pátek 24. ledna 2014

nemocniční pokračování

Dneska bych vám ráda řekla, jak pokračuje akce nemocnice. Je to strašně moc zajímavé, ale strašně vyčerpávající. V úterý jsem odešla asi v šest večer, protože už nás tu nebylo potřeba tolik, a protože jsem potřebovala trohu relaxovat a projít se, ale ve středu jsem jela od 7h ráno, do zbavení se posledního pacienta po 21:30 večer. To znamená 14,5 hodin! To je fakt masakr dlouhá směna. Chtěli jsme jít po skončení s doktory na pisco sour, a ti, co skončili dřív, šli, ale nás pár, co jsme tu byli jsme zamířili do supermarketu a pak rovnou do hotelu, kde jsou oni ubytovaní, kam nám Teresa dovezla naprosto nejluxusnější lasagne! :) Den to byl opravdu dlouhý, ale já jsem si ho užila. Neměli jsme tolik pacientů, tak jsme celkem dost relaxovali a poznávali se, i když to byl taky trochu krizový den, protože všichni byli fakt hotoví. Já jsem ho přežila jen s tím, že jsem si zase dala 30ti minutovou siestu, po který jsem se teda pak ještě asi hodinu probírala, ale udržela mě až do večera v pohodě. Během dne jsem se hodně seznámila s Carlou, peruánskou učitelkou angličtiny, která tu taky pomáhá s překladem, a tak jsme se hodně bavily a navzájem jsme se učily slovíčka, a ptali se amíků, jak se co používá a tak :) byla to sranda, a já jsem se toho zase strašně moc dozvěděla :) Mimo jiné jsem se naučila nějaké medické termíny jak ve španělštině, tak angličtině. 

Today I would like to tell you something more about my time in the hospital :) It's really interesting but also very exhaustiny. On Tuesday, I left the hospital at about 6pm because they didn't need three interpreters for those few patients and I needed to relax a bit and walk, but on Wednesday I went from 7am till 9:30pm. So that was 14,5 hours!!! That is an awfully long shift. We wanted to go to drink some pisco sours afterwards and some doctors went, but because a group of us finished so late, it didn't really make sense so we just headed to the supermarket and then to the hotel where delicious lasagna from Teresa was waiting for us. Mmmm :) Although it was a long day, I really enjoyed it. We didn't have that many patients so we relaxed a lot and chatted to get to know each other better. But I also think that it was kinda a crisis day for many of us because verybody was just exhausted. I survived only thanks to my 30 minutes long nap after which I was waking up an hour but it helped me so much!! During the day I got to know Carla more. She is a peruvian English teacher who is also helping here with the translation so we talked a lot and taught each other some new vocabulary and kept asking others for explanations and so on. So that was a lot of fun and I learned a lot! And not only medical terms but also some slang words :) 


Pak jsem se hodně skamarádila se sestřičkama, které se starají o pacienty před a po operaci, s Tracey, Beth a Tammy Jsou to úžasní lidé, a Beth na konci dne prohlásila, že si mě adoptuje, jestli může :) Já už jsem se naučila ten dril, často to už funguje tak, že mi řeknou, ať jim řeknu, to co vždycky, takže já jen vysvětluju pooperační chováí dětí, a jak se o ně starat. Zároveň se na hodně věcí ptám, jsou to zajímavé informace a stále se učím. Jsem ráda, že mám takovou příležitost :) 

I also became friends with the pre and post operation nurses that I mostly help Tracy, Tammy and Beth are just amazing people :) Beth told me at the end of the day that she wants to adopt me :) so sweet :) I have already learned the way things work. What happens, what is necessary to tell the parents so usually they would just tell me to tell them the stuff after operation so I tell them how to take care of the kid, how will the kid react and so on :) But I still ask many things because it is so interesting and I am learning a lot. So I am glad for this opportunity. 


Vtipné bylo, že tu je jedna rodina se třema dětma (možná jich mají víc, ale přijeli s těmi třemi), kde právě ty tři děti prodělaly operaci. Jedno v úterý a dvě ve středu. Takže s těma jsme se už skamarádili, otec už všechno zná, všechno ví, je to expert, tak jsme se vždycky jen ujistili, že je všechno ok. Jinak nejlepší je prostě jen koukat na ty spokojený rodiče a děti po operaci, když jsou v dobrým rozpoložení. To je prostě velká odměna. A pak si nás hodně rodičů chce fotit, a děkují. To je tak milý :) 

Funny thing is that there is a family with three kids (maybe they have more kids but they came with these three kids) and all the kids went to have the operation. One was on Tuesday and the other one on Wednesday. So we became friends with this family, the father already knows everything, he is like an expert so we just tried to make sure that everything is ok. Otherwise the best thing is to look at the satisfied parents and kids after the operation when they feel good. That's the reward. And then many parents want to have pictures of us and they thank us a lot. It is so nice! :) 


A na závěr jsem se s vámi chtěla podělit o vtipné chvíle, kdy jsem z toho tlumočení už tak hotová, že najedu na systém - zdravotní sestra řekne anglicky, takže já španělsky, a pak se bavíme mezi sebou, a tak ona na mě mlvuí anglicky, a já jí začnu odpovídat španělsky. Dny jsou prostě dlouhé, vyčerpávající a je málo odpočinku. Čtvrtek jsme pracovali 12 hodin. Od 7 hodin ráno, do 7 hodin večer. Považovala jsem to jako zázrak, že jsme se z té nemocnice v těch 7 hodin dostali, že to byla krátká směna. A v pátek to končí. Bude mi smutno, bylo to intenzivní, úžasný, ohromná zkušenost. A budou mi chybět ti lidé. Fakt jsme si na sebe za ten týden zvykli, když jsme spolu tolik hodin denně. A jazykově to je taky neuvěřitelně výborná zkušenost :) 

And in the end I wanted to share with you the fun moments when I get so exhausted from all the interpreting that I stop focusing on what am I doing and get fixed on the most usual system - the nurse says something in English, so I say it in Spanish. And so that we just chat with the nurses, and they talk to me in English and I respond in Spanish. And then I realise that they don't understand me. The days are just so long, exhausting and without much rest. On Thursday, we worked 12 hours. From 7am to 7pm. And I was considering it almost a miracle, that it was such a short shift. But on Friday we finish. It is so sad, it was intense, amazing and such a great experience. And I will miss the people. We got used to being with each other during the week and we got to know each other while being together many hours a day. And I am not even saying how much I learned from the language. So again. It was an incredibely amazing experience!! :)


PS: s nahráváním fotek je to nějaký složitější. Mám jich kupu, tak je nahraju třeba zítra v klidu, nebo tak nějak ;)

PS: It's somehow compplicated for me to upload more pictures so I will try to upload more tomorrow or when I have more time because I have loads of them :)

2 komentáře:

  1. Obdivuju tě, fakt jo :) Je to fakt úžasný, že jsi součástí něčeho takovýho :)

    OdpovědětVymazat
  2. Hrozně dlouho jsem tu nebyla a neměla čas nic pročítat, ale Georgie! Já tě tak obdivuji jak to zvládáš! Super, kéž by bylo víc takových lidí jako ty. '
    Máš upřímně můj obdiv, taky bych chtěla jednou takhle pomáhat!

    OdpovědětVymazat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)