pátek 12. července 2013

degustace kávy


Degustace vín je známý pojem, ale byl jste někdy někdo na degustaci kávy? 
Ta degustace, které jsem se zúčastnila nebyla nějaké popíjení kávy, ale byla to opravdu speciální degustace jedné rozjíždějící pražící firmy, která potřebovala určitý feedback na jejich kafe, na určité druhy jak kávy, tak pražení.
Pro mě to byla velmi zajímavá zkušenost, a nebylo to teda lehké, jak jsem čekala. Každý účastník dostal formulář, na kterém byla tabulka, kterou jsme všichni vyplňovali. Bylo 12 různých káv, my jsme vždy věděli jen číslo, takže jsme měli hodnotit pěnu, vůni kávy, chuť, silnost, hořkost, kyselost, chuť, která zůstane v ústech, celkový dojem, a na závěr ještě zrna. Vždy bylo uvařeno kafe do hrnku, my jsme se sešli ohodnotit tu pěnu, a pak jsme si každý vzal lžičku, čuchl si kávy, a usrkával. Víte, že pěna kávy má být správě elastická? Často záleží teda i na kvalitě kávovaru, ale u správné kávy, když pěnu mírně odhrnete lžičkou, měla by se vrátit. Nevím, jak to popsat :D A káva se prý správě degustuje srkáním, protože se smíchá se vzduchem, a má pak tu správnější chuť, či co. Takže jsme srkali ze lžic, které jsme vždycky odevzdaly, vzali si čisté, a mezi každou kávou jsme ještě pili vodu, abychom zneutralizovali chuťové buňky.

čtvrtek 11. července 2013

GERMANY: Dresden

V Drážďanech byl už skoro každý Čech, jen já do nedávna ne. Ale tím, že letadlo z Barcelony bylo levnější do Drážďan, než do Prahy, a zas tak dál to od nás není, tak rodiče přislíbili, že pro nás tam přijedou, a že si to rovnou uděláme jako výlet. Sice chodit po městě po naspaných 3 hodinách, a bytí na cestě skoro už 24 hodin, nebylo to nejlepší, ale bylo to fajn. Drážďany jsou pěkné město, i když za slunečného počasí by měly zas úplně jiné kouzlo.

sobota 6. července 2013

dlouhá cesta domů z Burgosu


V neděli 23.6.2013 jsem po trochu hektičtějším balení a uklízení bytu, při kterým jsem prý furt tak oddychovala, a spolubydlící se mi smál, vyrazila z bytu a šla na autobusové nádraží. V ledničce jsem nechala spoustu dobrého jídla, čehož mi bylo líto, a ještě k tomu jsem tam zapomněla 3 výborné sýry, které jsem měla jako dárek pro rodinu. Achjo! Spolubydlící se mi vážně smál, jak jsem pobíhala po bytě a stěžovala si na balení. Pak se smál ještě víc, když jsem začala připravovat jídlo na cestu, škrábala mrkve, a trhala ledový salát do pytlíku. Cestovat ale neznamená, že přestanu jíst zdravě, že? :) Ten salát se hodil, byl moc dobrý, ještě si ho doma po příjezdu dala mamka a pochvalovala si, jak ta kvalita je mnohem lepší, než ta místní. Teď už to taky vidím. Johanna se pro mě stavila v bytě, ale i tak nás spolubydla doprovodil na autobusák, což bylo od něj moc milý, a aspoň jsem to měla lehčí, když mi vzal kufr. Smutně se se mnou rozloučil, a prohlásil, že i když jsme se v podstatě v celku viděli asi tak 6 dnů, tak mu budu chybět, a že musíme zůstat v kontaktu. Sedli jsme si, já jsem se cítila podobně. Byl to takový moc fajnový starší brácha, kterýho jsem nikdy neměla. Johanna nám ještě udělala společnou fotku, protože hodně lidem jsem o něm vyprávěla, ale jak skoro nebyl v Burgosu, tak ho kromě ní snad nikdo neviděl :D Takže byl pro všechny taková záhada, proto jsem chtěla fotku, aby mi vůbec lidi věřili, že existoval ;)