středa 21. října 2015

HONG KONG DIARY, nejdelší venkovní eskalátor, čínský chrám a moon cake


Poslední celý den v Hongkongu jsme měly v plánu stihnout to, co jsme do té doby nestihly a na co byl potřeba celý den :)
Protože jsme opět vstaly celkem pozdě, vydaly jsme se ze všeho nejdřív na oběd do Toast Boxu, do takové singapurské restaurace v jednom obchoďáku :) Jídlo nebylo špatné, ale nějak extra mě to nezaujalo. Možná ty toasty by stály za to :) Opět jsem ochutnala milk tea (čaj s mlékem) a tentokrát to nebylo tak špatné, protože ta singapurská verze byla trochu jemnější, takže ne tolik hořká. Ale i tak to bych si to znova nedala :)

The last whole day in Hong Kong, we planned to do everything we didn't get to do the days before :)
As we woke up quite late again, we went straight to have lunch in a singaporean restaurant Toast Box. I ordered coconut rice with chicken wings and although it wasn't bad, it wasn't my favourite meal either. The toasts they offer might be interesting though :) I tried milk tea again and as it was the singaporean version, it wasn't as bad as the first one that I had tried, it wasn't as bitter. However, I don't think I would drink it again :)




Další zastávka na naší cestě byl dezert. Kallen celý týden mluvila o tom, jak musím ochutnat "pineapple bun", tak jsem byla zvědavá. A konečně jsme vešly do jedné kavárny s pekárnou, kde jsme si teda pineapple bun objednaly. Nicméně teprve když to donesli na stůl, mi Kallen vysvětlila, že v tom vlastně žádný ananas není, že se to jen tak jmenuje, asi podle tvaru(?). Ale bylo to výborný, to bych si dala znovu. Donesli nám to ještě teplé, tak jsme do toho daly máslo, které se tam krásně rozteklo. ňam! :)

The next stop on the way was a dessert. Kallen had been talking about a pineapple bun so I was quite curious what it would be. Finally we entered a café where we ordered the pineapple bun. Only after they had brought it on the table had Kallen explained that it didn't have anything to do with pineapply as to the taste. The pineapple in the name of it is probably related to the shape or the outer appearance. That was actually quite a big surprise for me. But I loved it. It was really delicious. Crunchy on the top and soft on the inside and bottom. Kallen ordered a piece of butter with it so we let if to be melted inside and that was the best idea! Yummy!


Dál jsme se vydaly do Central, kde jsou dlouhé venkovní eskalátory. Výborná atrakce pro děti! :) Jsou to prý nejdelší venkovní kryté eskalátory na světě! Mají 800 metrů na délku a převýšení je 135 metrů. Nejsou teda v jednom kusu, je to rozděleno na 20 jezdících schodů a 3 jezdící pásy. Vyjet to celé nahoru trvá přibližně 20 minut. A nahoře prý ani nic zajímavého není. Slouží to převážně pro místní obyvatele a pro zvědavé turisty. Zajímavé je, že eskalátory jezdí i dolu a to mezi 6 a 10 hodinou ráno. Pak to jezdí až do půlnoci nahoru. Není to sice nice extra zajímavého, ale mně to přišlo jako zajímavá zkušenost a podívaná :)
My jsme s Kallen ty schody nedojely až nahoru. Někde před koncem jsme potkaly dva další turisty, kteří se ptali, jestli je něco zajímavého nahoře, tak Kallen řekla, že ne a poslala je směrem, kde můžou najít nějaký čínský chrám a jiné zajímavosti. Já jsem ještě něco fotila a pak jsme se vydaly stejným směrem. Při tom jsme zjistily, že je Kallen neposlala úplně dobře, takže jsme je za chvilku potkaly poměrně ztracené. Takže jim Kallen opravdu poradila a my samy jsme se tím směrem vydaly, takže oni šli za náma. Za chvilku jsme se někde zastavili, tak jsme se zapovídali a došlo nám, že bude asi lepší, když půjdeme spolu. Kallen sama pořádně nevěděla a radši koukala do mapy na mobilu. Tak jsme se skamarádily s Antoniem a Antoniem. Oba to jsou Italové ze stejné italské vesničky, ale jeden žije v Berlíně a druhý v Japonsku. Občas takhle spolu cestují. Byli vtipní, takže jsme se bavily. Kallen nás teda konečně dovedla k tomu čínskému chrámu a vše nám tam vysvětlila, i když mi pak přiznala, že si dost vymýšlela :D Bylo to hodně zajímavé vidět, jak tam někteří lidé vykonávali své obřady a při tom jsme tam mohli fotit a natáčet video, jen za podmínky, že nenarušíme běh chrámu. Opravdu zajímavé. Když jsme se dost nadívali a nadýchali vonných tyčinek, sešli jsme ještě níž a tam Kallen nasměrovala Antonia a Antonia k metru, společně jsme se vyfotili a oni odešli, my jsme se šly ještě podívat na trh starožitností, kde jsem si málem koupila náramek a pohledy. Pak jsme šly taky na metro a koho jsme nepotkaly? Antonia a Antonia! :) Bylo to vtipné, dávali si tam ještě nějaký džus, tak jsme je znova pozdravily a šly si koupit vodu. Po cestě jsme potkaly obchod 7-eleven, který byl zavřený! Cože? Tyhle obchody prý nikdy nejsou zavřené, říká Kallen.

Then we went to Central where we got on the longest outdoor escalator in the world. That would be a good thing to visit with kids! I remember being so excited about the escalators when I was small. They are 800 metres long and go 135 metres up. However, they are divided into 20 escalators and 3 inclined moving walkaways. Going up takes about 20 minutes. And Kallen said that up there is not much to see. It's mostly for the local people and for curious tourists as an attraction. An interesting fact is that the escalators go down between 6 and 10 am and they go up from 10 am till midnight.
Kallen and I didn't go all the way up. Somewhere before the end we met another two tourists who were wondering if there was anything interesting up there, so Kallen told them that there wouldn't be anything interesting and she sent them in a different direction saying that there was an interesting Chinese temple. I was taking pictures of something for a while and then we went the same way. Well, Kallen sent them the wrong way so we met them again soon being quite lost. Kallen gave them new directions but as we were going that way too, they decidede to follow us, so for a while they went like 20 metres behind us. When we stopped to ask some guard they came closer and we started talking, so we went together. We learned that their names were Antonio and Antonio and they both grew up in the same italian village. However, now each of them lives in a different part of the world and they sometimes travel together. They were quite funny so we enjoyed the time with them. Kallen finally found the way to the Chinese temple so we went in and she explained everything to us (later she admitted that she made some thing up) :D It was very interesting to see how some people were doing their rituals and we could be there taking pictures and making videos only with the condition of not disturbing those people. When we got enough of the interior and the smell we went out and continued going downhill where we stopped at the Antique Street where we said goodbye to Antonio and Antonio, took a picture with them and they went to find the underground while we went to see the Antique Market. It was quite interesting, they had many of the chinese communist books with quotes of the famous leaders, then some jewelery, I almost bought a bracelet, then we also saw some postcards but I didn't like them so much so in the end I didn't buy anything. When we went down, we met Antonio and Antonio again, they were buying some fresh juice. We said hi and went on because we needed some cold water to drink. We found 7-eleven and it was closed! Unbelievable. Kallen said that this shop is never closed :D






Další zastávka byla v Tsim Sha Shui na Walk of Stars. Něco jako jako ulice s hvězdama v Los Angeles. Mají tam otisky rukou různých asijských filmových hvězd. Nejznámější je tam asi socha Bruce Leeho. Pak tam má prý otisk i Jackie Chan, ale té jsem si bohužel nevšimla. Ostatní jména mi nic neříkali. Byla to ale hezká procházka s výhledem na druhou stranu přístavu :)

The next stop was in Tsim Sha Shui to see the Walk of Stars. It's almost like the Walk of Fame in Los Angeles. The difference is that these are the Asian stars that I barely know. The most famous one is Bruce Lee that has a statue there and everybody takes a picture with it. Then they also have Jackie Chan but I haven't noticed that, which is a shame. And I didn't know the rest of the names so it wasn't that interesting, however it was a really nice walk along the harbour :)




Kallen mi slibovala, že ochutnáme matcha zmrzlinu, tak jsme v jednom obchoďáku našli správný obchod a byla moc dobrá. To obchodní centrum bylo hezké. Zaujalo mě, i tam i na jiných místech, že mají automaty (viz další foto), kam přiložíte Octopus card na metro a ono vám to dá slevu na příští cestu. To není špatné, že? :)

Kallen promised to take me to have some matcha ice cream so we went into a shopping centre and found a shop that Kallen liked and bought it. It was very good! :D An interesting thing that we found there was a machine (see the second picture below) that offers a discount on your next journey by the MTR. That is not bad, is it? :)




Večer jsme se vrátily domů trochu dříve na poslední společnou večeři s Kallen rodičema. Připravili mimo jiné kachnu, která je prý velmi typická pro Čínu. Ještě jsme po cestě vyzvedly Moon Cake, který se v Hongkongu a Číně jí na slavnosti poloviny podzimu, které začaly, když jsem odjela. Tento Moon Cake byl nějaká moderní verze, tak měl samé zajímavé příchutě :) Večeře byla milá, Kallen rodiče jsem si moc oblíbila, maminka se na mě snažila mluvit anglicky a krásně se se mnou rozloučila a řekla, ať určitě ještě přijedu i na déle. To já bych tak ráda!

In the evening we came home earlier to have a last dinner together with Kallen's parents. They prepared duck as a traditional Chinese meal. We also picked up a modern version of a moon cake, that is typical for the mid-autumn festival that started just when I left. As it was the modern version it has some really interesting flavours like guava, mango, chocolate or black sesame. The dinner was very nice, I really like Kallen's parents. Her mum tried to speak English with me and then she said goodbye to me and invited me to come again. Oh, how I would love that! :)




Žádné komentáře:

Okomentovat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)