...aneb stěžuji si na český školský systém
Dobře, nikde asi neexistuje ideální školský systém. Nebo ano?
Vím, že jsou horší země, a vím, že v kupě zemí bych nechtěla studovat.
Dnes mně ale nedává vůbec logiku, na co nás vlastně ten český školský systém připravuje. Vážně, co si z té školy odneseme? Zkuste se sami zamyslet, co vás škola naučila. Mě naučila jazyky, základní výpočty matiky, i když trojčlenku mi musela doma vysvětlit mamka, nějaké teoretické vědomosti, a teoretické znalosti, jak napsat esej.
Vůbec nelituji toho, že jsem šla studovat VŠ. Bez ní bych vlastně po gymplu byla naprosto nepoužitelná. A mě můj obor baví. Ale čím víc se blížím ke konci, tak tím víc si uvědomuji některé věci.
Proč nás český školský systém učí memorování místo přemýšlení? Přijímání faktů místo debatování a tvoření si vlastních názorů? K čemu nám to vlastně v budoucnu bude?
Já jsem se celý život, až na nějaké výjimky učila věci nazpaměť. Abych si je pamatovala, abych znala všechny letopočty, autory, díla, teorie, vzorečky... Psala jsem eseje, abych je zpátky dostala červeně označené a věděla, že jsem to mohla napsat mnohem lépe.
Na základní škole se učíme fakta, na střední škole se učíme fakta, na vysoké škole se učíme fakta, a... pak dojdeme do posledního ročníku a máme něco vytvořit. VYTVOŘIT. Jak se to dělá? My máme něco vymyslet? Obhájit si to? Na to mě nikdo nepřipravil!
Musím se přiznat, fakt mě to vyvádí z míry! Mé téma bakalářky je komentovaný překlad povídek Maria Benedetti. Překlad mě moc baví, ale zjistila jsem, že je v tom jeden háček. Neexistuje správné řešení! Cože? To je zvláštní. Jak to je možné?
Celý život jsem byla zvyklá, že jsem věci určitým způsobem vypracovala, a pak mi někdo řekl, jaké bylo správné řešení. Věděla jsem, jestli jsem to měla dobře, či špatně. Teď ale tvořím svoji práci, a správné řešení si musím určit sama. A musím si ho obhájit!
Mimo bakalářku ještě dopisuji jeden projekt. Týká se peruánského slangu. Tam je to o něco jednodušší, výzkum mi dal správné odpovědi a i na tom projektu se učím. Nicméně stále mi nedochází, že mi nikdo nebude opravovat gramatiku větu po větě, když to píšu ve španělštině. Musím se už spoléhat na sebe a na své dovednosti a výsledky. Je to dobrá zkušenost, ale přála bych si, kdyby mě to učili dříve.
Přemýšlet, vytvářet si názory, obhajovat si je dobrými argumenty. To u nás chybí. Jsme naučeni převzít, co slyšíme, či vidíme. A pak to tak vypadá. Oháníme se tím "naším" názorem, neschopni ho podložit smysluplným argumentem, který by šel z naší hlavy.
Mezitím jsou lidé jako já. V rodině uprostřed, ti usmiřovatelé, kteří si ten názor radši neobhajují, stojí v koutě, snaží se nikoho nenaštvat, anebo usmiřují zbylé strany.
Každý den se učím. Přemýšlet. Hledat. Obhajovat. Je to moje škola života.
pozn. Všechny názory jsou moje vlastní. Obsah článku je mírně vyhrocený vzhledem k mému momentálnímu rozpoložení na začátku zkouškového. Nic není černobílé a věřím, že je realita snad i lepší, než jsem ji popsala. Budu ale ráda za vaše komentáře a připomínky.
Dobře, nikde asi neexistuje ideální školský systém. Nebo ano?
Vím, že jsou horší země, a vím, že v kupě zemí bych nechtěla studovat.
Dnes mně ale nedává vůbec logiku, na co nás vlastně ten český školský systém připravuje. Vážně, co si z té školy odneseme? Zkuste se sami zamyslet, co vás škola naučila. Mě naučila jazyky, základní výpočty matiky, i když trojčlenku mi musela doma vysvětlit mamka, nějaké teoretické vědomosti, a teoretické znalosti, jak napsat esej.
Vůbec nelituji toho, že jsem šla studovat VŠ. Bez ní bych vlastně po gymplu byla naprosto nepoužitelná. A mě můj obor baví. Ale čím víc se blížím ke konci, tak tím víc si uvědomuji některé věci.
Proč nás český školský systém učí memorování místo přemýšlení? Přijímání faktů místo debatování a tvoření si vlastních názorů? K čemu nám to vlastně v budoucnu bude?
Já jsem se celý život, až na nějaké výjimky učila věci nazpaměť. Abych si je pamatovala, abych znala všechny letopočty, autory, díla, teorie, vzorečky... Psala jsem eseje, abych je zpátky dostala červeně označené a věděla, že jsem to mohla napsat mnohem lépe.
Na základní škole se učíme fakta, na střední škole se učíme fakta, na vysoké škole se učíme fakta, a... pak dojdeme do posledního ročníku a máme něco vytvořit. VYTVOŘIT. Jak se to dělá? My máme něco vymyslet? Obhájit si to? Na to mě nikdo nepřipravil!
Musím se přiznat, fakt mě to vyvádí z míry! Mé téma bakalářky je komentovaný překlad povídek Maria Benedetti. Překlad mě moc baví, ale zjistila jsem, že je v tom jeden háček. Neexistuje správné řešení! Cože? To je zvláštní. Jak to je možné?
Celý život jsem byla zvyklá, že jsem věci určitým způsobem vypracovala, a pak mi někdo řekl, jaké bylo správné řešení. Věděla jsem, jestli jsem to měla dobře, či špatně. Teď ale tvořím svoji práci, a správné řešení si musím určit sama. A musím si ho obhájit!
Mimo bakalářku ještě dopisuji jeden projekt. Týká se peruánského slangu. Tam je to o něco jednodušší, výzkum mi dal správné odpovědi a i na tom projektu se učím. Nicméně stále mi nedochází, že mi nikdo nebude opravovat gramatiku větu po větě, když to píšu ve španělštině. Musím se už spoléhat na sebe a na své dovednosti a výsledky. Je to dobrá zkušenost, ale přála bych si, kdyby mě to učili dříve.
Přemýšlet, vytvářet si názory, obhajovat si je dobrými argumenty. To u nás chybí. Jsme naučeni převzít, co slyšíme, či vidíme. A pak to tak vypadá. Oháníme se tím "naším" názorem, neschopni ho podložit smysluplným argumentem, který by šel z naší hlavy.
Mezitím jsou lidé jako já. V rodině uprostřed, ti usmiřovatelé, kteří si ten názor radši neobhajují, stojí v koutě, snaží se nikoho nenaštvat, anebo usmiřují zbylé strany.
Každý den se učím. Přemýšlet. Hledat. Obhajovat. Je to moje škola života.
pozn. Všechny názory jsou moje vlastní. Obsah článku je mírně vyhrocený vzhledem k mému momentálnímu rozpoložení na začátku zkouškového. Nic není černobílé a věřím, že je realita snad i lepší, než jsem ji popsala. Budu ale ráda za vaše komentáře a připomínky.
Naprosto souhlasím :) Vystihla jsi přesně moje pocity :D
OdpovědětVymazatZajimay clanek.Osobne nemuzu posoudit jake je studium na VS v CR,kde jsem nikdy nestudovala,muzu zrovnat jen gyml,ale podobny nazor,jako tvyj uz jsem slysela nekolikrat. Ja studuju va univerzite v USA, jak us citizen,pres deset let uz tady ziju,takze muzu posoudit jen vzdelani tady. Nedam na americke skolstvi dopustit!Pamatuju si vecne uceni se veci nazpamet z gymplu, naucit se na hodinu,odrikat a konec. Druhy den jsem nevedela NIC! Tady nas uci premyslet,rozvijet se, umet o vecech mluvit, ve tridach diskutujeme,profesori s nami jednaji uplne uzasne. Pro me je nejlepsi system vzdelani ten americky, a kdo tvrdi,ze stoji za nic, nikdt tady poradne nestudoval.
OdpovědětVymazatPreju hodne stesti ve studiu!Mas uz nejake plany,co by jsi chtela delat nebo budes pokracovat na Master's?
Iva/Chicago
Díky Ivčo za názor! :) Já taky nevím, jak přesně to je v USA, jen z toho, co jsem slyšela. Osobně jsem byla jen na jedné hodině na VŠ, ta se mi líbila. Pak jsem doučovala děcka ze základky a to bylo horší, způsob jakým dělily byl šílenej. Ale to jsou střípky. Pokud tě tohle téma zajímá, tak já sleduju Eugena Janae Bradley na fb. Je to češka, která žila dlouho v USA, pracovala ve školství a letos udělala takový "pokus", kdy se přestěhovala se svými dcerami do ČR, ty choděj teď tady do školy a vyjadřují na to názory. Ona zapisuje poznatky na fb a přijde mi to moc zajímavý. Tady je odkaz: https://www.facebook.com/euglena.bradley?fref=ts
VymazatJá si myslím, že ani USA nemá nejideálnější způsob studia. Ono teda asi nikde to není ideální. Ale hodně podobné USA, a co mě osobně docela zaujalo, je Skotsko. Četla jsem zápisky jedné slečny o výuce, i jsem poslouchala nějaké přednášky a přišlo mi to super. Ale fakt je těžký to objektivně porovnat. Určitě USA a UK jsou lepší co se týče diskuzí a formování názorů, to se v lidech buduje už odmalička (někdy až moc). A já bych tohle fakt potřebovala. Ale tak věřím, že se to ještě naučím :)
Šprtání mi z většiny případů taky nikdy moc nepřineslo...
Jinak jsem docela rozpolcená, co se týče plánů po bakaláři, tzn. letos od září. Budu se asi hlásit do Prahy na Karlovku na Iberoamerikanistiku a na tlumočnictví a překladatelství. Berou tam ale jen pár lidí, tak uvidím. Uvažuju o přihlášce do Brna nebo Olomouce (peďák nebo filologie), ale tam se mi moc nechce. Poslední záchytka by ještě byla Metropolitní Univerzita v Praze, tam se dá studovat v angličtině obor Anglophone Studies. No, a kdyby nic z tohohle, tak bych asi hledala práci, buď v ČR, nebo zahraničí. V tom ještě úplně nemám jasno, ale myslím, že by to přišlo v tu pravou chvíli, prostě až někdy v létě :) Takže moje plány jsou ještě dost otevřený :)
Zdravím do Chicaga!! :)
Probuh, Srovnat ne Zrovant :-)))
OdpovědětVymazatAhoj Georgie, musim priznat,ze jsi me rozesmala,jak jsi psala o tom deleni.Myslim,ze je to opravdu des,jakym zpusobem to tady delaji,prijde mi to mnohem srozumitelnejsi po zpusobu,jakym jsme to delali v Cesku,ale clovek se to musi naucit, pokud pokracuje ve vyssim levelu matematiky na college,kde z toho jejich deleni clovek musi vychazet,aby mohl vyresit slozitejsi veci.
OdpovědětVymazatMe na americ. skolstvi prijde hlavne ten system K-12 grade,coz je neco jako v Cesku skolka-prvni stupen az po 'stredni skolu'. Clovek po osme tride pokracuje dal na High School,ktera v zadnem pripade neni nase ceska stredni skola,ale spis jakesi pokracovani zakladky.Az po High school se clovek rozhoduje,co dal bude delat za profesi,jestli dal na college nebo na nejaky 'ucebni obor'. Prijde mi to rozumny hlavne proto,ze lidi maji vic casu na rozmyslenou,co chteji v zivote delat. V CR se clovek vetsinou rozhoduje v patnacti,nejde-li na gympl. Sileny, Ja jsem nevedela v 25-ti,co se sebou lol.
Me treba hodne mrzi,jak male znalosti maji lidi, mluvim hlavne o lidech z Ceska, o americkem vzdelani. Ze jsou Americani hloupi,ze se neuci cizi jakyky, nemaji paru o nejake evropske histrorii apodobne. Ja jsem delala americkou maturitu, v ktere je evrop. historie zahrnuta,samozrejme ne tak podrobne,jak jsme to probirali v Cesku na gymplu,ale co z toho si dnes pamatuju,ze?
Preju hodne stesti s Karlovkou,jeste nedavno to byla moje vysnena skola,ale nakonec jsem to nedala,me se tady odsud uz nechce. Sice jeste hodne dlouho po ukonceni studia budu platit studentskou pujcku,ale to tady k tomu proste patri.
PS: Jinak se "mame" na facebooku, zdravi Iva Dee :-)
A dekuju za odkaz na Mrs. Bradley, na 100% se na to podivam.
OdpovědětVymazatIva
Aha,tak meli lol
OdpovědětVymazatNa ZŠ by sis měla dozvědět, že existuje škola. Nějak si ošahat základní věci a naučit se je trošku používat.
OdpovědětVymazatNa SŠ se začínáš profilovat. Třídní tě vodí jak na vodítku a stále čekáš na to "ano, to je správně" nebo "ne, takhle to není".
VŠ je úplně jiné kafé. (Z mé zkušenosti) Co si neuděláš nebo nezařídíš sama, to nemáš. Jsi ryba v moři a starat se mušíš ty. Mě střední naučila mentorování, ale VŠ mě naučila nad tím přemýšlet, odvozovat, srovnávat a analyzovat. A jsou to věci (i ze statistiky), které denně využívám v práci (až tomu nevěřím). Na magistru je to o dost horší - dostaneš zadání (a maximálně nápovědu; nebo nápovědu, kde hledat nápovědu), výsledek, postup a závěr si musíš obhájit sama. A diplomka? To je vyvrcholení celého studia - tedy poznávání vědy :-) Mnoho zdaru! Pavel N. z Nové Paky či Lomnice :-)