O tom jak se jí v Tanzanii

Ano, už dlouho tady slibuji článek o jídle v Tanzanii.

Jídlo se totiž při cestování stalo pro mě neodmyslitelnou součástí, často velmi důležitou. Když teda cestuji sama, tak většinou skoro nic nejím, neumím se totiž zastavit a rozhodnout se, co si kde dám.... Ale učím se to, třeba dneska se mi to povedlo :) 

V Tanzanii to ale bylo jednoduché, protože jídla jsme měli v programu a vždy nám je někdo naservíroval. Teda spíš připravil a my jsme si je naservírovali. První dny to bylo v Moravian Hostel, kde jsme mívali schůzky. Místní paní nám tam vařily a my poslušně jedli. Dál už to bylo různě po návštěvách nebo církvích na cestě. Jídlo se ale v podstatě v různých podobách jen obměňovalo a opakovalo.

Poprvé jsem z jídla nadšena nebyla. Nějaké hubené maso na kosit, rýže, zvláštní zelenina a jako dezert banán. Hmm, zajímavé. Hlavně to maso mi moc nejelo. Tak nějak ho odrápat z té kosti nebo okousat, to není úplně můj styl. Bylo to teda kuře, to je tam prý vzácnost.

Podruhé a potřetí jsem si začala nacházet na tom jídle své oblíbence. Vždy jsme si sami nabírali, takže jsem si nabrala méně toho, na co jsem neměla chuť a více toho, co mě zajímalo. Vybrala jsem si masa, která mě lákala, vynechala něco jiného... Počtvrté už mi jídlo začalo chutnat a začala jsem si ho užívat. Všímala jsem si obměn. Když to teda shrnu, tak tanzanské jídlo je jednoduše: nějaký kus masa, omáčka se zeleninou nebo masem, rýže, nějaká vařená zelenina, ještě nějaká zelenina, jako dezert banán nebo ananas. Líbilo se mi, že to jídlo bylo dostatečné tak, že nám stačilo jíst třikrát denně. Sladké ovoce naprosto nahradilo dezert a na sušenky jsem si celý týden skoro nevzpomněla. Když jsme byli v Rungwe u avokádové plantáže, tam jsem si jídlo už naprosto vychutnávala, měli všechno čerstvý a zralý, k tomu to avokádo... ach! Úplně jsem se tam přejedla, až mi z toho pak nebylo dobře :D

A co vy? Myslíte, že by vám takové jídlo chutnalo nebo že byste si zvykli? :)