euro (tyjo, když si to přepočítám na koruny, tak to je hodně...ale asi tu je i tak ten tisk levnější. Mají to asi dotované. Tak jsem chvíli počkala na autobus, a jela zpět do centra. Tam jsem měla sraz s Johannou, pomohla jsem jí vybrat nějaký obrázek Burgosu, chce to dovézt domů a je to moc pěkné, jen docela drahé. Teda asi jak se to vezme. Já si třeba nechám udělat velkou fotografii z nějaké z mých fotek ;)
Zašly jsme ještě do jednoho obchůdku s čaji. Johanna si totiž chtěla koupit podobný čaj, jako jsem si já dovezla z Ovieda. Tak jsme tam čuchaly k úžasným čajům, nic moc podobného neměli, ale koupila si šampaňový a takový tropický :) Když jsme do toho obchůdku vešly, tak jsem tam koukala na to, co mají, a všimla jsem si kafe s nějakou sušenkovou příchutí, úplně mě to nadchlo (poslední dobou mám strašné chutě na kafe :D ), tak jsem si ho prohlížela, a co nevidím? "Vyrobeno v České Republice". To jsem se musela smát, a ukázala jsem to Johanně. Řekla jsem si teda, že si tady to kafe draze kupovat nebudu a koupím si ho levněji v Čechách. Nicméně ta paní se strašně moc rozpovídala, o španělské kultuře, svátcích, které tu jsou, a co se tam děje, o jazyku, zeměpisu, a o počasí, o produktech, které tam mají. A nějak asi zmínila, že viděla, že v Čechách máme povodně, tak Johanna jako tak naznačila, že jsem z Čech, tak se mě ptala, jak to tam vypadá, že to vypadá šíleně. Pak začala vykládat, jak odebírají z Čech čaje, kafe, a hrnečky, a že to je nejlepší spolupráce, mnohem lepší, než Angličani, a máme lepší výrobky, než Němci :) To se poslouchalo dobře. Tak nám ukázala, co tam mají z Čech, a měli tam normálně takové ty plecháčkové hrníčky s pomalované takovými zvířátky - takový jednoduchý styl, v Praze to mají skoro ve všech turistických obchodech. Nemohla jsem uvěřit, že to tam mají, a že jsem si toho navíc ani nevšimla. To bylo strašně milé, zvlášť, jak to ta paní vychvalovala. Nakonec ještě Johanna zjistila, že asi nemá dost peněz, aby si koupila tři čaje, a filtr, tak řekla, že se pro ten filtr vrátí, a ta paní, že né, ať si ho vezme, a ať jí pak příště donese peníze. Tak to jsme jen tak koukaly. Ona říkala,: "Vždyť je to malý obchod, známe se (Johanna už tam asi 2x byla), pak mi ty peníze doneseš." Nakonec ale Johanna dost peněz měla, tak to zaplatila, ale fakt nás to překvapilo. Tak jsme po půl hodině konverzace odešly, naučily jsme se minimálně dvě nová slovíčka, a nestačily jsme se divit :)
Na ulici jsme pak ještě potkaly jednoho kamaráda, který má takovou tu otravnou práci, jak musí zastavovat lidi, a překecávat je, aby se připojili k nějakýmu programu, či co... A šly jsme každá domů.

Já jsem si k obědu udělala krupicovou kaši, a pěkně jsem si na ní pochutnala. Krupicovou kaši jsem tady ještě neměla, ale minulý týden jsem narazila v Carrefouru v zahraniční sekci na krupici, tak jsem si jí koupila :)

A další věc, která mi dnes udělala radost, byly kvasnice, které jsem našla v Mercadonně. Nemůžu uvěřit, že jsem je tam v sobotu neviděla, když jsem je tak hledala. Tak už budu moct upéct české buchty!! :) Jo, a recept na ten medovník vám sem dám příště... třeba zítra :)

Nevím, co dalšího pěkného mi tento den přinese, ale jdu se učit a doufám, že dnes dokončím práci na předmět Literatura española y cine (španělská literatura a kinematografie).

A na závěr ještě musím dodat, že Adam měl pravdu. Když je v ČR pěkně, tak my tu máme počasí nanic. Když ale máte v ČR hnusně (teď to je spíš pohroma), tak my tu máme krásně!! Nejsou to pařáky, ale mámce cca 25°C a v riflích je člověku vedro. Juchůůůů :) Po té neuvěřitelné zimě si to zasloužíme... I když radši bych vám teď do Čech trochu toho sluníčka poslala :)
s Barčou si většinou dáváme sraz u Ježíše... :D
V sobotu, ještě před naším pečením, jsme byli na akci proti chudobě, nebo nelidskému chování...něco na ten smysl. Byly tam stánky s Fair Trade produkty (koupila jsem si kakao a čokoládu), a navíc tam hrála tato skupina Repercusión plná mých kamarádů. Jsou skvělí, mám nějaké video, časem ho nahraji :)
ten náš oblíbený čaj z Inffusions - Brisas de Primavera. Je fakt výborný :)
ayuntamiento (čti: ajuntamjento) = radnice, v noci :)
justiční palác, nebo jak by se to přeložilo ;) soud...? :D

Žádné komentáře:

Okomentovat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)