pondělí 16. března 2015

Diary from Barcelona, part 1

Ha! Po měsíci se konečně dokopávám k tomu, abych zrekapitulovala náš pobyt v Barceloně. Vždycky mám tendenci psát nejvíc, když mám dělat něco intelektuálního. Teď to je bakalářka, ve které jsem pěkně pozadu. Dobře, vraťme se k Barceloně. Původně jsem chtěla psát průběžně, jednou jsem se o to pokusila, ale nedotáhla jsem to na 100% až k publikování článku. Ale aspoň jsem se tam hezky vyspala. Chodily jsme v naší hostrodině spát brzo a vstávaly jsme relativně normálně :)
Zájezd byl super, sice to byl prý nejstudenější týden roku, ale nakonec to nebylo tak špatné a měli jsme chvílema i 13°C, a to nám Čechům stačí :)
Barcelonu jsme si prostě užili :)


A teď krátká rekapitulace s fotkama :)



1. den - čtvrtek

Letíme do Barcelony. Celá skupina letěla s ČSA, jen já jsem musela mít něco speciálního, tak jsem letěla přes Mnichov. Jinak Mnichov má opravdu praktické letiště :) K jídlu jsem dostala na jednom letu balíček sušenek a na druhém koláč. Mám hlad. Dorážím do Barcelony, tam si nabíjím kredit na španělské sim, nacházím autobus k vlaku, nacházím vlak a po menším váhání si od nějakého pána kupuju neproježděnou jízdenku T-10. Zmateně nasedám na vlak, a ještě nějakou dobu si nejsem jistá, jestli jedu správně. Jakmile vystoupím v Barceloně, zapínám navigaci a skoro běžím do Casalu, kde měli všichni společné přivítání. Když se tam po 20 minutách chůze přiřítím, zjistím, že všichni už šli domů. Chce se mi brečet, jdu půl cesty zpátky a volám taťkovi, kam mám teda jít, abych s tím těžkým kufrem nepochodovala sem a tam. Taťka s mamkou mě najdou na Ramblas de Sant Andreu a dovedou mě do mé rodiny.


2. den - pátek
Naše hostitelka má krásný obývák. Večer předtím se nás ptala, co chceme snídat. Nikča řekla, že ovocné cereálie a já čokoládové. Dopadá to tak, že ráno připravuje Nikče čokoládové a má pocit, že já nechci jíst. Připadám si blbě, tak si jen dávám čaj, na který nezapomněla. Když ale dojdu ke stolu a vidím tam ty španělské nechutně sladké muffiny, není mi z toho pohledu moc dobře, tak jdu do pokoje a říkám, že si taky udělám cereálie. Po snídani nás paní vypraví na místo srazu - Plaza Orfila. Všichni španělé jsou nadšení, že konečně dorazila "ta, co umí španělsky" a seznamují se se mnou. Já pak dělám, že tam nejsem, protože po mně pořád někdo něco chce :D Nicméně španělé nás na naše přání vezmou na pláž, kde nám dají rozchod asi 20 minut a pak nás ženou dál. Pán, který to vede, Joseph, mi stále něco vysvětluje, má zvyk mi všechno zopakovat asi 5x, i když to už třeba dávno vím a přikyvuji, navíc se stále tváří, jakože nestíháme. Snažím se na něj moc nekoukat. Počasí je krásné!
Když už projdeme všechna důležitá místa, jedeme zpátky do Casalu, tam nám naservírují oběd - hutná nudlová polévka, po které už skoro nemůžeme, ale donesou druhý chod. Nakonec už jen několik z nás má chuť na dezert, i když my se přemůžeme. U mě vyhrává Macedonia - ovocný kompot :)
Běžíme do rodin a bereme si věci na koncert. Se zpožděním vyrážíme a později dorážíme někam k Tibidabu, kde máme v hudební škole L'Arc zkoušku a pak ještě jdeme 15 minut do Centro Cívico, kde máme koncert. Některé učitele bolí hlava a jsou unavení, tak s Emou vybíháme a hledáme nejbližší kavárnu. Koupíme 4 kávy "para llevar" (s sebou) a rychle se vracíme, než začne koncert :) Děti zpívají pěkně, sbor z hudební školy taky a náš hostící sbor tak, jako vždy asi :) Po koncertě nás čeká nějaké občerstvení, tak se děti nacpávají a trochu navazují kontakty s místními :) Jedeme zpět do rodin a padáme do postele.








Takhle by to bylo moc dlouhé, tak si to rozdělíme. Pokračování zítra ;)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)