pátek 31. ledna 2014

Piura, Máncora trip

Jako to je se mnou vždycky, na poslední tejden jsem si vzpomněla, že jsem nenavštívila tolik míst za celou dobu, a že určitě tohle, tohle a tohle ještě musím zvládnout. A z toho se vždycky stane strašně hektickej čas.

As always, it took me a month and a half to realize that I am almost leaving and I haven't seen so many places in Peru. And so I decided to make the most of my last days. And although I feel so busy the last days, I am really enjoying it :)


A tak to tak dopadlo, že jsem v úterý vyrazila s mojí hostitelkou Teresou, a jejím synem Carlosem, do Piury. V Piura je totiž další Rincón del Pato, který má právě na starost Carlos. Jezdí tam každý týden mikrobusem, a už od začátku mého pobytu jsme plánovaly, že se tam s ním vydáme.
Piura je vzdálená cca 3 hodiny cesty z Lambayeque. Vydali jsme se v úterý ráno,asi v 8:30 a před polednem jsme tam byli. Cesta byla pro mě, jako vždy, fascinující. Jeli jsme přes takovou pustinu, skoro poušť, různé konstrukce, okolo nás byly takové ty jejich hory, a blíž k Piuře, se to místy i začalo zelenat :)

So it all worked out that way that on Tuesday, my host Teresa and I left for Piura with Teresa's son. They have another restaurant there and Carlos is taking care of it. So we got a free and comfortable ride.
Piura is about 3 hours away from Lambayeque. We left on Tuesday morning and arrived before noon. The journey was very fascinating for me. We went through some kind of desert, wasteland, some construction work, and we could see their kind of mountains around us. And when getting closer to Piura, the landscape started being greener :)





                                     
Všichni říkají, že je v Piuře vedro. A ono teda je, prý cca o 2-3°C víc, než tady :) Jinak je to takové podobné město jako Chiclayo. Má to své hlavní náměstí zvané Plaza de Armas, které naleznete skoro v každém městě v Peru. Poznáte ho podle toho, že uvidíte kostel, a vedle toho čtvercový park s lavičkama. A zároveň je u toho parku i městský úřad. Nevím, jestli je tam nějaké další pravidlo. My jsme se po Piuře šli projít večer, když pominulo to největší vedro. Bylo to pěkné, a zašli jsme si na Pollo a la Brasa (něco jakože grilované kuře), které bylo výborné :)

Everybody says that Piura is so hot! Well, it was hot there. They say that it's 2-3°C warmer than in Lambayeque. That doesn't sound so bad but with the sun so strong, one is just looking to find a shadow :) Otherwise, Piura seems quite similar to Chiclayo. It has it's main square called Plaza de Armas, that you can actually find in any other city in Peru. You can recognize it very easily - there would be a church, the square would be a park, and you would also find a city hall there. Maybe there are more signs to recognize it but this is what I found. We went for a walk in Piura in the evening when it wasn't that hot anymore. It was very nice, we ate Pollo a la Brasa (some kind of grilled chicken) and just relaxed :)








Před tím jsme odpoledne ale vyrazili do Catacaos, což je městečko asi 15 km od Piury. Je to městečko známé svým řemeslnictvím, a hlavní atrakce tam je, bych řekla, místní stánky a obchody se všemy možnými výrobky. Od zlatých a stříbrných šperků, před dřevěné výrobky kupy klobouků ručně vyráběných, až po kovová zajímavá monstra, a taky nesmím zapomenout na kožené kabely, boty, peněženky, či cokoliv jiného. Moc se mi to líbilo, a nadšeně jsem tam jako pravý turista nakoupila nějaké věci, které povezu domů. Tak mám radost :) Moc se mi líbily i ty klobouky a kožené věci, ale to už mělo vyšší ceny. I když kdybych asi myslela v českých penězích, nebo si to nějak spočítala, tak to ani tak drahé nebylo. Ale já jsem s sebou ani moc peněz nevezla, a to je asi dobře :) Pobavilo mě ale, co se týče těch dřevěných výrobků, že hodně věcích bylo podobných těm, kterými se chlubí češi. To mi přišlo fakt zajímavý, že třeba tohle máme společné :)

But I can't forget the place we visited in the afternoon. It's a town about 15 minutes from Piura called Catacaos. It's famous mostly for it's craftsmanship. There are many shops and stalls with many different products. You can find gold or silver jewellery, wooden toys, spoons, instruments, loads of handmade hats or leather shoes, bags, wallets, some strange hardware toys, and much more. I liked it a lot and as a true tourist, I started buying stuff to bring home. So I am really happy to have been there :) I liked the hats a lot and the leather stuff but it was a bit more expensive, although maybe if I thought in the czech money and not peruvian, it wouldn't seem so. But also I didn't bring that much money with me so that kinda saved me from spending :D What surprised me were the wooden toys that were way too similar to the czech wooden toys that we are so proud of. It's really interesting how can we have something in common although being so different :)










V Piuře jsme v tom vedru přespali, protože nad restaurací mají dva pokoje pro potřebu Carlose, a dalších návětěvníků, a ve středu jsme se vydali na pláž. Piura je od nejbližší pláže vzdálená cca 45 minut cesty, kdo se ale chce vydat na známější pláže do Mancory, bude muset cestovat 2-2,5 hodin. Tady se ty vzdálenosti vnímají trochu jinak. Já jsem řekla, že nemusíme jet kvůli mně do Mancory. Pláž je pláž, a nemusíme kvůli tomu strávit půl dne v autě. Tak se rozhodlo, že se pojede na jednu z těch blízkých, ale nakonec se stalo to, že jsme něke přehlídli odbočku, uvědomili si to až hodinu před Mancorou, tak jsme to už dojeli. A asi to stálo za to. Pláž tam byla moc hezká, s palmama a takovýma těma letníma restauracema u pláže, bohužel ale i kupou turistů. Nejvíc turistů na metr čtvereční, co jsem tu viděla doteď (když teda nepočítám ty doktory). Ale pláž byla super, a moře mělo úúúžasný velký vlny, naprosto ideální na surf. Tak jsem se tam vrhla, jenomže jsem narazila na to, že v moři jsou kameny. A většinou právě, když jsem se už dostávala někam do hloubky, tak jsem na nějaký z nich stoupla, nebo o něj zakopla, a to dost bolelo. Vlny byly velký, úžasný, já vlny miluju, ale řekla bych, že dost nebezpečný. Když jsem se dostala právě do hloubky asi tak po prsa, a přišla velká vlna, tak mě smetla pod vodu, a já jsem se vyplavila až za chvíli. Nevěděla jsem moc, co se mnou ta vlna udělá, ale naštěstí umím plavat. Jen jsem se právě bála, že mě to hodí na dno na ty kameny. Takže na to je potřeba dát pozor, většina lidí zůstávalo víc u břehu, nebo šli surfovat.

We stayed in Piura overnight because they have two rooms above the restaurant to stay if anybody needs, and on Wednesday we went to the beach :) The nearest beach to Piura is 45 minutes ride but if you want to enjoy truly nice beach that is very touristic, go to Máncora. Beaches in Máncora are very famous. However, to go to Máncora, you have to save up more time. It might be 2-3 hour ride. Here they consider 3 hour ride a place nearby and that always makes me smile. I said that we didn't have to go to Mancora, that beach is a beach and we could just go the the nearest one. Se we decided to do that but in the end we missed the turn and realized that like one hour after so we just went with it and went to Máncora. And it was worth it. The beach was really nice, with palmtrees, beach restaurants, and also loads of tourists. Probably the biggest number of tourists I have seen in Peru until now :D The beach was great with amazing big waves, just perfect for the surf. I wish I knew how to surf. So I went to enjoy the waves but I was surprised by many big stones in the sea that I always stepped on or tripped over when I was getting deeper. That was quite annoying and dangerous. Also the waves were quite dangerous once I got further to the sea that my body was more than half underwater. There was always a big wave that came and just hit me and got me underwater. The first time it scared me a lot, I wasn't sure what would the see do to me, but then I just got up and was ok until the next wave came. So if you go to Máncora, be very careful. I can swim so I was ok but I was quite worried that the wave would got me to the bottom and I could get hurt by the stones. Then I wasn't surprised that most of the people rather stayed closer to the shore with little water :)












Najedli jsme se v jedný místní restauraci, jídlo bylo výborný, mmm. Fakt jsem se tu naučila užívat si jídlo jak nikde jinde :D Celý jsem to snědla, stejně jako předchozí den v Rincón del Pato. A opět jsem jedla ryby (rodiče, divte se ;) ). No, to mi bude chybět :) V Mancoře jsme strávili 3 hodiny, a pak se vydali zpět s tím, že navštívíme teda ještě tu blízkou pláž. Jenomže nakonec to dopadlo tak, že jsme zároveň opět trochu přehlídli odbočku, a zároveň jsme zjistili, že to je dost zajížďka, a moc času bychom tam nestrávili. Tak jsme se rozhodli, že radši zajedeme zpět do Rincón del Pato, vysprchujeme se a trochu si odpočineme před cestou zpět, protože jsme zpět s Teresou jely autobusem. Autobus (Chiclayo transportes) z Piura do Chiclaya, s tím, že nás vyhodil na žádost v Lambayeque, nás stál každou S/. 15 (100kč), což je na tříhodinovou cestu dost dobrá cena, a sedačky byly široké, velmi pohodné, pustili nám film, ale teda pro všechny nahlas, tak možná někoho rušil, ale byl dobrý. Takže jsem byla maximálně spokojená, i jsem si pospala :)

We ate in a local restaurant, the food was delicious as always, mmmm :) I really learned to enjoy the food here as I have never enjoyed it before :D I was having fish that is also surprising because I used to dislike fish when I was small. I think I will miss eating fish so often and so good. We spend about 3 hours in Mancora and then decided to go back to visit the Colán beach that was near to Piura but than on the way we again missed the turn and also realized that it would be a detour so we decided to get to the restaurant, have a shower, get some rest and go home. From Piura to Chiclayo we took a bus (Chiclayo transportes) that left us in Lambayeque. It cost us S/. 15 (5 dollars) which is an amazing price for a 3 hour long ride. The seats were quite wide and comfortable, they streamed a movie which was loud but interesting so it didn't bother me. I even slept for a while so I was satisfied with the journey :)






sobota 25. ledna 2014

cleft lip, cleft palate... :)

Dneska pridavam slibene fotky :)

Pro zajimavost - tento tyden operaci - od nedele do patka, se operovalo 36 deti. To ale neznamena 36 operaci, protoze byly pripady, kde se provadelo vic operaci najednou, jak rtu, tak i patro, a s patrem vetisnou souvisely i trubicky do usi. A taky probehla minimalne jedna uprava v souvislosti se zuby, to se ale dela u starsich. 
Takze se udelalo fakt hodne prace ;)


Today, I will just add the promised pictures :)


And as an interesting fact - this week - Sunday till Friday, 36 people (mostly kids) were operated. However, that doesn´t mean #& operations because sometimes they did more operations at once - the lip, the palate, and with the palate, there was usually also adding tubes in the ears. And there was also at least one dental extraction but for older ones. 
So there was a lot of work done ;)
















tym prekladatelek :) // translating team :)