pondělí 28. února 2011

Šp: dva dny v jednom

... to neznamená, že by se dva dny odehrály v jednom, ale dva budou v jednom příspěvku... a že byly docela nabitý... :)

mám pocit, že tu mojí story, jak mě vyhodila rodinka, tady už zná celý katalánsko (nepsala jsem to už?)

včera se to dozvěděla stará rodinná kamarádka. Pozvala mě, abych s nima šla na oběd, nebo cosi. Rozhodnutí rychlý, ale Teresa řikala, že to budu mít lepší, než trávit den u jejích otce. Tak jsem jela. Vlastně od tý doby, co jsem tady v Barceloně, tak jsem vyrazila někam z baráku poprve sama. A to do Sabadell sur. Ani jsem nevěděla kde to je, ale záteční lístek na vlak stál 5euro, což mi nepřišlo tak moc, když přemýšlím v eurech, ne korunách.
tak vypadá cesta autem... vlakem to asi bylo podobný

cesta nakonec trvala něco mezi 15-20minutama... vlaky tu nemají špatný... jenom mě nebavilo furt sledovat cedule, jestli tam už nejsme, ale vystoupila jsem dobře, to je důležitý :)

ten oběd, byla nakonec školní akce na takovém pozemku - Plaza, kde bylo vždycky seskupeno pár rodin (my byly 3), které si dělaly oheň a jídlo a tak... a děti tam pobíhaly a hrály si s něčim, co se zdánlivě podobalo písku a bylo to tak jakože na zemi, ale nic moc. takže jsem si tam trochu pohrála s dětmi
otcové se snaží rozdělat oheň - na něm jsou pórky, nebo cibule, neb co to je... rozhodně to je tady sezónní specialita, jak jsem psala, když jsme byli v restauraci a dostali na to ty brindáky... a vpravo je Ester :)

jak si děcka hrály

bylo to docela fajn... ze začátku bylo dost teplo, ale pak se ochaldilo, takže jsme na sebe navlíkli všechno, co sme měli a klepali se na školním doře u moučníků... rodina té známé má pekárnu, tak teda moučníky byly výborný! :)

a ona má 4 menší děti, jedno dospělý a čeká další... :) bylo to takový pěkný vidt tu větší rodinku a vzpomenout si na tu naši... jsou to dva kluci a dvě holky. Mně přišla nejsympatičtější ta nejmenší - Ester. Já vim, většinou bejvaj nejmladší děti nejsympatičtější, ale bylo to tim, že mě z nich nejdřív přijala, že je čtvrtá (jako já) a sice je teď nejmladší, ale brzo přijde další sourozenec, který jí to vezme (jako mně), a taky se mi vždycky líbilo jméno Ester :) jo a taky se mi líbilo, jak se snažila vyrovnat se těm starším. Furt za nima běhala a tak. Pak tam byl jeden kluk a hráli si s pistolkama, tak začal na Ester střílet, sice to bylo jako, ale bylo to takový hnusný. Pak jí bral koloběžku a líbilo se mi, že třetí kluk, Francés, řikal: "Nech ji, to je moje sestra!" (španělsky) :) to bylo strašně pěkný, že bránil svoji sestru :) ti dva nejstarší byli takový... no, takový svý, ale ke konci dne jsem si i s nima trochu začala rozumět. Docela jsem si je oblíbila. Když jsem pak knim šla ještě večer na návštěvu, tak mi pak všichni museli dát pusu na dobrou noc :)

Když jsme byli ještě v tý škole, tak jsme šli na záchody a to byly takový malinký, chodili tam (aspoň ten den) chlapi i ženy a nebyly tam dveře!!!!!!!! to bylo jako jedna z mých nejhorších nočních můr! :D naštěstí ta známá řekla, že bude hlídat, tak jsme to nějak přežili... ale docela mě to překvapilo :D

ten den jsem i zvládla shlédnout dva filmy ve španělštině - Sound of music, u té známé... ale děcka byly docela hlasitý takže jsem polovinu moc neslyšela, ale nějak sem to pochopila :) a pak večer Ramon někde koupil program TV, tak za mnou přišel, že dávají Slumdog Millionaire, jestli se nechci koukat, že Teresa chce... tak jsem šla, protože jsem to už chtěla dýl vidět. No, nějak tak jsem rozuměla...

jo, ale mam radost, protože docela začínám rozumět katalánštině... tdea jakože když vím něco z tématu, o kterým se mluví, tak to chápu. Třeba když se baví o mně, tak rozumím :D

jo a taky jsem tu sledovala, jak vysypávají kontejnery.. mimochodem - tady třídí odpad, i v té rodině, kde jsem byla, říkali, že třídí odpad... a připadají si, že to je něco strašně neobvyklýho :D asi je, ale u nás se to taky dělá :) jo a teda tady vysypávají kontejnery tak, že přijede auto (překvapivě), na straně se vysune takový něco, chytne to ten kontejner zvrchu, má to tam takový něco na zachytnutí, vyzvedne to do vzduchu, vynese to nad to auto, tam se rozevře dno kontejneru, vše se vysype do auta, a pak ho zase snese na zem :) (doufám, že jste to pochopili) :) příště to třeba natočím ;)



tak a k dnešku... :)

konečně jsem vyrazila do města (sama)... vždycky mam pocit, že nějaký město poznám až tehdy, až si ho projedu sama... nenaučim se třeba jezdit v metru, pokud nejedu sama... nepamatuju si tolik věcí, pokud je neobjevim sama...

naplánovala jsem si, že se podívám na klasiky - Sagrada Familia a Rambla de Cataluňa. Pak jsem si řekla, že bych mohla jet na Montjuic a Tibidabo - až tam, kam se dá dojet MHD. Jenomže vzhledem k tomu, že jsem vyrážela po obědě, až před čtvrtou, tak na všechno nebyl čas...

fakt je vtipný, že vyrazíte takhle před čtvrtou a třeba např. supermarket u nás v ulici je zavřenej :)

Sagrada Familia je i zastávka metra, takže to moc složitě nemusíte hledat. Hned jak jsem vystoupila z metra, tak jsem si všimla docela pěkný fronty na lístky... tak jsem se v duchu chechtala těm lidem :D šla jsem si vyfotit Sagaradu a prostudovat plánek metra, kterej jsem si vzala na informacích a naplánovat, kam pojedu :)

Sagrada Familia (pro ty, co by nepoznali) ;)



jela jsem na Plaza Cataluňa a musela jsem přestupovat na zastávce Universidad, tak jsem si tam rovnou i vystoupila, podívala se na Plaza de Universidad


a pak zase jela dál. Myslim si, že to bylo tam, na tý zastávce v metru měli obchod, jmenoval se myslim, že Daily Price a měli tam různý CD a DVD... tak jsem se na to podívala, protože shánim Přátele ve španělštině. Ta jejich řeč není těžká, v Anglii jsem je hodně sledovala a dost jsem se na nich anglicky naučila. A kamarád mi to doporučil, že ta španělština je dobrá. A já bych chtěla něco sledovat, ale právě mě nic jinýho nenapadá. No, tak měli tam docela dobrý filmy i seriály, ale tohle jsem nesehnala (mimochodem pro milovníky U2-měli tam dost CD... od 3euro do asi 7-9euro)... tak jsem si nakonec koupila aspoň DVD Simpsnovi za 3eura, tak uvidíme :)


Když jsem vystoupila na Cataluňa, tak jsem si všimla, že tam je El Corte Inglés... Ptala jsem se Teresy nedávno, proč se to jmenuje ...Inglés... a říkala, že neví, že to je z Madridu... tak nevim, ale je to taková španělská záležitost :) abych zjistila, co tam všechno mají, tak jsem musela vyjet 9 pater - docela dost :)


v osmým (myslim) měli i trochu jídla... byla to taková malá ohraničená část a tam měli vlajky různých států a jáídlo odtamtud... když jsem procházela těma regálama, tak jsem měla pocit, že cestuju :) a ani mi to nepřišlo moc drahý :)

všimněte si těch vlajek nahoře :)

no, po návštěvě El Corte Inglés jsem se teda vydala na Rambla vyhledávat talenty :D ale bohužel začínalo pršet, takže už to všichni (skoro) balili...


jak tam jsou takový malý obchůdky, tak jsem si na jednom všimla cedule: Hledá se prodavačka, svoje CV zanechte tady. Mé srdce zajásalo :D vytáhla jsem z kabelky svůj pomačkaný životopis, jediný, který jsem s sebou nosila pro případ, že by se něco takovýho stalo, a zašla jsem ted za tim prodavačem a ptala se ho španělsky, že jsem si všimla tý cedule a jestli musí ten prodavač umět dobře španělsky, protože moc neumim, ale umim anglicky. A on mi řikal, že sám není odtamtud, takže si myslí že to je v pohodě. Tak jsem se ptala, jestli tam můžu nechat svůj životopis. Tak říkal, že jo, byl strašně sympatický a milý a takový, že mi přišlo, že bym i hned tu práci dal :) tak na ten životopis koukal a ptal se, jestli umim německy (že jsem to tam měla)... tak jsem řekla, že trochu jo, tak říkal, že to je super. Že to není teda do tohoto obchůdku, ale někam jinam (ukazoval směr a říkal co to je, ale nejsem si jistá), tak jsem, a jakože přikyvoval, a tak ještě poděkoval, že jsem mu to dala a já odkráčela :) měla jsem z toho výbornej pocit... zaprve, že jsem mu hezky rozuměla - jak nebyl rodilý mluvčí, tak mluvil pomalu a srozumitelně :) a hlavně protože jsem konečně udělala nějakej pořádnej krok k hledání práce... navíc ten prodavač se nechoval, jako kdyby to byl stý životopis... třeba jo, třeba tu práci vůbec nedostanu. To je skoro víc pravděpodobný, než ji dostat.. ale i tak mam dobrej pocit, že jsem něco udělala :)

Šla jsem dál po Rambla, narazila jsem na ten trh, kde už jsme byli, ale i tak jsem si tam zašla - zavzpomínat :)

různé koření

ááá, ňam! :)

a pak jsem se vydala na metro, protože fakt docela pršelo... né, že by to tak vadilo, ale stejně jem chtěla jinam. Jenomže já jsem vlezla do prvního vlezu do metra, co jsem viděla a to byla chyba... protože tady prostě maj vlaz na jeden směr a vlez na druhej směr. Takže jsem zase vylezla, ale protože jsem měla denní jízdenku, ale tady vždycky musíte při vlezu projít turniketama a projet tu jízdenku, tak mě to nechtělo pustit. Tak mi došlo, že jsem moc brzo za sebou projížděla turniketem, že to maj asi nějak časově chráněný, aby si to lidi nepůjčovali. Tak jsem chvilku počkala a pak už to šlo :)

metro už bylo plnější a já jela na zastávku Selva de Mar. Hledala jsem jeden obchod a údajně měl být někde tam, jenomže jsem ho nenašla. Ono i na stránkách toho obchodu měli napsanou adresu a pak mapu, na který to bylo vyznačeno jinde, tak jsem byla docela zmatená...

ale říkala jsem si, že se projdu dál, jestli tam nebude... tak jsem šla po Rambla... (pro vysvětlení - rambla = dvě silnice a uprostřed mezitím je cesta pro pěší... po stranách těch silnic teda taky... a každá silnice jee jednim směrem... je to pochopitelný? ... takže těch Rambla je tady docela dost. My tu za rohem máme Rambla de st. Andreu)...
jo, jenomže to tamto Rambla bylo pěkně dlouhý. A furt žádný metro. Tak jsem šla, pak se někde zeptala, tak mě ta paní poslala dál... a v dálce jsem viděla tenhle barák:

tak jsem šla dál a dál...

potkala jsem zajímavý park...



a pak jsem došla úplně k tomu baráku...

zblízka

a pak jsem našla metro... Glóries...
před tim metrem něco bylo, asi nějaká exhibice, ale nevim, co přesně...

moji cestu máte tady a je tam pěkně vidět to rambla - jakože dvě silnice :)
ze zastávky Selva de Mar až na Glories
přišlo mi už docela dost hodin, takže jsem návštěvu Montjuicu a Tibidabo zrušila... snad příště :) ale i tak to bylo docela vyčerpávající (hlavně ta dlouhá cesta z metra na metro)...

takže teď už jen doufám, že ta práce vyjde :)) ;)))

sobota 26. února 2011

Šp: extrémy se zvětšují

to, že večeříme ve čtvrt nebo třičtvrtě na jedenáct, nebo tak nějak podobně, jsem už přijala jako fakt a (skoro) vůbec m to neudivuje... :)

dneska jsme ale snídali ve 12hodin. Já vim, že to vlastně není nic tak hroznýho. To se v sobotu stává víc lidem, ale většinou si pak ještě nedají oběd... buď si v poledne daj rovnou oběd, nebo si dají snídani a oběd vynechají... ale my jsme snídali a pak ještě obědvali...

dneska jsem to byla já, kdo ohříval ty chleby nad hořákem u plynovýho sporáku :D člověk by neuvěřil, co jednou bude dělat... ;)

 sobota byla poklidná... šli jsme na nákup... jo, Tersa řikala, že dělaj nákup na týden, ale předtím řekla, že půjdem trochu nakoupit... tak jsem se jí pak ptala, co znamenalo to trochu... tak se jenom smála...

včera (myslim), jsme koukali na Alfa :D týjo, to už je historie... zkoušeli jsme totiž, jestli jim nejdou titulky na TV, a u tohohle jedinýho šly... :)

už si tady nějak zvykám, ale nechci tu zustat dlouho... ten malej pes byl dneska ráno vtipnej... vběhl ke mně do pokoje, tak jsem se na něj podívala a on hned začal couvat, jako by se mě bál, jako kdybych ho bila, nebo co... tak jsem se na něj dívala a on furt tak couval... nevim, co bylo, protože jindy mi přijde, že se ho snažim trochu potrestat a on to nechápe... takže dokud mě neolizujou a nelezou po mě, nežvejkaj moje boty a tkaničky, tak to jde... ale co je hnustný - když začnou štěkat! místnosti jsou malý a já jsem asi přecitlivělá, protože mě to uplně nějak duní? v hlavě... uplně mi ji to trhá... tak se snažim vždycky odejít do jiný místnosti..

bohužel se tu má ochladit, asi tak na 10-11°C... tak očekáváme horší dny... ;)

stále žádná práce......................
dneska mi volalo neznámý číslo s předvolbou +45, tak jsem to nezvedala, pak jsem si šla zjistit, co je to za zemi - Dánsko... a zjistila, že to byla jedna rodina z netu... no, sice bych to měla vážně multikulturní rok letos, ale děkuji, nechci, Dánsko mě neláká... to už je moc na sever, to bych se radši stavila v Anglii... :) tak hledám dál... :)

pátek 25. února 2011

Šp: návštěva Mataró

dnes jen krátce ( a to myslim vážně ) :D

jak jsem již zmínila, dneska byl ten koncert v Mataró :)
bylo to v domově důchodců, takže jsem tam silně vynikala (nejen výškou;) )
překvapilo mě, jak mě některý lidi poznali... hlavně jedna paní na mě uplně zírala a pak objímala, kterou jsem si uplně tak moc nepamatovala... pak ty ostatní... Esperanza nevypadala zas tak překvapeně - nevim... ty další si říkali, že jim jsem povědomá, ale nevěděli odkud, dokud jsem neřekla odkud jsem... a ten zbytek byli nový lidi :) jo a několik lidí teda, když mě poznali, tak přemejšleli nad jménem a vždycky řekli Marie :)

ten karneval jsem zatim nepostřehla, což mi je líto... budu se muset zeptat Teresy... ráda bych viděl aspoň kousek průvodu, ale nevim, jestli už není pozdě...

pořád žádná práce... poslala jsem životopis na jednu, kde chtěli czech native speaker, ale jinak většinu požadavků nesplňuju... napsali mi, že prověří moje CV a ozvou se mi... tak čekám a zatim hledám dál...

ozvala se mi rodina od Madridu, ale maj kočku a psali, že pokud bych měla alergii na zvířata, tak nedoporučujou... proč maj lidi zvířata?!? další rodina (myslim, že taky od Madridu), mi psala, že se jim můj profil moc líbí, hlavně ta část, že jsem z umělecké rodiny a mam ráda umění (nebo co jsem tam napsala :D), ale že chtějí někoho na rok, jestli jsem flexibilní... bohužel... :(

a musim vám říct, jak tu jíme chleba k snídani. Teda jejich "chleba" :D protože je zmrazenej, tak Teresa vezma takový kleště, zapne plynovej sporák, a v těch kleštích ten chleba nad tim plamenem ohřeje - trochu zčerná, a pak to jíme - sranda :D:D

čtvrtek 24. února 2011

Šp: pravý španělsko

tak... až teď tu zažívám pravý španělsko...

jsou tu jídla o několika chodech - takový zvláštní občas... obědy ve tři a večeře ve čtvrt na jedenáct... škoda, že Teresa nějak nechápe, že mi stačí jíst málo a že víc nechci... dávala jsem si předsevzetí, že zhubnu, ale nevim teda... sice to jídlo není tučný, ale je toho hodně a moje břicho to cítí... no, stále doufám v lepší zítřky... ;)

ještě abych nějak uzavřela tu alergii, tak po poradě s mým lékárníkem, jsem si dneska v lékárně koupila Certizine. Včera, když jsem uléhala, tak mě strašně štvalo, že z tý pohovky, na ktéré spím, cítím psy... ale to by nebylo to nejhorší... to horší bylo, že se mi po půl minutě špatně dýchalo... odkašlala jsem si a neuběhla další půl minuta a znova... to už mě to začínalo štvát... tak jsem si nakonec otevřela okno, sice venku řvaly auta, ale brzo jsem usnula a ráno jsem se probudila, takže jsem očividně dýchat mohla... dveře jsem si zavřela, protože jsem nechtěla riskovat psy na mé posteli... zvlášť, když ten malej má zvyk čůrat po celým bytě (ještě nemá návyk), a mě to šíleně vytáčí... ale jak jsem již psala, snažím se to přehlídnout a věřím v lepší zítřky... :)

dneska jsme se projely na druhou stranu města - k doktorovi... přijeli jsme o 45minut pozdě... sestřička se nezdála nadšená :D takže se muselo čekat...
odpoledne, ve čtyři hodiny jsem šla s Teresou na ten její pěveckej sbor. Jo, původně si myslela, že jí budu pomáhat, ale nějak jsem jí to rozmluvila. Sice to bylo docela těžký, ale zřetelně jsem ji vysvětlila, že příjmení neznamená vše... že kdyby tu byla nějaká moje sestra, tak to je jiný, ale se mnou to asi moc nepůjde... i tak stejně se jí snažím vysvětlit její snahu mě zaměstnat v nějaké hudební škole... jó, vim, že by to bylo třeba lepší, než uklízet... když by mě vzali, což spíš ne, i když by mě přirovnávala k Severáčku, kterej tam byl a má tam známý... ale já nechci... necítila bych se dobře... ani nevim, co bych tam dělala... takže to vypadá, že začíná chápat :)

ale v tom sboru, to bylo zajímavý... paní z toho domu pro seniory, nebo jak tomu říkají (pro neznalé - to není jako domov důchodců, ale něco jako DDM, ale pro seniory... chodí si tam hrát karty, kulečníky, zpívat atd atd...), když se jí Teresa ptala, jestli si mě pamatuje, tak hned že jo, že z čr a tak... to mě překvapilo :D sice jsem byla kromě těch malejch kluků nejvíc k zapamatování, protože jsem jako jediná mluvila trochu španělsky, ale to jsem nečekala... v tom sboru se to hodně obměnilo, takže mě tam skoro nikdo neznal, ale Angeles jo. Strašně nadšeně mě vítala a celou dobu byla taková nadšená, že mě vidí... no, zítra jedu na koncert do Mataró, tak jsem zvědavá na ty lidi tam... těšim se hlavně na Josepha... ten byl super... a taky ten pán, co se mnou hrál stolní tenis, ale už si nepamatuju, jak se jmenuje... možná Joaquim... :) takže uvidíme... pamatuju si, že tam Angeles mi nabízela, kdybych jsem jela studovat, tak že můžu u ní bydlet... nějak bych se jí nenápadně zeptala, jestli to ještě platí, protože u Teresy nechci zustávat... ti psi atd... a zas hledat si byt by bylo asi hodně složitý... nevim...

no, jinak teda furt hledám všude možně a stále nic moc... ještě se poptáme a uvidíme... :)

jo a sice teda mam furt šílený problémy s minulým časem atd... (neptejte se mě na minulost ve španělštině...) ;) ale i tak cítím, že se docela rozmlouvám... ne, že bych třeba mluvila líp, ale že už i začínám myslet ve španělštině, což je fajn! :) Teresa si myslela, že bych tu prostě jenom tak zustala, vykašlala se na práci a studovala španělštinu, tak jsem ji vysvětlila, jak drahý to je a že já bych ráda pracovala, protože leden tak nějak nic nedělání, mě vůbec nebavil...

jo a odpoledne se ještě Teresa stavila tady v ulici v supermarketu a koupila katalánský speciality pro mě, abych to ochutnala... strašně jsem měla pocit, že bych jí to měla rozmluvit a ať neutrácí, ale zase jsem viděla, jakou radost má, tak jsem ji nechala... :)


a teď moje fotoresty:

můj bývalý pokoj
moje bývalá koupelna


moje bývalá vesnice (náhled)

moje bývalé moře (s Teresou a psama)

náhled do metra v Barceloně
tohle je prý typický pro Vánoce.. takže teď to je levnější... je to taky specialita, ale vyrábí se to v Málaze, tak nevím, jesti to je specialita pro španělsko nebo katalánsko... rozhodně to je ale teda výýýýýýýýýýýýbornýýýýý!!! :)


jo a říkám si, jestli jsem nezapomněla zmínit, že jsem dorazila právě včas, protože zítra nejenom, že je koncert, ale také karneval !!! který úplně miluju !! tak snad ho stihnu! :)

středa 16. února 2011

Anglie - den čtrnáctý a poslední - 15.2.2011

ano, dnes... poslední a první den...

nějak tak celý dopoledne jsem se balila... byla to docela hrůza... sice jsem se v podstatě nemusela rozhodovat co si vezmu a co ne, ale o to to bylo horší, že jsem musela všechno pobrat... :D
zvolila jsem trochu jinou metodu balení, než předtím... myslela jsem, že to bude lepší a nevím, čím to bylo, ale málem jsem to nezavřela... :)
 abyste si dokázali představit, jak je můj kufr malej, tak tady ho máte s mojí rukou :))

takže jsem musela zvolit drastickou metodu zavírání kufru = sednete si na něj a zapínáte zip... no, sice to pomáhá, ale nejchytřejší to není, protože navrchu kufru, v kapse jsem měla dárky pro rodinku :D a když jsem to zavřela, tak jsem zjistila, že tam nahoře je trochu prostoru... už vím, že příště si nekoupím kufr, který se zapíná uprostřed... je to krajně nepraktické...
takže jsem to tam ještě porovnala a znova zapnula... to už bylo lepší... jenom vim, že to je jako natlakovaná bomba, takže otevírání bude vtipné ;)) pak jsem ještě v koupelně našla kartáček a pastu, tak ty jsem tam jen tak nastrkala...

uplně jsem v sobě zase cítila tu cestovní nervozitu :D

na autobus jsem se radši nechala dovézt dřív, než pozdějc... anglie se se mnou loučí ošklivým počasím... je zataženo, fouká, je zima a poprchává... při čekání na autobus jsem si radši stoupla do závětří, ale když přijel, tak jsem si musela jít k němu stoupnout, a tam byl zrovna ten největší vichr... ještě k tomu se dlouho vyměňovali řidiči, tak nevim, jestli jsem tam stála asi 5-10minut, ale během nich jsem uplně zmrzla a do autobusu jsem si sedla maximálně vyčerpaná s pocitem, že jsem nemocná... to mě bohužel zatim nepřešlo... je mi akorát teplo, ale občas mi po těle přejede mráz, hoří mi hlava a sem šíleně unavená... snad to brzo přejde, to by mi teda chybělo... v letadle se snad vyspim... :)

no, na letiště jsem teda dojela v pohodě a brzo... letadlo letí v 17:40... a proto mě překvapilo, že asi v 15h už byla otevřená přepážka na odbavení...
nesnáším kontrolu příručních zavazadel... člověk musí vyndat x věcí z batohu, sundat si budnu, pásek, dnes po mně chtěli i boty a pak si to všechno musí zase ve spěchu posbírat, oblíct a sbalit... případně vám tam veřejně vysypou obsah batohu, protože si něčeho všimli, vy čelíte veřejnému ponížení, a pak to všechno musíte zase složitě balit... zatajila jsem jim balzámy, když se ptali, jestli mam nějakou kosmetiku, nebo tekutiny v batohu, a vůbec si ničeho nevšimli, takže ok... :)

teď tu sedim na nějakým wifi free spotu, ale nějak tu žádnou wifi chytit nemůžu... smůla... :/ takže se to vše dozvídáte až večer...

pondělí 14. února 2011

Anglie - den třináctý - 14.2.2011

přeji všem hezkého Valentýna! :D


včera večer jsme měli takovou"bohatou" večeři, že jsem si to musela vyfotit :)
pokud byste ten obrázek nechápali, tak tam jsou: hrozny, nějaký salát, okurky, cherry rajčata, majonéza, šunka, klobása, brambory, sladký brambory, a fialový zelí... :))

vlastně mam takovej pocit, že teď jsem tady v anglii jedla poprve sladký brambory... nebo si nepamatuju, že bych je někdy předtím jedla... ale preferuju ty normální... :)

jedli jsme v obýváku u televize, protože tam je krb a to znamená teplo :)

po večeři přijeli zas ti příbuzní a zrovna dávali poslední díl nějakýho seriálu z minulosti a už to byla několikátá řada, jestli jsem to dobře pochpila... :) tak se mi líbilo, jak to všichni sledovali a komentovali :D :D bylo to vtipný... :) ale měla to happyend... ;)

a tajně jsem si vyfotila Joan a Michaela, jak se dívají... ;)

dnes u snídaně ten jeden příbuzný vyprávěl historky z vojny, tak to bylo docela vtipný, i když jsem teda moc nedávala pozor a tak jsem nerozuměla... :D

dneska bylo krásné slunné počasí a tak jsem se nabídla Joan, že jí teda vyluxuju to auto, jak jsem slibovala... tak jsem zase chvilku zápasil as tim vysavačem, ale pak jsem ho už docela pochopila :) jenomže byla docela zima, takže jsem měla zmrzlý ruce a uplně promrzlý nohy, když jsem končila...

odpoledne jsem šla ještě naposledy do města... přišlo mi, že tam ani moc lidí nebylo, ale je pravda, že oproti sobotě by tam v každým případě bylo málo lidí... uplně jsem zapomněla, že Market (trh) je v pondělí zavřený, tak jsem byla docela zklamaná... mimo jiné tam prodávají starší časopisy, nebo i knížky a strašně levně... tak jsem si řikala, že bych si to koupila, abych měla co ve španělsku číst, protože španělsky asi moc zvládat nebudu... nojo, tak se to snad nějak zvládne :)

ještě jednou jsem dneska psala tý rodině do španělska a odpověděli mi, že tam budou na letišti čekat a jejich telefonní čísla, kdyby se něco stalo... tak už jsem klidná a moc se těšim... ještě mi to furt moc nedochází, ale cejtim, že na mě zítra zas padne cestovní horečka... a večer, pokud se k tomu dostanu a uděje se něco zajímavýho, tak očekávejte dlouhý příspěvek plný mých prvních dojmů ;)))) :D

anglické domy a krásná obloha :)

neděle 13. února 2011

Anglie - den dvanáctý - 13.2.2011

tyjo, je to zajímavý... dneska jsem měla původně odlítat domů... už jsem měla být doma... nebo vlastně spíš v Praze a připravovat se na zítřejší přednášky a začátek letního semestru... nic z toho se neděje a já místo toho pozítří letím do Španělska, kde strávim přístích 6měsíců (doufám... a minimálně... asi)

stále mi to nějak nedochází... mám to uplně oddělené a díky tomu se mi zatím nestýská po domově... asi to na mě padne všechno až ve španělsku (nebo v letadle)...

až dneska jsem si uvědomila, že až tam budu hledat nějaký sbor, tak ty lidi vlastně nebudou mluvit ani česky ani aniglicky... možná ani španělsky, ale katalánsky... uplně mě to dalo takovou pěst do obličeje, jako : Co sis asi myslela, Jířo?
takže jestli se tam bude mluvit katalánsky, tak to bude asi vtipný a 9 z 10 slov si budu muset domýšlet... :D
nějaké rady - jak to zvládnout? :) ještě vám dám vědět...

dneska si ze mě Michael dělal srandu ohledně Valentýna... byl celkově v dobré náladě... tak se ptal, kolik jich budu posílat... tak jsem řekla, že jsem o tom ještě nepřemýšlela, a on: "takže jeden kluk v čechách, jeden v anglii, jeden ve španělsku..." Joan se začala tvářit zděšeně, tak jsem se přidala: "...jeden ve Švédsku..." a Joan řekla něco, jakože: "to snad ne? že si děláš srandu...?" tak jsem se jenom smála a když o tom začal Michael znova při obědě před těma příbuznýma a já souhlasně kývala, tak byla furt taková překvapená... :D tak nevim, jestli tomu chvilku věřila :D no, rozhodně zítra je Valentýn, ale já radši 1.máj :))

včera jsem byla hodně unavená... ta rýma mě naštěstí docela přešla, takže jsem moc ráda... ale šla jsem spát asi v 10h, ráno se v 8:30 vůbec nemohla vzbudit a Joan se strašně divila, jak brzo jsem šla spát :D mají tu nějaký jiný režim, ale narozdíl ode mě nemusí celý den (skoro) přemýšlet v cizím jazyce... takže dneska jdu zase brzo spát - doufám ;)

jo a k obědu jsme měli nějakou mrkvovou polévku.. bylo to jakože rozmixovaný a trochu mi to připomínalo svíčkovou obsahující trochu víc mrkve než obvykle se strašně velkým množstvím pepře, že mě z toho pálila pusa... ale vy, kdo mě znáte a víte, že nemám ráda vařenou zeleninu, tak se divte, protože to nebylo nejhorší a snědla jsem to docela v pohodě... ale stačilo mi to... ;)

jo a ještě jednou připomínám soutěž!! losovat se bude zítra ;)

sobota 12. února 2011

Anglie - den jedenáctý - 12.2.2011

ahojte všichni :) a je tu zas víkend a můj odjezd se neúprosně blíží ;)

včera byl Michael s Joan na pohřbu jejich tety a docela mě překvapilo, že začínal v 11:15 a vraceli se asi v půl pátý :D

večer přijela Ráďa, tak jsem se sešly a šly ještě s Ivčou do Dukes... bylo to docela vtipný... :)
dneska jsme měly sraz ve městě, takže jsme zašly do našeho oblíbeného Tesca, prošly pár obchodů a pak si daly oběd v jednom docela pěkným podniku, jehož jméno jsem zapomněla hned, jak ho Ráďa řekla :)

jídlo jsme si musely sice objdenat u baru, ale pak nám ho už donesli oni... :)


malý záběr našeho stolu č.50 a jídelních lístků:

Ivča a Ráďa :)

a naše jídla: lasagne, moje pasta carbonara (bylo to výborný) a Rádi chicken pie... jestli se nepletu... :)

bylo to super odpoledne... pak ještě Ráďa zajela k nám, tak jsem si tu popovídaly a mně se mezitim spustlia nějaká šílená rýma, nebo co.. první jsem začala šíleně zívat, slzely mi oči, pak mě začly svědit a pak se mi spustila strašná rýma a kašel a měla sem červený oči... tak nevim, jestli to je z těch kytek, co jsou teď po baráku (většina je z pohřbu), protože když jsem vyšla ven, tak to bylo lepší... anebo to může bejt uplně něco jinýho, protože teď už mi je líp, jenom sem teda šíííleně unavená... :)
takže jsem strávila večer nějak tak s timhle:
no, ale jinak to byl fajn den! ;)

dobrou noc! :))


kdo jste se ještě nezúčastnil soutěže, tak ještě máte možnost tady!


a tady jen pro pobavení: takhle si představuju, že budu vypadat, až se budu vracet ze španělska ;)))) :D
(kdo byste to náhodou nepochopil, tak to znamená, že budu opálená ;) )

čtvrtek 10. února 2011

Anglie - den devátý - 10.2.2011

dneska jsem měla snad asi poprve v životě pravý anglický Fish and Chips !! :) nebo si aspoň nepamatuju, že bych to někdy v Anglii měla :) sešla se tu široká rodina Joan a Michaela, takže kuchyně byla pěkně plná, ale bylo to fajn, až na to, že jsem moc nestíhala na Pulse, tak jsem z toho byla docela nervózní...

Pulse je tady ve sboru 2x do měsíce akce pro teenagery... chodila jsem tam, když jsem tu byla minule... to jsem ještě zapadala do věku 11-18let :D teď už nezapadám, ale byla jsem pozvaná, tak jsem tam šla... :) zahrála jsem si zase s Davem stolní tenis - je fakt dobrej! :) pak trochu wii a snažila jsem se vyhnout kolektivním soutěžím, které se tam pořádaly... ;) :D byl to fajn čas...

po cestě zpět jsem to vzala kolem toho domu, kde jsem bydlela minule. Honda od Ming tam stála, moc světla tam nebylo, ale někdo doma byl. Tom tam auto neměl, takže byl zřejmě v práci, to jsem předpokládala... Docela by mě zajímalo, jak si žijou... ještli dorazila ta čínská babička, jak říkali... jak jsem před tim barákem stála, tak se mi vybavovaly ty vzpomínky a strašně jsem ty lidi chtěla vidět, jít k nim na kafe, popovídat si... jenomže nikdo furt ven nevycházel, abychom se tam "jen tak náhodou" potkali :( a já ani nevim, jestli dostali můj pohled, jestli by si mě pamatovali a jestli by mě vůbec rádi viděli... no, možná by mně zase zkazili den a naštvali mě... :D nojo, tahám tu moc nostalgie :D

furt nemůžu z toho, jak tady parkují podél silnic... a né, že by zajeli co nejvíc ke kraji, nebo najeli trochu na chodník, ale prostě si jen tak zaparkujou... a řidiči su tu pak stále trénují slalom ;)

jo a včera jsem byla v Tescu a tak jsem si musela koupit tohle: I am a cookie monster - miluju je!! :D

Faith like potatoes

Když jsem přijela sem do Anglie, tak jsem si všimla, že v mém pokoji je docela hodně knížek... tak jsem se na ně koukala a Joan se tomu smála. Tak jsem se jí ptala, jestli mi nějakou nedoporučí. 
Chvilku se na ně dívala a pak vytáhla tuhle knížku:

Faith like Potatoes - an inspiring story of faith in action.
autoři: Angus Buchan a Val Waldeck



Nevím, jestli tu mám přepisovat celý příběh, asi by to nemělo smysl. Knížka je napsaná podle skutečných událostí.Jje o farmáři v Jižní Africe (původem skot), který uvěří v Boha a tím se začnou dít různé věci, zázraky... Bůh ho akonec i povolá k evangelizaci a skrze něho uvěří tisíce dalších lidí.
Je to vážně povzbuzující a inspirující knížka, obsahující poselství.

Je napsaná docela jednoduchou angličtinou, takže jsem v podstatě všemu rozumněla. Nevím, jestli se dá někde sehnat, ale včera, nezávisle na mně, dala jedna kamrádka na facebook odkaz na film inspirovaný tímto příběhem. Ještě jsem ho neviděla, takže nemůžu říct, jaký je, ale doufám, že podstata příběhu zachována.
Dá se stáhnout TADY, se sovenskýma titulkama.

úryvek:
You see, we have a choice in life. We can believe the lies of the devil or we can believe the promises of God. It´s our choice.
If we believe the lies of devil, we will die. If we believe the promises of God, we will prosper and succeed in everything we put our hands to. Deutoronomy 11:26 says: "Behold, I set before oyu this day and blessing and a curse" - the choice is ours. If we choose to believe the Word of God, we will always experience the Blessing of God.



středa 9. února 2011

Anglie - den osmý - 9.2.2011

tyjo, nemůžu uvěřit, že tu jsem už týden! vážně to rychle utíká a už mám před sebou jenom tu menší polovinu pobytu... teda jakože kratší polovinu pobytu v Anglii :)

uvědomuju si, jak mam vlastně Anglii ráda a jak bude zase těžký odjet... bylo by strašně jednoduchý tady ten půlrok zůstat místo toho Španělska, ale asi ten půlrok nemá být tak jednoduchý...

znáte, jak se prodávají dárkové poukazy, že? byvaj do obchodů s oblečením, iTunes, do papírnictví a všeho možnýho... prodávaj je v těch obchodech, ale mají je skoro všechny i v Tescu... tak jsem dneska kolem nich šla a všimla jsem si, že tam mají i Facebook Gift Card na 10liber a 20liber... je to na kredity do těch facebookových her... no, kdyby mi to někdo dal k narozeninám, tak by mě moc asi nenadchl :D

jinak už jsem něco nakoupila na tu soutěž :) a tady je! :)

Anglie - den sedmý - 8.2.2011

ahojte... nějak vždycky nevím, jak to tu mám začít... začátek je prostě nejtěžší...

vůbec si tu nepřipadám, jako bych byla v cizině... možná to je vážně tím, že jsem přijela někam, kde to dost dobře znám a po jednom projití města už vím, co všechno se změnilo... taky to bude tím, že už jsem strávila půl roku na VŠ, takže pro mě není nic zvláštního pár dní být mimo domov, nevidět rodinu a tak...

tentokrát si tu užívám poslouchání jejich anglických přízvuků... :) jak kdo vyslovuje a tak... je to docela zajímavý... chtěla bych si ty lidi natáčet :D (pak bych si je vždycyky poslouchala, když by se mi stýskalo, nebo tak... ;) ) někteří hodně vyslovují, někteří ne, někteří mají essexský přízvuk, další jenom anglický atd atd... je to vážně zajímavý... proože minule jsem to nějak ještě nezvládala rozlišit, tak tentokrát se na to skoro až zaměřuju... myslím si, že minule jsem to vnímala podvědomě...

jo, pravda je, že tentokrát je moje zkušenost uplně jiná... nedokážu říct, že bych teď poznala britskou kulturu víc, protože 3 měsíce jsou 3 měsíce... ale tím, že s brity bydlím, každý den jím, konverzuju a tak, tak to je zas něco jiného...

už si skoro ani nedokážu představit, že bych pila černý čaj bez mlíka... :D vlastně tady nic jinýho, než černý čaj s mlékem, nepiju :))

taky se omlouvám za mylnou informaci... Michael má kartičku pro invalidy... a dokonce jsem si všimla, že u Sainsbury´s mají i speciální parkovací místa pro rodiče s dětmi :)

večer jsem byla pozvaná k jedné holce ze sboru... bylo nás tam pět, taková menší dámská jízda, tak jsme pařily na wii !! :) já to vážně chci domů :) a tak různě jsme se bavily... dost mě potěšilo, že jsem jim skoro všechno rozuměla a i se mi líp mluvilo... nevím, čím to je, ale na Joan a Michaela je to nějaký těžší... ony se mě teda i ptaly, jak rozumim, tak jsem řikala, že jim jo a že Joan moc ne... a to bylo docela vtipný, protože ony všechny se shodly, že často Joan taky nerozuměj... :D tak nejsem sama :D ;) byl to fakt skvělej večer, a i když jsem šla spát skoro jako obvykle, tak jsem ráno ale vůůůůbec nemohla vstávat... ale to už je zas další den... ;)


pro ty, kdo neznají wii, tak je to jako počítačová hra, ale hraje se tak, že se pohybuje ovladačem:

... a dá se tam hrát všechno možný... třeba sporty, jako baseball, bowling, tennis, lukostřelba, jízda na kole atd atd... :)
 

pondělí 7. února 2011

Anglie - den šestý - 7.2.2011

dneska, dalo by se docela říci, je takové typické naglické počasí ;) fouká a mrholí :D myslím si, že se to často zbytečně přeceňuje. Jak jsem tu byla minule, tak v čechách pršelo a tady byly třicítky. Ovšem, je pravda, že Essex je nejsušší a nejteplejší část Anglie... takže si myslím, že jsem si vybrala dobře ;)

ráno se mi vůůůbec, ale vůůůůůbec nechtěla vstávat :D jsem čím dál unavenější... já vím, oni mi neřekli, v kolik mám vstávat, řekli mi, ať se vyspím, ale mně je prostě blbý spát až do oběda ;) takže si vždycky radši nařídim budík :)


co se vám dnes v noci zdálo? já měla sen, že mě nějací známí chtěli vzít do USA, protože jsem tam chtěla, oni byli na návštěvě u nás, tak říkali, že můžu s nima, že by to šlo... - zajímavý sen...
  • jedna kamarádka mi pak dopoledne napsala, že se jí zdálo, že se byla za mou podívat ve Španělsku, ale pak musela být večer v Praze a málem jí uletělo letadlo...
  • no, a pak mi ještě napsala druhá, že se jí zdálo, že mě byla na týden navštívit taky ve Španělsku a že mi tam pomáhala uklízet :D
no, pak jsem ještě tuhle otázku položila na facebooku a další dvě kamarádky se přidaly, že měly šílené sny...
tak to už je vážně docela zajímavý... tak co se zdálo vám? ;)



tak jsem se naučila s tímto úžasným, složitě vypadajícím vysavačem :D vánžě jsem si s ním nevěděla rady, ale pak mi Joan poradila, tak už to bylo ok :)


taky mi přijde vtipný, že sice k obědu mají jenom toast/sandwich, ale potom si dají zákusek :D jak jsem psala o tom moučníku plněným rozinkami, to byl Mince Pie. Dneska jsem měla místo toho Cake, ve kterým bylo taky strašně moc rozinek... řekla by, že tak na půl s těstem, ne-li víc... takže milovníci rozinek, zajeďte si sem. Já proti nim nic moc nemám, ale když bych si je dala, tak raději samotné. V kolačích mi moc nechutnají...

stále tu fouká, ale líbí se mi, že tu fouká teplý vítr... nebo prostě není studený, tak to není tak nepříjemné, jako v čechách... jaké tam máte vůbec teď počasí? :) mně to tu ukazuje Praha 4°C a sluníčko (ve 12:43)... Chelmsford 10°C a Španělsko zas 9°C :D
v 18:42 mi to ukazuje Španělsko 11°C, Chelmsford 10°C a Praha 11°C :D vážně neuvěřitelný... ;)

neděle 6. února 2011

Anglie - den pátý - 6.2.2011

dneska byl super den! :))

dopoledne jsme byli ve shromku, kde jsem potkala staré známé... bylo to vážně super, vidět tyhle známé lidi, být ve známém prostředí a tak... vlastně jak jsem vešla, tak jsem hned ucítila takovou typickou vůni, která mě ujistila, že jsem tam, kde jsem. Zajímavý. Nikdy jsem si to předtim neuvědomila :) (taky jsem zjistila, že někteří si čtou a překládají můj blog, to mě docela překvapilo :D že Dave? ;) )

tak kromě toho jsem měla sraz s jednou kamrádkou, co jsem se s ní seznámila pár dní, než jsem odjela z Anglie. Nakonec ná bylo víc, v jejím bytě jsme si sedli do obýváku a v česko slovenské společnosti jsme prodiskutovali všechno možný a sdělili si nejrůznější názory a zážitky :) bylo to vážně fajn odpoledne a večer :) mám pocit, jako bych tu už byla strašně dlouho, přitom jsem tu krátce a většinu mám ještě před sebou :)

ti češi a slováci, se kterýma jsem se setkala, tu všichni pracují a shodli se, že se tu vážně dá dobře vydělat. S dětma to je prý už horší, protože školka stojí na den přes 25liber a to je docela pálka. Většina z nich tu teda je jen asi na výdělek, na určitou část svého života, zbytek chtějí strávit v rodné zemi. Docela je chápu, ale kdybych se měla zaměřit na výhody Británie, minimálně, co tu teď hlavně vnímám a dost lidí to potvrdí, že prodavači a řidiči jsou milejší, také jsme se shodli, že tu lidé tolik nepospíchají. Mně osobně se moc líbí ty jejich parky a jak si tam v létě skoro celý město posedá a jí oběd.
Jo, k obědu jsem si vzpomněla, že se mě Joan ptala, co jíme k obědu, tak jsem vysvětlovala, že oběd je pro nás hlavní jídlo dne a ona říkala, že tady to dřív taky tak fungovalo, ale asi kvůli praktičnosti se to změnilo, že jak lidé jsou v práci a nemají čas, nebo příležitost se pořádně najíst, tak si s sebou začali brát jen sendviče a dávali si teplou večeři. No a z toho se teda pravděpodobně stal zvyk. Zajímvý :)

překvapuje mě, že si lidé, kteří bydlí v přízemí, nedávaj tolik závěsy do oken. Třeba je tam mají, ale nezahrnou si je. Přes den jim prostě můžete klidně koukat do obýváku, večer kontrolovat, jaký program v televizi sledují. Nevím, jestli to je tím, že jim to je prostě jedno, nebo tím, že se angličani cizím lidem do oken nedívají... ;)

jo a taky jsem zjistila, že i když můj mobil nefotí o tolik hůř, než ten foťák (nevím, jestli jsem psala, že můj foťák skoro nefunguje...no, tak jednou denně se zapne a udělám s ním jednu fotku, ale to je tak všechno:/ ), tak prostě když mám foťák, tak toho nafotím mnohem víc, než jen mobilem :( proto se omlouvám, že nemám skoro žádné fotky ničeho... ale budu se snažit fotit zajímavé věci, budovy a tak..., protože sama z toho něco chci mít... :))

pěkný vstup do nového týdne!! :)
(a pokud by se vám chtělo, tak napište nějaký komentář, ať mám nějakou odezvu. vím, že to tu někdo čte, ale přečíst si ahoj!, nebo váš názor by bylo milé ;) )

sobota 5. února 2011

Anglie - den čtvrtý - 5.2.2011

tak, dneska už mam trochu lepší pocit, že se moje angličtinářská krize překonává... nebo jak bych to nazvala... měla sem furt pocit, že mluvim příšerně... ale možná to je taky tim, že mam spíš americkou výslovnost a snažim se mluvit britsky... nevim... anebo tim, že Joan s Michaelem mně občas nerozumí a to mě vždycky nějak rozhodí... jiní lidé mi rozumí... Michael teda trochu líp, možná to je tím, že i pár lidí angličtinu učil, tak si dokáže domyslet, nebo přehlídnout nepřesnou britskou výslovnost... ale jemu zas rozumim já hůř, protože moc nevyslovuje... ale možná to souvisí s tou jeho mrtvičkou, protože dneska jsem si všimla, že vážně mluví víc pravou stranou pusy...

ten jeho zdravotní stav je druhá věc, kterou jsem dneska chěla zmínit... z toho, co říkali, jsem pochopila, že měl tu mrtvici, nějak mu bylo blbě, pak byl pár dnů v nemocnici, nebo co (minimálně viděl doktory), ale očividně s tím nic moc neudělali a během těch čtyř dnů se mu to ještě zhoršilo... no, rozhodně od léta-podzimu (nepamatuju si, kdy přesně to bylo), je na tom líp, denně cvičí a chodí o holi, která mmá 3nožičky, takže drží stabilitu. Je na levou část těla ochrnutý... levou nohou hýbe tak, že když chodí o té holi, tak nějak bokem tu nohu nadzvedává... a ruku taky cvičí, takže se to zlepšuje. Ale chce to hodně úsilí a trpělivosti. Taky mívá docela změny nálad, dopoledne dneska nic moc, ale teď odpoledne byl v mimořádně výborný náladě, tak byla sranda... :) no, ale proč tady rozepisuju ten jeho stav... zaprve jsem ráda, že se to lepší, byl to výborně zdravý a aktivní člověk, než se mu to stalo... (jo a pro rodiče - už vim, kolik mu je let... je o deset let mladší, než děda). Ale překvapuje mě, že nemá žádnou kartičku pro invalidy. Předevčírem poprve sešel schody, ale byl to dlouhej a těžkej proces... dneska jsme ho dokonce po jedněch podlouhlých a nízkých dostali nahoru, ale chodí pomalu. No, má prostě levou stranu těla v podstatě nepohyblivou. Je tolik lidí v čechách, kteří tu kartičku mají a jsou na tom mnohem lépe. Pravda je, že mi přijde, že v Čechách ji má vážně skoro každý - hodně lidí. Nevím, jak to chodí tady, ale myslím si, že on by si ji rozhodně zasloužil...

Dneska jsme jeli něco předat bratrovi Joan = návštěva :) Maj krásný vesnický barák. Taková chalupa, ale ne jako chalupa, ale na žití :) moc pěkný. Bavili se o nějakém domě, který jsme viděli z okna. První jsem to moc nechápala, až když se nás ten bratr zeptal, jestli se chceme na něj jít podívat, tak jsem pochopila, že to staví oni. Ten dům mě naprosto uchvátil. Je to uplně netypický anglický barák a z řeči jsem pochopila, že to hodně lidí ve vesnici nemůže snést. Nevím, z čeho přesně je postavený, ale nejsou to cihly, jsou to nějaké přírodní panely. Na mě to působilo, jako takový eko-dům. Z dálky bylo vidět, že je vysoký, ale když jsme přišli před něj, tak mě napadlo jen anglické slovo - huge, tzn. něco jako obrovský. Není typický několika patrový, ale tím, že je v kopci, jde trochu i do země a má jakoby dvě části, tak má podlaží na přeskáčku, jakoby mezipodlaží. Uvnitř je velice prostorný, ale zas tolik místností nemá. Ale obývák s jídelnou a kuchyní je prostě mega obrovský, až do stropu, a mají tam hodně oken, skleněných dveří a tak. Myslím si, že kdyby chtěli, tak by se ten prostor dal mnohem víc využít. Ještě tak 4pokoje by se tam podle mě daly zabudovat. Ale takhle to je vážně prostorné. Vždycky jsem chtěla bydlet raději ve větším městě, ale dokážu si představit, že bych bydlela za městem v tomto baráku. Docela mě uchvátil, škoda, že nemám fotku. Ale je zajímavý, že se do toho ten bratr pustil takhle na stáří. Bude něco přes 60let, nevím, kolik přesně. Mají i solární panely na střeše a výborně propracovaný tepelný systém s nějakou trubkou 50m do země (to jsem taky uplně všechno nepochopila, ale je to dost promakaný:) ).

Když už jsem u těch domů, tak je pravda, že tady jsou domy hodně drahý. Ale nevim, jak to je s půdou. Protože mě překvapuje, že se tu moc nevedou byty. (Londýn nepočítám) Možná v centrech města a vlastně teď jsem si vzpomněla, kde je maj, ale přijde mi, že jich nemají tolik... ale jinak maj třeba ty půldomky, nebo něco na ten způsob. Nebo ty jejich bungalovy. To je na velkém prostoru a má to jen jedno patro. Asi tu nemají nedostatek půdy... A taky jsem si tu nikdy nevšimla paneláků... možná žiju ve špatné části města a dá se předpokládat, že by to tu měli spíše z cihel, než panelů, ale prostě tak vysoké domy tu nemají.

No, myslím si, že jsem se už rozepsala dost o problematice domů, možná to je tím, že jsem v létě cca 3 měsíce strávila pracováním na jednom ;)

měla jsem tu zákusek - takovej koláček z lineckého těsta, nebo co to je za těsto... byl to tvar jako muffin, nebo mini pie a náplň byly rozinky... :) vtipný a zajímavý ;)
a nakonec něco, co mě ráno v 9:32 pobavilo na ploše mého notebooku:
počasí: Španělsko x Anglie x ČR :D :D

pěkný zbytek večera ;)

Anglie - den třetí - 4.2.2011

den tři
4.2.2011 21:14

Dneska jsem měla den ve městě. Potřebovala jsem si koupit pár věcí, hlavně redukci do zásuvky a vyřešit moje nefungující anglický číslo.
S redukcí jsem měla trochu problémy, protože v WHSmith jsem ji nenašla, v Tescu jen pro angličany k nám, v Currys ji měli, ale tak nějak divně - pro shavers (holící strojky) a když jsem se ptala prodavače, jestli to půjde i na notebook, tak si nebyl jistý, jak to je s českými notebooky... nakonec jsem zašla do obchodu, který se jmenoval něco jako electro shop :D a tam jsem narazila v podstatě na to samý, jako bylo v Currys, jenom tam neměli napsaý to s holícíma strojkama a vlastně měli i větší výběr :) měli tam jednu uplně multifunkční redukci pro všechny možný státy, moc se mi to líbilo, ale teď asi zbytečný ;) Slečna se mě přišla zeptat, jestli nepotřebuju pomoc, tak jsem se zeptala na tu věc s notebookem, tak zase přišla otázka, odkud je ten notebook, a když jsem řekla, že Czech republic, tak ona, že je ze slovenska... tak jsem jí to vysvětlila česky, ale musim říct, že to bylo strašně divný :D takhle tu na někoho mluvit česky. Když jsem to pak řikala Michaelovi, tak byl zklamanej, že si myslel, že budu mít 14dní mluvení jenom anglicky... :)

v Orange jsem se ptala na tu simkartu. Původně se mi tam vůbec nechtělo. Jsem furt taková stydlivá ohledně mluvení v obchodech, s angličanama a tak, i když jsou strašně přívětiví. Ale po tom elektru a celkově jsem ten den už dost mluvila, takže jsem byla rozjetá, tka jsem tam přišla, vybalila na toho prodavače, že sem si to koupila před rokem a půl, tak mi řekl, že Orange si svoje simky po 6měsících neaktivity blokuje, tak jsem řekla, že jsem si to myslela, ale SMS, když jsem si jí poslala, tak došla, tak řikal, že to je vtipný, ale že to tak je. Tak jsem si koupila nový číslo. Trochu mě to vzhledem k tomu číslu štve, ale jinak mi to je jedno :) ale ti prodavači tu jsou vážně milí :)

no, docela jsem toho dneska nachodila dost. přišlo mi to město větší, než minule :D byla jsem po cestě zpět už pěkně unavená a dost mě bolely nohy (obrázek mapy).
Něco se tu změnilo, našla jsem tu pár obchodů nových, nějaké, jako např. Tiger :´-( (měla jsem ho ráda a chtěla jsem tam dneska zajít), jsem tu už nenašla... nojo, je to koloběh, vše se mění. Jo, ale byla jsem na skok v knihovně. Stále mám kartičku a pamatuju si dlouhé přihlašovací jméno a heslo na internet (taky jsem tam chodila tenkrát celý léto), tak jsem tam na chvilku skočila.

Odpoledne Joan vyzvedávala svá vnoučata ze školy, tak jsem si tu s nima hrála. Včera při večeři to bylo tak napůl, ale dneska jsme se už znali, takže to bylo ok :) (předtim rokem a půl jsem si tu s nima taky hrála, ale pamatovala si mě jenom ta starší holka).

Teď tu topím v krbu Michaelovi a Joan snad najde heslo k wifi, abych měla přístup k internetu. Už je to docela otravný ho nemít :D

tak heslo mam, tak jsem se konečně dostala na internet a můžu tady všechno zveřejŇvat hned... :)
teď už pujdu spát, protože se připozdívá :)
nechtěla se mi tu vykreslovat celá trasa, bylo by to na dlouho, celý červený a nevešlo by se to... ale okrajový body jsem vyznačila ;)


jak jsem již slibovala, budu dělat soutěž o balíček z Anglie... chtěla jsem se vás tu zpetat, co byste tam chtěli mít, o co soutěžit... :) já shánim něco, co není zas tak moc drahý a hlavně ne moc těžký, protože to budu posílat poštou... no, nakonec jsem už něco koupila, ale kdybyste měli nějaké nápady, tak sem s tím! :))

pátek 4. února 2011

Anglie - den druhý - 3.2.2011

3.2.2011

ano, máme tu druhý den :) vyspala jsem se celkem dobře, děkuji za optání ;)

k snídani čaj s mlíkem a cereálie... čaj s mlíkem jsem pila jako malá, pak ne, ale je to moje tradice, že v anglii si ho vždycky dávám... doma bych si ho neudělala, ale docela mi chutná, tak to mam jako anglickou tradici :)

je tu teplo!! vážně :) ale k tomu ještě později...

dnes jsme měli výlet do Maldonu. Teda on to nebyl výlet. Michael tam jezdí do nemocnice k fyzioterapeutovi. Je to řekla bych tak 5-10km od Chelmsfordu. 

Ta jejich nemocnice je moc pěkná. Jako zámek. Něco jako v Praze U Apolináře ;) ale menší.
nemocnice
čekání na Joan a Michaela před nemocnicí ;)

Joan s Michaelem šli dovnitř a já jsem dostala 1,5h na prohlídku města. Už jsem tam jednou byla, ale jen krátce u vody.
Madon je menší, ale moc pěkné městečko. Je to lovely městečko :) s lovely malýma obchůdkama.
Narozdíl od Chelmsfordu tam není High Street s pěší zónou. High street tam je, ale je to dost průjezdová silnice. To se mi na Chelmsfordu líbí, že tam to je takový široký a bez aut. Jo a Maldon má hlavně takové malé obchůdky, specializované. Vypadá to trochu staře, ale je to vážně roztomilý. A je tam vážně poznat, že to je menší město.
Narozdíl od Čech, tam potkáte víc lidí venku, kteří chodí, posedávají, povídají si, důchodci chodí i ve skupinkách, přijde mi, že v čechách jde vždycky jeden, max 2... a co je vtipný a vlastně to je i tady v Chelmsfordu, že autobusové zastávky jsou udělány zády k silnici. Prostě tam maj to sklo, které je k silnici+lavička, na které se sedí zády k silnici. Asi to má taky určité výhody, ale je to vtipný.

Po cestě zpět jsme se stavili nakoupit do Lidlu a tam mě zaujal způsob nakupování. Joan řekla, že budeme věci dávat do igelitek a pak je tam vyndáme na pult. Řikala sem si, že to je divný a bála jsem se, že nás někdo obviní z krádeže, ale pak jsem si všimla, že jsme nebyly samy. V tu chvíli jsem už byla klidnější... no, docela vtipný způsob.

Počasí je pěkné. Co jsem sledovala teplotu, tak jsem si všimla až 11°C, možná bylo i víc. Docela teda fouká, ale ne moc studeně... rozhodně ne tak, jak v čechách :)

Strašně jsem si chtěla tady vyzkoušet řídit, ale když jsem teda sledovala Joan - je výborná řidička, jak se proplítá těma malýma uličkama, kde ještě parkujou auta, tak teda nevim... taky má teda dobrý brzdy, protože jednou nám vjelo do cesty auto a ona to pěkně zabrzdila.

K večeři by sausage pie! moc jsem se na něj těšila, to mi v čechách chybělo. Joan mě poučila, že rodíl mezi meat pie a fruit pie je v tom, že do meat pie se do toho vrchního těsta dělá díra.
Jiank mi přijde vtipný, jak servírujou večeři. A to tu už bylo i minule. Strašně moc hrášku, strašně moc pórku, velkej kus sausage pie a trochu bramborový kaše :D
po večeři jsme si ještě dali jelly se zmrzlinou, nebo rice pudding a nezapomněli jsme na čaj s mlékem ;)
zajímavý a divný je, že oni nepijou k jídlu, ale po jídle. Občas mi to vadí, ale včera jsem si naštěstí ten čaj udělala už před jídlem, tak jsem mohla při tom pít ;)

výhled z pokoje :)