Power Up!

V dnešní den díkuvzdání, který mi přijde až moc podobný Štědrému dnu, až na to, že nebalíme dárky (to se z části dělalo už včera se zdobením stromečku :D ), jsem se při tom všem vaření chtěla s vámi podělit o pár fotek z mé páteční procházky městem. Po dnešním večeru budu mít totiž tisíce zase jiných dojmů, a mohla bych zapomenout.

On this day of Thanksgiving, that reminds me too much of Christmas Eve except for not wrapping gifts (well, we did that a bit yesterday while decorating the Christmas tree :D ), I wanted to share with you some of the pictures from my Friday's walk in the city. Tonight, I will have many other new thoughts so I don't want to forget about what happened.


V pátek jsem se přes svoji lenost vykopala z domu, a svezla se kousek autem s Brandonem, přičemž začalo pršet, ale já byla odhodlaná, že mě tentokrát nic neodradí. Prošla jsem si teda opět centrum, jenomže zajímavých ulic tam je bohužel málo, zajímavých obchodů ještě méně (velkou výjimkou je ale teda Moravian Bookshop). Tak jsem si nakonec sedla na takovou zídku u knihovny s výhledem na southside Bethlehem, kde bydlíme a pracujeme my, a chvíli jsem tam přemýšlela, a zapisovala myšlenky, protože jsem měla menší krizi. Řekněme, že Amerika není asi úplně stavěná pro mě v některých ohledech, například v tom, že se tu těžce objevujou nový místa, když člověk nemá auto :) A pojem měst je oproti Evropě hodně rozdílný.

So on Friday, I wanted to overcome my laziness so I got out of the house. Brandon was going somewhere so he took me somewhere nearer to the city center, and it started raining but I decided that nothing would discourage me this time. So I went through the interesting streets there and sadly only few interesting shops (the big exception however is the Moravian Bookshop). So I ended up quite soon next to the library where is a small wall where I sat down and looked at the Southside of Bethlehem where we live and work. I sat there for a while and wrote down my thoughts because I had a small crisis. Let's just say that one of the issues was that the US is not really a place for me in the way that it's very difficult to be discovering new places here as a person who doesn't have a car. And the concept of cities is very different from Europe.







Nakonec jsem se zvedla, a šla jsem do církve. Měli jsme totiž výjimečně páteční akci se programem pro děcka. Přišlo i pár děcek z jiné církve, tak to bylo super. Kluci od nás měli připravený nějaký tanec, hrála se nějaká hra v kruhu, kterou jsem bohužel moc nepochopila, a pak se tancovala Zumba a Just dance přes xbox. A mimo to se ještě jedlo naprosto výborné jídlo!!

After a while, I had to go back, to the church. We had the Friday event for the kids - Power Up! We had even a visit of some people from other church which was great! Our guys prepared a dance for us, we play some games and then danced Zumba and Just dance on Xbox. And we also ate some delicious food!!











Mně ale přišel vtipnej ten závěr - tancování. Většina latinos + já jsme tancovali, a ti Amíci z tý jiný církve seděli. To mně přišla škoda, protože to tancování je fakt sranda. A vím, že sama jsem minule, když jsme tancovali, musela překonat první strach, že budu vypadat trapně, a co si o mě ostatní budou myslet, ale pak jsem zjistila, že mě vůbec nikdo neřeší, i když teda Tracy si nás natáčel do mobilu a dal to na fb stránky Esperanzy, stejně jako všechno ostatní, ale tak jsem se úplně vykašlala na to, co si ostatní myslej, a tancovala jsem :) A to se mi tady prostě líbí. My jsme my. Na nic si nehrajeme. Občas tady mám z Američanů v tomhle ohledu takový divný pocity. Jak se ptaj každého, jak se má, ale je to jen fráze. A prostě tak. Ale možná kdybych s nima víc žila, tak bych viděla víc pod povrch. Mám je ráda, jsou super, ale jsem ráda, že jsem tady v týhle komunitě, kde jsme prostě všichni obyč, a je sranda :)

But the funny part was dancing. Most of the Latinos and I were dancing and the American visitors were sitting. I thought that was a shame because it's so much fun. I know that for the first time, when we danced, I had to overcome first my fear of looking stupid and the thoughts what would other think of me, but then I found out that nobody really cared even though Tracy was making video of it and posted it on fb of Esperanza, but I just decided not to care and enjoy it. And that's what I like here. Nobody seems to be pretending anything. Sometimes that's what many people do. Sometimes we care too much what others think of much while we don't realize that they actually don't care that much, and we could enjoy the things much more. Well anyway, it's fun being here! :)


PS: Některé děti, když přišly do místnosti, přišly ke mně a objaly mě. To bylo moc milý! :) Jsem ráda, že mě mají rády.

PS: Some of the kids when they came to the church came to me and hugged me. That was soooo sweet! :)

Komentáře