léto, které uteklo, a mé páté přes deváté

Vím, a je mi líto, že jsem na tento blogu už přes měsíc nenapsala. A to jsem se chystala. Nejednou. Měla jsem nemálo nápadů, ale málo času, a hlavně asi odhodlání. Taky vám chybí v létě?

Po příjezdu ze Španělska domů jsem se ocitla v nekonečném víru událostí. A když jsem zrovna nebyla na nějaké akci, pryč, nebo před, či po odjezdu, musela jsem se učit na zkoušku. Teď mám před sebou ještě dvě. Takhle to vypadá s erasmem. Prý to je jen o party. Já nesouhlasím. Možná byl semestr ve Španělsku uvolněnější, ale učit jsme se tam museli, a to dost, a to volno, které jsme tam měli, jsme si vynahradili před odjezdem, kdy jsem se snažila zvládnout 12 zápočtů a 6 zkoušek v necelých 4 týdnech (to znamenalo, že maximum jsem se snažila zvládnout v předtermínech - předvánoční stres teda nebyl kvůli Vánocím), a dva předměty jsem nestihla vůbec, protože za a) jedna učitelka rodila, takže nebyla ve škole, a za b) pan docent externista nám dal masakrózní termín před Vánoci, kdy jsem v tom samém týdnu měla další 2-3 zkoušky, anebo až v únoru, když jsem už byla ve Španělsku. Takže ten a) předmět jsem dělala v červenci, a ten b) budu dělat v září, k tomu jsem si ještě přibrala samostudium angličtiny, kterou bych taky ráda v září zvládla - je to předmět, který byl v letním semestru tady na mé univerzitě.
Ale o tom jsem mluvit nechtěla :)

Chtěla jsem tu před deseti dny psát článek o tom, jak jsem opět zestárla. Letos jsem to snášela jaksi blbě. Byla shoda mnoha okolností, ve kterých jsem se zrovna nacházela. A taky jsem si už dřív nějak složitě vypočítala, že věk 21 let je ten nejlepší! Ten rok byl vážně nejlepší, ale určitě ještě budou další mnohem lepší. Doufám :) Teď je mi tedy 22. 2x mé oblíbené číslo 11 :) Jsem po dvou letech opět doma na prázdniny, a celkem si je užívám, ale jakmile někdo na facebooku, či blogu, zmíní, že je v cizině, tak mu závidím (vím, neměla bych, ale ta touha tam být je moc silná) :)

K mému jménu Jířa, již dávno přibylo druhé: Georgie, ale poslední dobou mám pocit, že ostatní vidí něco, co já ani ne, a říkají mi cestovatelka. Já si ani tolik nepřijdu. Nemyslím si, že člověk, který na 5 měsíců někam odjede, je cestovatel. Na erasmus poslední dobou jezdí už vážně každý druhý, nebo teda třetí. Já se inspiruju u lidí, kdo jsou opravdoví cestovatelé, a porovnávám se s nimi. Ti toho znají mnohem víc, a ti si zaslouží ten titul. Proto se s tím jménem moc neztotožňuji. Ale pohled je vždy jiný podle toho, na jaký okruh lidí se člověk zaměřuje. Nicméně možná to letos bude ještě jinak. Možná i budu moci přijmout tento "titul". 
Do školy se totiž ještě nevracím, chci přerušit studium na semestr, a strávit bych ho měla někde v zahraničí. Věc je ještě stále v jednání. Ehm, v mé hlavě už asi 9 měsíců, a prakticky je tak trochu v rukou jiného člověka, se kterým jsem v kontaktu už přes 4 měsíce. Tento měsíc to už bylo velmi napínavé, zjistila jsem, že došlo k nějakým nedorozuměním, to se ale naštěstí vyřešilo, a věci vypadají skoro i lépe, než jsem si je původně plánovala :) Nechte se překvapit, pro mě to je vše také stále překvapení.

Na závěr bych už jen přidala pár fotek z tohoto léta, a trochu naděje, že se tu ozvu po kratší odmlce, než té minulé ;)

český les.. ten jsem dokázala ocenit až po bydlení 5 měsíců v centru španělského města
návštěva Prahy
50x jinak ;)
hlídání neteře ;)
natírání střechy
Sraz s kamarádkou z Venezuely. Moc zajímavý rozhovor o poměrech ve Venezuele, politice, ekonomice, a tak... :)
na svatbě bratrance s neteří a synovcem :)
v Německu s kamarádkama Maďarkama před přípravou maďarských palačinek :)
International Youth Festival v Liberci 2013 :)
Ještěd 50x jinak ;)
kamarád Španěl
kapky
dort se svíčkama jsem k narozeninám nedostala, tak jsem si aspoň symbolicky zapíchla svíčku do kytky a sfoukla ji ;)
s bráchou na dovolené :)
pod Petrovými kameny... u Pradědu
cesta z Pradědu... mám pocit, že se to tam jmenuje Bílá voda, nebo nějak tak...
pouť
a já jsem na pouti prodávala a vařila naši novopackou kávu :)

Komentáře

  1. fotka "s bráchou na dovolené" je bezkonkurenční :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Cesta z Pradědu se jmenuje Bílá Opava....:)

    OdpovědětVymazat
  3. Milá Georgie, já do zahraničí vyjíždim zhruba pětkrát za rok, tudíž žádná cestovatelka taky nejsem, ale pro ty, co nevytáhnout paty z rodné vesnice budem holt vždycky světoběžnice. Ber to jako lichotku. Já to tak taky beru. Mezi námi, možná je to spíš závist, ale pšššt ;).
    Fotky máš krásné, vida, jak je ta naš krajina nádherná. To by skoro ani člověk neřek, když tu žije, viď? A starosti s věkem si začni dělat, asi tak za... hm... čtyřicet let? Do té doby je to fakt sranda. Užij si zbytek léta a držím palce, ať všechno dobře dopadne. Jsem zvědavá, kam Tě vítr zase zavane :)

    OdpovědětVymazat
  4. děkuju :) jo, učím se to brát jako lichotku, jinak bych se z toho si zbláznila... s tím věkem už jsem se trochu probrala, člověk v každém věku nachází něco speciálního :)

    OdpovědětVymazat
  5. Prosim tě 22 není žádnej věk...ale je pravda, že když mi bylo 22, tak sem si taky říkala jak je to hrozný jak stárnu...nakonec zjišťuji, že čím jsem starší tím se cítím dalek líp. Nějakou krizi se stáři už jsem dávno překonala a teď si přopadám mladší než když mi bylo 21...

    OdpovědětVymazat
  6. Taky mi rodina, kamarádi i známí sem tam řeknou cestovatelko a podobně a já se tomu nejdřív bránila, ale pak jsem si uvědomila přesně to, co napsala Myyna, že pro ně, co nevytáhnout paty z domu dál jak jednou za rok na dovolenou je to něco WOW. Možná v tom i vidí dál to, že my se prostě dokážem sebrat a jen tak si odjet na několik měsíců či let bydlet, pracovat a studovat do zahraničí a tím slovem 'cestovatel/ka' to i oceňují?

    Fotky super jako vždy.

    Co se blogu týče, sama jsem tam nenapsala od začátku června.. Mrzí mě to, ale zatim nemam ani tu pravou chuť si k tomu sednout a začít dopisovat zážitky - a že mi tam chybí zážitky ještě ze Španělska!!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)