cestování po Peru autobusy

Abych uzavřela svůj pobyt v Peru, chtěla jsem napsat ještě o svém posledním cestovacím týdnu.

Začal v neděli večer v Chiclayu, kde jsem v 19:30 nastoupila do autobusu do Limy. Cesta trvala asi 12 hodin, takže asi v 8h ráno v pondělí jsem byla v Limě. Cestu autobusem jsem si vybrala původně, protože jsem chtěla vidět krajinu. To se mi nakonec moc nepoštěstilo, protože jsem jela v noci, ale i tak to byla super zkušenost.

Obvyklá cena autobusu je S./ 80-90 (cca 550kč), já jsem si připlatila za pohodlnější - sofa-cama za S./125 (cca 850kč).

Bylo to dobré rozhodnutí. V autobuse jsem dostala jídlo, pití, deku, polštář, měla jsem tam širokou pohodlnou sedačku jakože křeslo, před sebou obrazovku-tablet s velmi pomalým internetem, i dostupnou wifi, kde jsem ale nestihla si napsat heslo, tak jsem se pak musela zeptat, ale celá cesta byla jakš takš rovně a v klidu, takže jsem velmi pohodlně spala, až do rána. Křeslo se sice nedalo sklopit na 180°, jen na asi 160°, ale to mi bohatě stačilo :)

V Limě mě vyzvedli už mí známí - kazatel Manuel a jeho dcera Sofia. Vzali mě k nim domů, kde jsem si nechala polovinu věcí, abych s nima nemusela cestovat, a ještě jsem se stihla se Sofií projet po městě, potřebovala zařídit něco na jedné univerzitě. Zajímavé je, že tam prostě nikoho jen tak do toho objektu kampusu nepustí. Musíte jim dát občanku a požádat o návštěvnické povolení. Dojely jsme zpět, naobědvaly se, a pak jsme jely na autobusák. Chvílema jsem se bála, že nestihneme dorazit včas, protože to bylo hodně natěsno, a bylo hodně zácp, ale bylo poznat, že Manuel dělá taxikáře, protože znal všechny možné zkratky, a přesně v 16h, kdy jsem tam měla být, jsme dorazili na autobusák. Neuvěřitelné. Odbavila jsem se, a čekala mě další cesta autobusem. Tentokrát ale 22 hodin. No, myslela jsem, že to bude v pořádku. Jízdenka tentokrát stála S./185 (cca 1200kč), za taky sofa-cama, ale cesta byla bohužel z většiny serpentýny a hory. Takže můj spánek vypadal tak, že jsem z jedné strany křesla jela na druhý. Nic moc, bylo mi docela blbě, a byla jsem unavená. Ale tentokrát teda ta krajina opravdu stála za to. Byla jsem v úžasu. Po této dlouhé cestě jsem byla ráda, že jsem se v Cuzcu vykotrmácela z autobusu, hodila si krosnu na záda, a hledala autobusovou zastávku. Nakonec jsem jela taxíkem, mám pocit, že předem domluvená cena byla asi S./5 (cca 30kč).