Lambayeque Lambayequeeee

Zdravím z Lambayeque, aneb města, kde se cítím jako doma, i když mám viditelně jinou barvu kůže :) Mám to tady moc ráda, a je krásný pocit vrátit se. Člověk si už tak nějak přijde chytřejší, protože už hodně věcí zná, a tak může smlouvat ceny s taxikářema, ví kde nastoupit a vystoupit, a kde se dá dobře najíst. Nejlepší je pak taky ten pocit, když člověk může naučit něco místní o jejich městě, jako třeba že jsem včera jednu svoji místní kamarádku vzala do takového jednoho hezkého podniku, který mám ráda, který ona vůbec neznala :) A druhej nejlepší pocit je potkávat známé lidi na ulici. To pak má člověk opravdu pocit, že je doma, že sem patří :) 

Greetings from Lambayeque, which is also a city where I feel at home although my skin colour is obviously different :) I really like it here, it's a nice feeling being back. I feel much more clever this time because I know many things. So I have no problem negotiating the prices of the taxi, I know where to get on the combi and where to get off, and where can I eat well. The best feeling is when I can show some good place to a local. For example, yesterday I took my friend to a really nice place to drink or eat something and she didn't know it :) And the second best feeling is meeting people you know on the street. Then you really feel like home. 


Jsme tu tentokrát na velmi krátko, tak jsem se rozhodla neztrácet se moc čas. V středu jsme dorazili do Lambayeque před polednem, mně bylo už druhý den blbě z jídla, a taťka byl unaven z cesty, tak si šel odpočinout, ale ještě to odpoledne jsme zašli na návštěvu k Christopherovi, abych taťku seznámila, a popovídali jsme si. Bylo to moc fajn. Mezitím obdrželi telefonát od jedné ženy, která k nim chodí do církve, tak jsme ji pak šli navštívit. Oni se totiž ten den modlili spolu za jejího manžela. A když ten muž přišel večer domů z práce, vyšlo najevo, že v tu chvíli něco v práci ucítil. Byl celý pohnut, a chtěl přijmout Ježíše. Šli jsme se tam za něj modlit. Bylo to silné. Hodně mě dostalo, když na začátku ještě říkal, že ráno se cítil strašně, a přemýšlel, že spáchá sebevraždu. Člověk si pak uvědomuje, že žádná modlitba není marná. Měli jsme radost. 

This time I don't have much time being there so I decided to make the most of it. We arrived to Lambayeque on Wednesday before noon. My stomach was already the second day upset, and my dad was tired from the journey so he went to take a nap and then we went to visit Christopher so that my dad could get to know him. So we chatted and it was really nice. Meanwhile they received a telephone call from a woman that goes to their church so we went to visit her. They prayed together for her husband that day. And when he came home from work in the evening he said that he felt something inside at that moment. He was very touched and he wanted to accept Jesus. So we prayed for him and it was very powerful. What struck me a lot was that he said that in the morning he had felt so depressed that he was thinking about committing a suicide. It made me remember that no prayer is in vain. We were really happy for him. 




Jinak jsem taťku naučila jezdit v combi. Dneska už jel dokonce sám :) Tak je to fajn, jen říká, že je to velmi stísněný prostor. A tady si zase říkají, jaký je taťka obr :) 

Anyway, I got to teach my dad to go in combi. So today he even went alone :) so that's cool. The only thing he doesn't like is that there is not enough space for him. And people here think that my dad is really tall! :D 




Žaludek se mi už celkem srovnal, ale nějak nemám extra chuť k jídlu, i když občas hlad mám. Nemít chuť k jídlu je ale u mě divná věc :D Ale jo, jím, jen tady s těma obrovskýma porcema se to nedá, ani to celý nesním a stejně se celý odpoledne cítím strašně přecpaná. Lidi jsou neuvěřitelně pohostinní... :) 

My stomach got much better but I don't really feel like eating although sometimes I am hungry. But not feeling like eating is quite strange for me :D But I do eat, don't worry. But they always give me such a big portion that I can´t even eat is and then I feel so full the whole afternoon. The people are unbelievably hospitable :)







Taky jsem se tu setkala se svými oblíbenými kuchaři, číšnicemi, a lidma z restaurace. Byli tak milí, že mi vyplnili mé dotazníky. A taky vzpomínali na české buchty, které jsem jim tu před odjezdem napekla :)

Komentáře

  1. Sounds like you are having a good time over there! Good luck with the stomach!

    L.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)