ESL class at Colegio San José

V pátek jsem měla úžasný zážitek. Když jsem byla minule v Peru, tak v tom týdnu, kdy jsem tlumočila v nemocnici, tam se mnou tlumočila jedna místní učitelka angličtiny. Moc jsme se za ten týden skamarádily, navzájem jsme se učily španělské a anglické výrazy, ona mně vyprávěla o tom nejlepším z okolí Chiclaya - hlavně co se týče jídla, a když jsem odjížděla, tak mě ještě pozvala k nim domů na večeři, a domluvily jsme se, že až přijedu příště, tak se půjdu podívat k ní do školy, a odučím jí nějakou hodinu angličtiny. 

On Friday, I had an amazing experience. Last time I was in Peru and the week I was interpreting in the hospital, I met this English teacher from Chiclayo. We became friends very quickly and during the week we shared our love for food and exchanged spanish and english words. She kept kiving me advice for food or places and before I left she invited me for dinner at her house. We agreed that the next time I would come to Peru, I would go to her class to teach English so that I could see the peruvian school and it would be something interesting for her students. 

Jakmile jsem tedy koupila letenky, vzpomněla jsem si na ni, a hned jsem jí psala, abychom se domluvily, a mohly bychom to uskutečnit. V pátek jsem teda dorazila v 10h do školy San José. Carla mi dala témata, která probírají, já jsem měla připravené hry, tak jsme to nějak naplánovaly, a šly jsme do hodiny. Ve škole jsem byla velkým pozdvižením. Až když jsem tam vstoupila, tak jsem si všimla, že to je klučičí škola. Takže holka, a ještě k tomu bílá, se tam pěkně vyjímala. Nakonec jsem se dokonce seznámila i s ředitelem. 

So once I bought the tickets to Peru, I remembered her and wrote her to agree on a day that I could come. So on Friday I came to Colegio San José at 10am, she gave me topics that they were talking about and I adapted to it the games I had prepared. It was very easy to spot me there. When entering the school area I noticed that it was a school only for boys. So a white girl wouldn't be easily overlooked there. In the end it led even to me getting to know the headmaster. 

V hodině jsem měla kluky ve věku 14 a 15 let přibližně. Bylo jich tam 25 a hluku nadělali dostatečně. Třída byla malá, a měla vysoká okna, tak okolo chodili studenti, a učitelé a nakukovali. Kluci se docela nadchli pro hry, občas až moc, když jim přišlo, že něco bylo nespravedlivé. To se pak nahrnuli dopředu a začali se dožadovat spravedlnosti. Jinak to byla ale sranda, s výslovností trochu bojovali, ale snaha tam byla, a slovíčka jsme docela procvičili. Dvě hodiny utekly rychleji, než jsem čekala, a nakonec nám zbylo 5 minut, tak jsem jim ještě řekla, že se mě můžou na cokoliv zeptat, ale musí to říct anglicky. Tak bylo fajn, že se snažili konverzovat trochu i jiným způsobem. Jeden kluk si dokonce zjistil, jak se mě zeptat na to, jestli mu dám svůj facebook. Tak to je fajn, že když něco chtějí vědět, tak si to zjistí. Facebook jsem jim nedala, nějak jsem si říkala, že mít pak 50 nových kamarádů, které neznám, by asi nebylo úplně ono. Nakonec jsme ještě udělali společnou fotku, a Carla mě pozvala k ní domů na oběd. Tam jsem se opět dozvěděla nějaké nové věci o Peru a jídle, moc jsem si to užila, a pak jsem šla s taťkou bloudit po trhu Modelo, kde jsme sháněli zelenou kávu, čokoládu, a taky jsme narazili na nějaký krásný látky, a tak. Je to ale obrovský, trochu zmatečný, a sami prodejci vůbec nemají ponětí kde co je, takže nám moc nedokázali poradit, kde hledat například to kafe. Byl to ale fajn den. Potom jsme dorazili zpět domů, hotoví, a tak jsme jen odpočívali a já nechávala slehnout žaludek z vydatného oběda :) 

The boys in the class were in the age of 14-15. There were 25 of them and they were very noisy. The classroom was quite small and it had windows in the hight of one's hair but students and teachers passing by tried to get on their toes to look at that white "gringa" teaching these boys. The guys got into the games sometimes too much because then they sensed that something wasn't fair, came to the front and wanted to resolve the situation. But it was fun. Their pronunciation wasn't perfect, but they tried and we got to practice the vocabulary. Two hours passed faster than I thought and when it was 5 minutes till the end of the lesson I told them that they could ask me anything if they asked in English. So it was nice because they tried to ind what could they say and how could they ask me what they wanted to know. On of them even found out how to ask me: "Could you give me your facebook?" So when they want something they find out how to ask. I didn't give it to them, I didn't feel like having 50 new friends that I don't really know. In the end, Carla took a picture of me and the guys and invited me for lunch. So I learned some new things about Peru and food and I really enjoyed it. Then I went with my dad to the Modelo market where we got lost looking for a green beans coffee and chocolate but found some really nice fabrics. The market is really interesting but very big and confusing. And the sellers have no idea where to buy anything so they couldn't and didn't want to tell us where could we find something. But it was a nice day. We then arrived back home tired so we rested and I had to let my stomach get some rest after the big meal I had at Carla's :)