VIDEO: Lima, PERÚ

Po nějaké době jsem zase dala dohromady video! Koukněte na něj a dejte mi vědět, co si myslíte!! ;)

Finally, I put together another video! Watch it and let me know what you think!! ;)

NYC memories n°2

V neděli jsme se s Martou opět vydaly do NYC. Z vlaku jsme to vzaly do Mc Donald's na kávu. Ufff, už to je skoro jako americké klišé - nosit si kávu v kelímku všude s sebou. Ale ona byla docela zima.

Šly jsme na Times Square. A jestli tam někdy chcete jít, tak tam jděte v neděli ráno, nebyl tam skoro nikdo!! :) Takže supéér :)

NYC memories

Dneska to je přesně rok, co jsem si splnila můj velký sen a navštívila jsem NYC!!!! :) 

(sice jsem tam byla ještě chvilku předtím, ale to nebyla pravá turistická návštěva)

Na poslední dny mého pobytu v USA jsem jela navštívit moji českou kamarádku Martu, která je v New Jersey. Bylo moc milé, že její hostrodině nevadilo, že jsem u nich byla, byli most sympatičtí. V sobotu jsme se teda ráno vydaly vlakem do NYC. Lístek stál 7 dolarů, takže se docela i vyplatí být takhle za městem, než si platit někde hotel.

Den jsme začaly tradičně snídaní v Dunkin Donuts, kde jsem si koupila koblihu a kafe :) Když zažít NYC, tak se vším všudy :)

...the life in Hong Kong

Pamatujete si na můj článek o mé kamarádce Kallen z Hong Kongu, se kterou jsme se seznámily na stránkách pro penfriends? Jestli ano, tak čtěte dál, jestli ne, tak se vraťte a přečtěte si to tady ;)

Když u mě byla Kallen, tak jsem sice zrovna měla zkouškové, ale ani to mě nezastavilo od toho, abychom si do tří ráno povídaly o všem možném, nemožném, svěřovaly si tajemství, sdílely zážitky a zkušenosti z cest a také zajímavosti o našich rodných zemích.

Hong Kong je opravdu zajímavé místo a jen povídaním a vyzvídáním jsem se dozvěděla spoustu zajímavých věcí, tak o to víc se těším, až se tam jednou (snad brzy) podívám :)
A dneska se s vámi teda chci o ty mé poznatky podělit :)

• Hong Kong není Čína
• Čínština je pro nás sice španělská vesnice, ale dělí se na mandarinštinu a kantonštinu. Mandarinštinou mluví většina čínsky mluvících lidí. V Hong Kongu se mluví kantonsky. Nicméně obyvatelé Hong Kongu by měli dobře ovládat i mandarinštinu.
• I když je kantonština rodný jazyk obyvatelů Hong Kongu a učí se mandarinštinu, velmi důležitou roli tam hraje angličtina. Pokud chcete studovat na Univerzitě v Hong Kongu, musíte mít dobrou úroveň angličtinu. I kdybyste chtěli studovat kantonštinu nebo mandarinštinu, musíte složit zkoušky z angličtiny, a pokud je nezvládnete, máte smůlu. Normálním jevem také je, že když už tam teda tu čínštinu studujete, tak vám ji vysvětlujou v angličtině :)
• Mnoho mladých lidí jde studovat do Austrálie. Dříve teda byl lepší kurz a bylo to výhodnější, teď už to je horší, ale stále se tam lidé stěhují.

• Život v Hong Kongu je sice super, člověk tam sežene skoro všechno (kromě českého tvarohu), ale velmi vyčerpávající.
• Lidé často pracují 10 hodin denně.
• A také je celkem normální pracovat přesčasy, které se navíc neplatí. Ale jinak je práce dobře placená.
• Prý studenti nemají problémy se sháněním brigády.
• Placená dovolená od zaměstnavatele je jen 12 dní za rok.
• Na dovolenou skoro všichni utíkají z Hong Kongu. Tam by si totiž tolik neodpočinuli, a navíc je zajímá okolní svět, tak různě cestují minimálně po Asii.
• Volný čas v Hong Kongu se tráví buď na nákupech v obchodním centru, nebo v restauraci.
• Restaurací je tam hodně. Můžete si vybrat z celé škály cen a také druhů kuchyň.
• Minimálně Kallen jde tak 3-4x týdně někam na večeři do restaurace.
• Jenomže když oni když vaří, tak to trvá asi tak 4 hodiny, tak se ani tak nedivím :D

• Co se týče vztahů v rodině, děti jsou učené velkému respektu k rodičům, součástí výchovy jsou fyzické tresty. Na druhou stranu ale rodiče udělají první i poslední pro svoje děti. Koupí jim skoro vše, co můžou a některé děti se ani doma nenaučí domácím pracím nebo vaření.
• Děti taky chodí velmi brzy do školky, nebo se o ně starají prarodiče, protože rodiče musí pracovat. 

• Svatba je důležitá událost, ale není ani tak pro snoubence, jako pro rodiče. Jsou to totiž oni, kteří si zvou hosty, a tím se jakoby předvádí. Hosté musí donést velmi drahé dárky, jako třeba tlusté zlaté náramky, které můžou stát v desítkách tisíc, ale nakonec té nevěstě jsou vlastně na nic. Zároveň, aby se nevěsta ukázala, tak za svatební den, či večer, vystřídá asi tak 4 páry šatů. Má bílé - svatební, čínské tradiční, a pak nějaké společenské. Celé je to prostě drahá záležitost, kde jde hodně o tradice.

• No a nakonec. Dobrou chuť se v překladu řekne: Jez rýži!! A to ji prý pořád nejedí, a vlastně Kallen vůbec nevěděla, proč se to říká, bylo to poprvé, co se zamyslela nad tím významem. Takže i když jedí pizzu, tak si přejí "Jez rýži!" :)

Tak, snad jsem na nic nezapomněla :) Pro mě to byla celkem zajímavá zjištění :)
Ještě se můžete podívat na několik fotek z návštěvy Kallen v Čechách v květnu. 
Jinak vám popřeju krásný prosinec!! :)

uhádnete, co se tam píše? ;)

prý, když tohle udělám, tak jsem jasný asiat ;)

Polévka, kterou mi Kallen uvařila. Normálně se vaří asi 3 hodiny. My jsme ji vařily asi tak... hodinu? Byla výborná! :)

Pokus o zajímavou skákající fotku na Ještědu ;)

VIDEO from Basel, Switzerland

Když jsem byla v Bazileji, tak jsem něco natočila, a konečně jsem to tak nějak dala dohromady :)

Tady to máte, doufám, že se vám to bude líbit!! :)

When I was in Basel, I took some videos of the city and yesterday I finally put it together.
I hope you like the outcome! :)

relax v Německu a cesta přes Bazilej domů

Neděle v Kandern byla hodně odpočinková, vlastně skoro stejně jako celý můj pobyt, vyrelaxovala jsem se luxusně :) Šly jsme do BFA na shromko dopoledne, a pak jsme si udělaly výborný oběd. Do listového těsta jsme zabalily sýr, rukulu, rajčata, a do některých jsme nalily vajíčko. Pak jsme na to ještě daly krájené mandle a potřely některé vajíčkem. Dopadlo to skvěle!! :) Odpoledne jsme odpočívaly, užívaly poslední den spolu a navečer udělaly úžasnou večeři. Spolubydlící Johanny, Mer, připravila steak na americký způsob a brambory na irský způsob :) ňam!!

Sunday in Kandern was very relaxed. Actually, my whole stay was quite relaxing, it was realy holiday for me :) in the morning we went to BFA to the church and then we made some delicious lunch. We used the puff pastry that we filled with cheese, rucula, tomatoes and some with egg too. Then we put almonds on top of it and egg. It was great!! :) Later we relaxed some more, enjoyed our last day together, and then prepared awesome dinner. Johanna's flatmate Mer prepared american steak and irish potatoes :) yummy!!

Zajímavý zážitek jsem ale měla v pondělí. Z Kandern jsem musela vyrazit autobusem v 8:20 a v 9:15 jsem byla v Basileji. Tam jsem na Claraplatz našla svoji zastávku tramvaje, tak jsem si chtěla v automatu koupit lístek, ale bralo to jen drobné. Ani papírové peníze ani kartu jsem tam nemohla strčit. Tak jsem začala mírně panikařit, přešla jsem na druhou stranu, tam to vypadalo, že se dá dát karta, ale bylo to přeškrtlý. Říkala jsem si, jestli se někoho ptát, jestli mi nerozmění, a pak jsem si všimla stánku s ovocem a zeleninou opodál, tak jsem si řekla, že si tam něco koupím. Konečně jsem si vybrala - hroznové víno, ale nikde nebyl prodavač. To už mi přijížděla tramvaj a já věděla, že ji nestihnu. Zaplatila jsem, koupila lístek, a čekala 7 minut na další tramvaj. Ta přijela v 9:27. Dojela jsem v 9:38 na Hlavní nádraží, a tam jsem zase zmatečně hledala zastávku autobusu na letiště. A v tom směru vůbec nebylo, přitom to tam na internetu ukazovali. Ale viděla jsem tam Infocentrum, tak jsem se šla zeptat, a zjistila jsem, že bus byl hned před tím infocentrem, kde jsem vlastně z busu ve středu vystupovala. Paní mi i nabídla, že si u ní můžu koupit lístek. Pak mi vysvětlila, kde si ho mám označit. Cože? On se má označovat? To jsem nevěděla!! Bála jsem si, aby mi autobus neujel, tak jsem vyběhla z infocentra označit lístek, a za chvilku za mnou vyběhla paní, a vracela mi 1 frank, že jsem jí utekla :D moc milá byla. Autobus jsem v klidu stihla a už po 10h jsem byla na letišti. Našla jsem odbavení, ale podle všeho jsem si asi stoupla do špatné řady s kupou lidí za sebou. Až když se začali všichni za mnou přesouvat do jiný řady, tak mi došlo, že asi stojím ve špatné řadě, a šla jsem za nima :D když jsem došla na řadu, tak jsem se dozvěděla, že let byl přebookovaný, a jestli by mi prý nevadilo letět přes Mnichov, že hledaj dobrovolníky. Nechápala jsem to, ale pak říkali něco, že by mi dali 300euro na útratu, tak jsem řekla, že nepospíchám, že klidně, ale v tu chvíli paní zjistila, že už to je v pořádku, že už mají dost dobrovolníků, a tak jsem letěla normálně do Prahy. To jsem ale nevěděla, že to takhle můžou udělat, že si prodají víc lístků, než mají sedadel, nebo jak to je. Ale domů jsem dorazila v pořádku :)

However, I had an interesting experience on Monday. I had to leave Kandern at 8:20 by bus. At 9:15 I was in Basel. I found my tramstop but when I wanted to buy my ticket I found out I could put in only coins. And I had none. I started to panic a bit, I crossed the street to see the other machine, it seemed that I would be able to pay by card but then I saw that it was crossed out. I thought about asking someone to give me change for my paper money but then I spotted a small stall with fruits and vegetables. I went there, chose some grapes to buy. My tram was already coming so I knew I would have to take the next one. I finally got my coins, got the ticket and waited another 7 minutes for the next tram. It came at 9:27, I arrived to the Train Station at 9:38 and once again I had to find the bus stop to go to the airport. I was confused because it wasn't where the internet showed me and it wasn't anywhere in the direction towards the airport. But I saw the information centre so I entered and I was told that the bus was right in front of it. At the same place I got off on Wednesday. The lady also told me that I could buy my ticket for the bus there and then I needed to get it stamped at a certain stop. What? I didn't know I had to stamp it :D So I went outside to get into that bus on time and out behind me came running the lady from the infocentre giving me one frank back about which I forgot :D She was really nice.
I got to the airport on time, found the check-in and baggage drop but apparently I stood in a wrong line. Many people stood behind me but then they started moving and that was when I realized I was supposed to stand somewhere else too :D And when I got there the woman started telling me that the flight was overbooked and they were looking for volunteers to fly via Munich. I was thinking how was that possible but I wasn't in a hurry and they offerend some credit of 300euros to spend as a recompensation so I thought why not. But when I said I would be able to do that she found out that they already had enough volunteers. So in the end I got home as planned :)

Blauen, Germany

Sobota byl krásný den v Kandern. Zrovna tam byl trh keramiky, tak jsme se tam po výborné snídani, croissantech právě vytažených z trouby, vydaly. Bylo to krásné, mnoho barev, ruční práce, každá věc jiná. Ceny byly na můj vkus mírně vyšší, ale chápu, že ta věc dala dost práce vyrobit a vymyslet. No, podívejte se sami. 

Saturday was a beautiful day in Kandern. There was a pottery market that weekend so after a delicious breakfast (croissants just taken out of the oven) we went there to check it out. It was really pretty, many colours, hand made things, each one a bit different. The prices were obviously higher than when you buy an ordinary mug but you need to keep in mind that it took a lot of work to create it. Well, see for yourself.

Po trhu jsme skočili nakoupit jídlo na piknik a neděli a vyrazily jsme do Blauen. Blauen je hora 1165 m.n.m. Je to takový jeden z nejvyšších bodů ve Schwarzwaldu. Až nahoru jsme mohly vyjet autem, byla to kupa serpentýn, kde jsme často nevěděly, jestli tam na nás ze shora nevyjede jiné auto, ale zvládly jsme to v pořádku :)
Byl tam krásný výhled, a zrovna se tam chystali vzlétnout nějací paraglidisti. Tak jsme je chvilku sledovali, vypadalo to krásně, hned bych se přidala :) Pak jsme si šly vyšlápnout na takovou věž s rozhlednou. Pak jsme slezly dolu a daly si piknik! :)

After the market we went to buy some food for our picnic and the next day and off we went to Blauen. Blauen is a 1165 metre high mountain. It is one of the highest peaks in the Black Forest. We got to the top in a car surviving all the turns. Sometimes it was quite dangerous because the road was very narrow and we couldn't see whether there was a car coming from the top. But we managed to get there safe and sound :)
The view was so beautiful!! There were some paragliders getting ready to take off so we watched them for a while. I would immediately join them if I could. It looked so cool. Later we climbed up the observation tower and after that we had our picnic! :)

A na závěr ještě jedna věc, která mě ten den zaujala u školy, kde učí Mer, a kterou jsem pak viděla ještě na více místech. Byl to takový stánek s různými věcmi - marmelády, domácí chleby, ovoce, sirupy... u toho byla jen přidělaná kasička a u každé věci ceny. Člověk k tomu normálně může přijít, hodit do kasičky peníze, a vzít si něco z toho. Je to neuvěřitelné, že si tam lidé důvěřují a jen to tam tak nechají :)

And in the end a thing that I really liked. Near to Mer's school and actually in more places, there was like a small stall with different things - jams, syrups, homemade bread or some fruits... With it there were prices and then a money box. So everyone can come, put money in the box and just take the thing they want. That's incredible! I like that those people trust each other and can do this to gain some money but also let others have delicious homemade things! :)

Kandern, Germany, and BFA

Kandern je malé městečko asi půl hodiny cesty autem z Bazileje. A čím to je, že zrovna tady člověk potká tolik cizinců? Je tu totiž Black Forest Academy. Škola převážně pro děti misionářů a kazatelů. Vyučuje se tu anglicky, ale škola je velmi rozmanitá. Jsou tu studenti asi ze 60 různých zemí. A to není málo. Johanna tu od konce srpna učí španělštinu, a pomáhá studentům, kterých první jazyk není angličtina, s úkoly a tak. Je to celkem zajímavé, zvlášť, když si člověk uvědomí, že snad všichni učitelé tu jsou v podstatě jako dobrovolníci. Nejsou za svoji práci placeni, ale všichni jsou pečlivě vybráni a musí být kvalifikovaní pro svoji práci. Tím pádem tu vyučují jen lidé, kteří vážně chtějí. Myslím, že to musí být radost v takové škole studovat.

Kandern is a small town about half an hour by car from Basel. And why is it that one can meet so many foreigners here? The Black Forest Academy is here. It is a school mostly for the children of The missionaries and preachers. The language used in teaching is English and the school is very diverse. You can find students from around 60 different countries here. And that is interesting. Johanna has been teaching Spanish here since the end of August and she has been helping the students who are not native in English. It is impressive to realize that probably all the teachers here are teaching basically as volunteers. They are not paid for their work but they are well selected and has to be qualified to do their job. Therefore only people who really like teaching are here. I think it must be so nice to study in that kind of school.

Ve čtvrtek a v pátek musela Johanna učit, tak jsem se šla s ní podívat. Hodina španělštiny byla zajímavá, velmi interaktivní, namotivovalo mě to v tom, abych přehodnotila svoje výukové metody :) Jsem ráda, že jsem se tam mohla podívat, byl to pro mě velký přínos.

On Thursday and Friday Johanna had to teach so I went with her to see the school and the classes. The Spanish class was really interesting and very interactive. It motivated me to rethink my teaching methods :) I am very glad I could have come, it taught me some things.

Ze školy jsme pak oba dny šly tak unavené, že jsme chtěly jen hodit nohy nahoru a odpočívat. Nicméně nezapomněly jsme jít nakoupit jídlo v místním supermarketu a udělat si výbornou večeři. :)

On the way from school we were so tired both of the days that the only thing we wanted was put our feet up and rest. Of course, we didn't forget to buy some food in a local supermarket and prepare delicious dinner :)

pangas s porkem, ryzi a hraskem, dochuceno limetkou :) 

// pangas fish with leek, peas and rice, and topped with lime

me prvni Guacamole v zivote s chlebem, syerm, a papa a la huancaina - peruanska omacka s bramborou a vajickem

// the first Guacamole that I ever ate, and papa a la huancaina - a peruvian sauce with a potatoe and egg 

visiting Basel, Switzerland

Ahooj!

Zdravím vás z Německa. Nicméně dneska chci psát o Švýcarsku, o Basileji. Není to matoucí? Pokusím se to vysvětlit. Takže to vezměme od začátku :)

Do Kandern (Německa) jsem přijela navštívit Johannu (z USA), kterou jsem poznala loni ve Španělsku. Abych se sem dostala, tak jsem letěla na nejbližší letiště, a to Bazilej. Bazilej je město ve Švýcarsku. Nicméně hádejte co? Letiště Bazileje není ve Švýcarsku, ale těsně za hranicemi, takže ve Francii!! JE vám to už jasnější? Doufám! :)

Takže vraťme se. Abych se dostala do Kandern, musela jsem jet přes Bazilej. Mamka říkala, že jsem už v Bazileji byla, alemusela jsem být malá, protože si to nepamatuju. Rozhodla jsem se teda, že bych ráda něco v Bazileji viděla. Začala jsem hledat, co mám dělat, kudy jít, a co navštívit v těch pár hodinách :) Koukla jsem na Tripadvisor a zobrazili se mi tam mí fb přátelé, kteří Bazilej už navštívili. A jak jsem tak přejížděla po těch ikonkách, tak se mi tam najednou ukázalo, že jeden z nich, kterého jsem poznala, a naposledy viděla před 9 lety, v Bazileji bydlí. Super! Napsala jsem mu, aby mi dal nějakou radu a on mi nabídl, že mě po Bazileji provede. To je ještě lepší!

Heyyy!!

Greetings from Germany. However, today I want to talk about Switzerland, about Basel. Isn't that confusing? Well, let's take it from the beginning.

I came here to Kandern (Germany) to visit my friend Johanna from the US whom I got to know last year in Spain. In order to get here I took the plane to the nearest airport which is in Basel. Basel is in Switzerland. So I had to go first to Switzerland. But guess what? The Basel airport is not actually in Switzerland, it's in France!! Is it clearer now? I hope so ;)

So to get to Kandern I had to go through Basel. My mum said we had been in Basel before but I must have been really small so I decided that I wanted to see it again, for myself. I started searching what should I visit there in those few hours that I had, and funnily enough on the Tripadvisor website I found out that a friend of mine whom I got to know 9 years ago and that was actually the last time I saw him, lived in Basel at the moment.  Cool! I decided to write him to give me some advice about Basel. He responded very quickly and offered to give me a tour. Even better!

Na Bazilejském letišti jsem byla po 15h, počkala si na kufr a šla ven. Značení bylo celkem jasní, tak jsem hned našla autobusovou zastávku a u toho automaty na zakoupení lístků . Docela se to dalo pochopit, a tak jsem si koupila lístek na vlakové nádraží, kde jsem měla přestoupit na tramvaj. Je tam teda i infocentrum. Nicméně, co mě překvailo bylo, že lístek do centra z letiště byl mnohem dražší, než co jsem se dočetla na internetu. Místo 1.80 frank, mě stál 4.20 frank. Ale jinak dojet do centra byla celkem jednoduchá věc. Před vlakovým nádražím jsem jednoduše našla takové menší tramvajové nádraží, nalša správnou kolej a šla jsem si do dalšího automatu koupit lístek na tramvaj. A to mě trochu zmátlo, protože tam bylo napsané, že si můžu koupit lístek na krátkou cestu, do max 4 zastávek. A já jsem chtěla na místo, které bylo 4 zastávky od vlakového nádraží, když se nepočítala ta, na který jsem byla. A právě jsem si nebyla jistá, jestli si teda můžu koupit tu krátkou, a rozhodla jsem se, že se zeptám toho chlapa, co si tam zrovna kupoval jízdenku. Tak jsem na něj spustila anglicky a on se na mě tak divně podíval a něco zamlel. Tak jsem to zkusila svojí příšernou němčinou, na to se už vůbec netvářil, a pak mi řekl "español". Cožeeee? On to byl španěl. Tak jsem na něj konečně spustila španělsky, a to už se chytal, ale myslím, že úplně nepochopil moji otázku, protože mi tam ukázal, jak si koupím normální lístek. No, nevadí...

I arrived to the Basel airport after 3pm. I got my suitcase and went out. The signs were pretty clear so I found where the bus stop to the city centre was. Right next to it were several ticket machines so very easily I could buy a ticket to the Train station where I would take a tram. There is also an information centre. However, the ticket was much more expensive than what the internet said (4.20 franks). That surprised me. But getting to the centre was quite easy. In front of the train station I found the tram stops. I figured out which one to take and when I went to buy the ticket in a ticket machine again I got a bit confused because there was a possibility of buying a short ticket for maximum 4 stops. And the the Markt Platz where I needed to go it was exactly 4 stops plus the starting one. So I wasn't sure whether I could buy that and I decided to ask the man who was standing there. I started talking to him in English and he just looked weird at me. I tried my horrible German and he looked even weirder and then said espanol. Whaaat?? He was Spanish! So I tried Spanish and so he finally understood. But I don't think he gave me the right answer, he didn't seem to understand what exactly I wanted. But never mind. 

Markt Platz, kde jsem měla sraz, je velmi krásné náměstí, na kterém se nedá přehlídnout jeho dominanta - velká červená radnice. Naproti tomu jsou různé řemeslné obchody s čokoládou, perníčkama Leckerli, a kavárnama :) Setkala jsem se tam s kamarádem, nechali jsme můj  Kufr v bytě jeho kolegyně a začala mi prohlídka.

Markt Platz is a really nice square with a red City Hall that you just can't miss. Opposite to it there are some chocolate factories/shops, a café and a place where you can buy Baseler leckerli - typical and delicious local sweets :) I met with my friend there, we left my suitcase in his colleague's appartment and started the tour.

Story of a penfriend from Hong Kong... to be continued

scroll down for English

"Ahoj! Jsem Kallen, jsem z Hong Kongu!"
Tyto fráze česky se rychle a velmi dobře naučila moje kamarádka, která mě v květnu přijela navštívit.
A kde jsem vůbec vzala kamarádku z Hong Kongu?

Před dávnými lety vznikla jedna stránka, kde se lidé z celého světa mohli poznávat, psát si a procvičovat tím jakýkoliv cizí jazyk. Fungovala na velmi jednoduchém principu inzerátu, který člověk nahrál, a ten tam visel, dokud si ho člověk nezrušil, nebo nezměnil. Uživatelé mohli podle kritérii vyhledávat ty, se kterými by si chtěli psát. A když si člověk inzerát aktualizoval, ukázal se na prvním místě toho vyhledávání. Tak se jednoho dne (17.9.2010) stalo, že jsem si ten inzerát aktualizovala a pár hodin na to, mi došel email od jedné holky z Hong Kongu. A tak jsme si začaly psát...

Časem nás emaily přestaly bavit, a protože facebook se stal velmi populárním, občas jsme si tam vyměnily nějakou zprávu a informovaly se o našich životech. Párkrát jsme si poslaly i nějaký pohled. Sen Kallen bylo podívat se do Evropy. Také chtěla studovat nějaké mezinárodní studie na univerzitě v Hong Kongu, a nakonec se na takový obor dostala. Začala se učit i francouzsky, a těšila se, až pojede na půl roku studovat do Evropy. Nicméně kvůli jejímu programu dostala nabídku do Finska. Já jsem se tomu celkem smála, když mi to napsala, protože představa, že v Hong Kongu zima znamená 15°C, a ona by měla ve Finsku žít půl roku od ledna do července, mi přišla velmi vtipná. Dokonce jsem jí to i napsala, ale věděla jsem, že Kallen nezastaví nic v jejím snu. Taky nám ale oběma bylo jasné, že se musíme za každou cenu setkat osobně a poznat se.

A to se nám na konci května podařilo. Já jsem zrovna přiletěla z mé druhé návštěvy v Peru, a Kallen cestovala po Evropě. Setkaly jsme se na Černém Mostě na autobusovém nádraží a hned jsme se z dálky poznaly. Ze začátku jsem tomu ani nemohla uvěřit, že jsme se vlastně konečně osobně potkaly. Ale od začátku jsme si sedly. Povídaly jsme si celou cestu autobusem, večer, než jsem se šla učit na test druhého dne, po cestě domů, v noci do 3 ráno, atd. Svěřily jsme si svá tajemství, podělily jsme se o své zážitky, porovnaly kulturní rozdíly a stereotypy, a prostě jsme si čas spolu užívali.
Kallen mě a moji rodinu dokonce stihla naučit i něco čínsky. Byla to krátká, ale moc milá návštěva. Ač z tak odlišných kultur, tak jsme si moc blízko. Bylo mi jasné, že to tenkrát před čtyřmi lety nebyla náhoda, že Kallen napsala zrovna mě. Obohatily jsme život jedna druhé. A já se těším, až budu moct poznat Hong Kong, její rodinu a její prostředí. Už jsem toho slyšela tolik, že si to nemůžu ujít.

PS: Tento článek měl být původně i o mých kulturních poznatcích o Hong Kongu, ale vzhledem k tomu, že už je to celkem dlouhé, tak to bude příště, pokračování... :)

"Hi! I am Kallen, I am from Hong Kong!"
These two phrases in Czech I could hear several times from my friend who came to visit me in May. She learned them very quickly.
But wait... where did I get a friend from Hong Kong?

Once upon a time a website was created where people from all around the world could meet, write to each other and practise just any language. It was actually a very simple website working on a basis of advertisments that each person could create and post there until they decided to change it or delete it. The other users could search each other based on some criteria. And when a user actualized their advertisment it showed up as a fist on in the search results. So it happened one day (September 17th 2010) that I changed my advertisments and few hours after that I got an email from a girl from Hong Kong. So we started exchanging emails...

Well, after a while we got tired with the emails and facebook just got so popular that we added each other and our conversation continued there. Not so frequently but we managed to let each other know there and there what was happening in our lives. Sometimes we even sent each other a postcard. Kallen's dream was to visit Europe. She also wanted to study international studies at the university in Hong Kong and she got in. She even started learning French and she was looking forward to going studying to Europe for a semester. However, because of her program, the offer she got was going to Finlad. Well, why not? I laughed at it when she wrote me that because I imagined her being in Finland from January till July when 15°C is already so cold for her... I warned her but I knew nothing would stop her from her dream. And we were both sure that we had to meet each other finally.

And so we did! In the end of May, when I just came back from my second visit to Peru and she was travelling around Europe we met at the bus station and recognized each other immediately. We just clicked. We talked the whole journey to Liberec, in the evening before I went to study for an exam I had the next day, on the way home, at night till 3 am, and so on. We shared out secrets, experiences, compared the cultural differences and stereotypes and just enjoyed the time together.
Kallen even got to teach me and my family some phrases in chinese (ok, cantonese). It was a short but really nice visit. Even though coming from so different backgrounds we are so close. And I was sure that back then 4 years ago when Kallen wrote me, it wasn't a coincidence. We enriched each other's lives. And I am really looking forward to being able to get to know Hong Kong, her family and her environment once. Hopefully soon. I have heard so much that I just can't miss it.

PS: This post was supposed to be also about my cultural notes about Hong Kong but as this post is already quite long, I will tell you next time! :)

Chan Chan - Trujillo

S více, než měsíčním zpožděním se vracím ještě k Peru :)

Navštívit Trujillo (čti: truchíjo) a město Chan Chan (čti: čan čan) bylo jedno z mých největších přáních. Bohužel jsem to v té minulé cestě už nakonec nestihla, což mi bylo líto, ale myslím si, že to nakonec bylo dobře. Naplánovala jsem to totiž jako součást mé cesty s taťkou.

Trujillo je město 204 km vzdálené od Chiclaya a 561 km od Limy. Takže my jsme Trujillo navštívili po cestě z Chiclaya do Limy. Do Trujilla jsme si koupili cestu obyčejným autobusem, jezdí každou půlhodinu, ale bývá plný. Během čtyřhodinové cesty jsme se stihli s taťkou i trochu vyspat, a v jednu chvíli tam jeden pán prodával studená pití a empanady (taštičky plněné masem a zeleninou), tak jsme to využili. Klimatizace tam moc nefungovala, ale ty 4 hodiny to šlo.

Trujillo and the precolombian city of Chan Chan has been on the top of my peruvian bucket list. However, during my last visit I didn't get to got there and I was really sad about it but in the end it worked out for the good because I could include it in the travels with my dad.

Trujillo is a city 204 km to the south from Chiclaya and 561 km to the north from Lima. Therefore, we decided to visit Trujillo on our way from Chiclayo to Lima. Chiclayo and Trujillo has a very frequent bus connection that sells out quite fast. As the journey was only four hours we didn't care which company we went with. During the journey we fell alseep and also bought some empanadas when a man came through the bus offering them for 2 soles. The air conditioning wasn't as good but we survived.