neděle 3. června 2018

Ach ty české knedlíky

Mnozí z vás už jistě víte, že ráda cestuju s tím, že se setkávám na daných místech s místními lidmi a učím se od nich jejich zvykům. Moc mě baví sledovat, které věci jim přijdou normální a logické a které mi nechápeme a naopak. V poslední době jsem už neměla tolik cest, kde bych jela někam na delší dobu a byla u místních lidí, ale na druhou stranu jsem měla možnost hostovat a věnovat se cizincům u nás. Učit je krásy našeho jazyka, země, jídla a kultury mě moc baví. A tak jsem se vlastně začala i já učit mnoho věcí o nás a pohledu cizinců na nás :)

Tuto sobotu jsem strávila 5 hodin s jedním peruánským párem, oni i jejich syn, kterého jsem poznala loni, mě sledují na YouTube. Setkala jsem se s nimi, protože jsem měla cestu do Prahy a protože mě právě baví poznávat nové lidi. Kromě toho, že jsme si udělali výlet na přecpaný Pražský hrad, jsem je vzala na jejich přání do jedné české restaurace, aby ochutnali typické české jídlo. Dali si svíčkovou a guláš s houskovými knedlíky.

První problém přišel ve chvíli, kdy jsem se jim snažila vysvětlit, že to jsou knedlíky a že naše knedlíky nemají v sobě maso. Pořád se mě ptali, z čeho teda jsou a vysvětlení, že jsou z mouky nějak nevyvrátilo jejich přesvědčení, že je to vlastně chleba. Ze začátku tedy pán nabral brusinkový krém na knedlík a ochutnával ve stylu našeho jedení chleba, pak už ale jedl klasicky vidličkou a nožem. Musím zmínit, že i když jim jídlo přišlo dost těžké a moc toho po polévce už nesnědli, svíčková jim moc chutnala.

Největší sranda ale přišla na konec. U odnášení talířů se pán zeptal číšnice, jestli by jim mohla zabalit s sebou 4 knedlíky. Ale ne ty, které nechal na talíři se zbytkem omáčky, ale nějaké čisté, suché. Číšnice nechápala, nevím, jestli to bylo tou angličtinou s peruánským přízvukem nebo zvláštní situací, tak zmateně odešla a šla nám zavolat jiného číšníka. Mezitím jsem pochopila situaci já, takže jsem to po chvilce snahy pána radši vysvětlila česky. Pan číšník měl profesionální tvář, ale vypadal taky trochu zmateně. Já jsem se jen smála a nechápala jsem, dokud mi pán nevysvětlil, že jim to moc chutnalo a chtějí si vzít domů pár na večeři, aby si na to mohli namazat trochu smetany s jahodami. Když jsem říkala, že ale takový knedlík se dá koupit v obyčejném obchodě, bylo mi odvěceno, že ale jim chutnal tenhle a ani ho nechtějí tolik. Proč by si ho nevzali, když jim chutnal přesně tenhle? Třeba se někteří lidé inspirují a příště si taky odnesou.

Takže moje snaha jim vyvrátit, že to není chleba, byla marná. Když se nad tím ale zamyslím, tak ono to není od věci. Takový hezký měkký chleba, když se nahřeje, tak ani není suchý. Že bychom začali jíst ještě víc knedlíků? :D Co myslíte? Už jste se setkali s takovou nějakou situací? :)

trochu špatné ilustrační foto svíčkové :D

Žádné komentáře:

Okomentovat

Thank you for your lovely comments!! If you have any questions, send me an email on travelwithgeorgie@gmail.com :)