neděle 22. května 2016

Olomouc through my new glasses


Už od 11 let nosím brýle. Nevím, po kom můžu být tak slepá. Nepochopím, kde jsem vzala tolik dioptrií a ještě astigmatismus. Rodiče mi vždycky říkali, že to je z toho, že jsem četla v šeru, ale internet říká, že to oči nezhoršuje, jen unavuje. Tak nevím, komu věřit. Možná to ale je tím, že jsem v deseti letech rychle vyrostla a tím se i moje oči změnily. Kdoví. Jasné ale je, že už od primy jsem musela nosit brýle, protože jsem ani z první lavice neviděla dobře na tabuli. A od té doby se to jen zhoršovalo, až do mých 19 let, kdy se to už konečně začalo ustalovat. V té době jsem vlastně i přestala pravidelně chodit k očnímu a na Mallorce jsem začala nosit kontaktní čočky. Kontaktní čočky jsem si oblíbila. Mohla jsem nosit sluneční brýle, nic mi na nose nepřekáželo, zvedlo mi to sebevědomí. Brýle jsem si oblékla jen výjimečně, vlastně skoro jenom když jsem měla zánět spojivek. Neměla jsem je ráda. Přišly mi nepohodlné, malé (nezabíraly celý můj zorné pole), neslušely mi, v létě mi svítilo slunce do očí a v zimě se zamlžovaly. Pak ale přišla móda větších brýlí a já jsem se rozhodla, že dám brýlím ještě jednu šanci. Tak jsem k 23. narozeninám dostala nové brýle. Ze začátku jsem si na ně nemohla zvyknout, nosila jsem je jen výjimečně, po večerech, abych si šetřila oči i čočky. Pak jsem si ale řekla, že zkusím ušetřit ekonomicky, a protože čočky jsou finančně náročnější, na podzim jsem začala nosit převážně brýle, až jsem si na ně tak zvykla, že mi teď přijde skoro divné vzít si čočky. Šetřím si je ale na léto, protože to zas budu potřebovat nosit sluneční brýle.

I have been wearing glasses since I was 11 years old. I have never found out how it was possible that I turned out to be so shortsighted with astigmatism when none of my parents were. My parents always said that it was, because I would read in low light, but the internet says that it just tires the eyes, not worsens. I don't know who should I trust. However, before I got glasses, I actually grew up a lot, so that might be connected to my eyes. Well, anyway... the truth is that I have been wearing prescription eyeglasses ever since I entered the sixth grade, because even from the first row, I couldn't see the letters on the blackboard clearly. Since then, it was only getting worse until I was about 19 years old. I went to Spain, got my first contact lenses, stopped going regularly to the eye doctor and was finally happy. I loved my contact lenses. I could finally wear sunglasses, there was nothing bothering me on my nose, and my selfconfidence got better. I would wear prescription eyeglasses only when I would get conjunctivitis. I didn't like my glasses. I felt they were uncomfortable, small, didn't really suit me, in the summer the sun was too bright and in the winter they got foggy once I stepped inside any building. However, the trend of bigger (kinda hipster) glasses came and I decided to give prescription eyeglasses one more change. So for my 23rd birthday, I got new glasses. In the beginning, I couldn't really get used to the, I wore them only occassionally or in the evening, but then I decided to save money. That meant wearing prescription eyeglasses more and contact lenses less. Last autumn, I started wearing mostly glasses and guess what! I actually got used to wearing them so much, that now wearing contact lenses seems strange.



Mnoho lidí, kteří nemají se zrakem žádný problém, si nedokáží představit, jak asi takový člověk bez brýlí vidí. Já mám na jednom oku -4,25 a na druhém -4,75 dioptrií. To znamená, že ostře vidím asi tak maximálně na vzdálenost 10 cm od mých očí. Dál to jsou už jen barevné šmouhy. Nejvtipnější je jít bez brýlí do bazénu, to se člověk musí pořád někoho ptát, kolik je hodin, aby věděl, kdy má odejít.
Pro malou ilustraci, jak vidím bez brýlí, jsou tyto fotky v článku. Proto Olomouc skrze moje brýle.

Many people that don't have any eye problems cannot imagine what it is for me to try to see something without glasses. I am short sighted with -4,25 dioptries on the left and -4,75 dioptries on the right eye. That meanst that I can see sharply up to 10 cm from my eyes. When it's further, I just see colorful blur. The worst has always been going to the swimming pool, because I had to ask for the time all the time to know when to leave.
So the pictures in this article are here to illustrate how I see with and without glasses. 



No, vzhledem k tomu, že poslední dobou nosím dioptrické brýle pořád, je to na nich vidět. Před nějakou dobou mi eshop GlassesShop nabídl, že by mi poslal dioptrické brýle zadarmo, tak jsem souhlasila. Nikdy jsem si brýle online neobjednávala, i když jsem to párkrát zvážila v případě, že by ty brýle byly levné. Bála jsem se ale, jestli by mi sedly. V tomto případě jsem si řekla, že to prostě risknu a uvidí se. Vybrala jsem si jedny brýle, které byly podobné těm mým, tím jsem si říkala, že by mi mohly sedět. Je super, že na stránkách mají rozměry všech brýlí. Vybrala jsem ty nejmenší, které ale byly i tak větší, než ty, co mám, přepsala jsem všechny své dioptrické údaje, které jsem měla od očního lékaře a doufala jsem, že mi brýle sednou.

A while ago, I got approached by an online shop GlassesShop. The offered to send me a pair of prescriptiong glasses to try, and since I have been wearing my only pair that much, I decided to accept that offer. I had never before ordered a pair of glasses online, so I was worried if they would suit me. I think it's always a risk, but if you find cheap glasses, it's worth the risk. I spent quite some time going through the prescription eyeglasses offered at the website and chose 3 pairs that were most similar to my glasses. I also checked all the dimensions stated and out of those 3, I chose the smallest pair. I found the prescription from my eye doctor, filled out all the necessary data and waited for them to arrive.



Po nějaké době mi brýle konečně došly, tak jsem je nedočkavě otevřela a vyzkoušela. Myslím, že jsem se velikostí asi úplně nestrefila, jsou mi velké, ale jinak jsou vtipné. Když bych zhodnotila nabídku GlassesShop, jejich ceny jsou skvělé, brýle na předpis se dají sehnat za velmi nízkou cenu i se sklíčky zadarmo. To ale skýtá jednu nevýhodu. Pokud máte dioptrie tak velké jako já, tak oceníte, když jsou skla zúžená. Tato bohužel nejsou a tím, jak jsou brýle velké, tak sklíčko na kraji má tloušťku asi tak půl centimetru, což je pak na obličeji vidět a také to vytváří různé odlesky. To, jak mi sluší nebo sedí, můžete zhodnotit podle následující fotky a napsat mi svůj názor do komentáře. Já jsem se s nima ještě moc nesžila.
Pokud jste ale odvážní, tak se na ten GlassesShop můžete podívat a zkusit něco. Pokud máte větší obličej a určitě pokud nemáte tak velké dioptrie jako já, tak vám brýle sednou lépe. Výhoda je, že sklíčka jsou zadarmo, platí se jen obroučky. Já bych ale příště raději šla do nějakých slunečních brýlí, těch není nikdy dost :)
V případě, že jste dostali chuť, nebo odvahu nějaké brýle vyzkoušet, mám tu kupon na 50% slevu. Zadejte při nákupu GSHOT50 a měla by se vám půlka ceny odečíst.

After a while, I got my pair of new prescription glasses in the mail. I opened them impatiently and tried them on. They look exactly as they were at the website and although I chose the smallest pair, I feel that they might be still a bit big for me.
My hones review of GlassesShop is that they offer cheap prescription eyeglasses and interesting sunglasses. The bit advantage is that the lenses come free, you just pay for the frames; however, if your eyes are as bad as mine, you might be surprised with the thickness of the lens. I usually pay more to have the lenses thinner and that way lighter. The thickness might look strange and reflect the light. Well, you can look athow they look on me and tell me in the comment section, because I can't tell myself.
If you are not afraid of new things, go and check out GlassesShop. If your face is better shaped than mine, or don't have as manydioptries as I do, you might like the glasses much more. The advantage is that the lens come free. Well, and if you don't wear prescription glasses, you should look at their sunglasses. I found several that caught my eye.
If you decide to buy a pair, don't forget to use a special coupon code at the checkout to get 50% off. That's not a bad offer, right? The code is: GSHOT50


neděle 8. května 2016

Kolik co stojí v Peru?

Sorry, this post about the prices in Peru is only in Czech. If you are interested in this topic, check out this website.

Před nějakou dobou jsem napsala článek o tom, kolik mě stála cesta do Peru a USA, co jsem musela platit, jak byly drahé letenky a tak. Když jsem vypisovala, kolik jsem utratila za MHD a toaleťáky, říkala jsem si, že by bylo docela zajímavé sepsat, kolik v Peru různé věci stojí, nebo alespoň ty, co já jsem kupovala. Často se mě i lidé ptali, jak je na tom Peru cenově, dokonce jsem našla, že se někdo na můj blog dostal tak, že vyhledával, kolik stojí colectivo. Tak přišel čas to konečně sepsat a protože jsem už tenkrát chtěla mít přehled kolik utrácím, tak jsem jen nahlédla do historie mé aplikace na výdaje a všechno to tam bylo.

Celkově můžu říct, že je život v Peru mírně levnější, než v České Republice, ale platy tomu taky odpovídají. Minimální měsíční plat by měl být S./ 850 (US$257) za 48 hodin týdně a opravdu, když jsem koukala na kupu zaměstnání, tak nabízeli třeba S./1100 za výuku angličtiny, což vzhledem k požadavkům na vzdělání a zkušenosti opravdu není moc.
Jídlo je trochu levnější, než v ČR, doprava (včetně taxi) je výrazně levnější, ale oblečení stojí podobně a nájem hodně záleží podle lokality. Třeba Lima je celkově dost drahá, hlavně teda nájem, pokud člověk nechce být na kraji města a pak všude dojíždět třeba dvě hodiny. Co se týče restaurací, tak se to hodně liší. Existují turistické restaurace, na kterých je skoro vždy napsáno restaurante turístico. Ty si zakládají na nějakém standartu a možná i umí anglicky, ale jsou mnohem dražší, než obyčejné restaurace. Jídla na trzích nebo v pouličních stáncích jsou nejlevnější, ale odpovídá tomu trochu hygiena toho místa a je možné, že vám to jídlo, stejně jako mému evropskému žaludku, nesedne. Ale stojí to za to! :D

Zde ceny věcí, které já jsem potřebovala a vysledovala. Píšu je v solech a teda upřímně jsou to už informace dva roky staré, ale předpokládám, že se to výrazně nezměnilo. Kurz od té doby mírně stoupl, ale teď je to přibližně takhle:

1 Nuevo Sol (S./) = 7.2 Kč


Doprava:

Chiclayo - Lambayeque (cca 15 minut cesty)

  • combi: S./ 1.50
  • colectivo: S./ 2
  • taxi: S./ 15


Po Chiclayu

  • combi: S./ 1
  • taxi: S./ 3 - 5
  • mototaxi: S./ 2-4

  • combi k Reque: S./ 1.50
  • combi na Pimentel: S./ 1.80


Po Lambayeque

  • combi: S./ 0.50
  • mototaxi: S./ 1.50


Taxi (předem usmlouvané ceny)

  • Cuzco: z autobusového nádraží do centra: S./ 7
  • Cuzco: z centra na letiště: S./ 10
  • Lima: z okraje do centra: S./ 20 - 25


Meziměstské autobusy

  • Piura-Chiclayo: S./ 15
  • Chiclayo-Lima: S./ 125 (Cruz del Sur: sofa-cama=luxus)
  • Lima-Cuzco: S./ 180 (Cruz del Sur: sofa-cama=luxus)


Letenky:

  • zpáteční Lima-Chiclayo: US$ 160
  • Cuzco-Lima: US$ 145 (koupeno den předem)



mototaxi, combi, taxi

Jídlo:

Restaurace

  • jídlo v restaurante turístico: S./ 20 - 25
  • chifa (čínská restaurace): S./ 10 - 15
  • jiné restaurace: S./ 10 - 16
  • pisco sour: S./ 8


Mimo restaurace

  • menu na trhu: S./ 4 - 5
  • ceviche na pláži: S./ 3
  • churro ze stánku: S./ 1
  • zmrzlina: S./ 1.50 - 4
  • čerstvý pomerančový džus: S./ 1.50


Potraviny na trhu

  • pití ze soji: S./ 2
  • chifle: S./ 1.80
  • chipsy: S./ 1.50
  • mouka 2kg: S./ 6
  • zelená káva 1kg: S./ 12
  • 100% čokoláda 500g: S./ 14
  • nepražené kakaové boby 500g: S./ 6
  • pražené kakaové boby 500g: S./ 12.50


Potraviny v supermarketu


  • plechovka cusqueña: S./ 2.85
  • jogurtové pití 0,5l: S./ 3.30
  • máslo 200g: S./ 7.10
  • aguaymanto (physalis): S./ 3.40
  • čokoláda 50%: S./ 4.90
  • prášek na pečení: S./ 1
  • krabička zeleného čaje: S./ 5.50
  • sýr gouda 100g: S./ 3.60
  • croissant: S./ 1.20
  • sladké pečivo: S./ 0.50
  • voda 0,5l: S./ 1.50
  • voda 2,5l: S./ 2.40
  • trident žvýkačky: S./ 2



pisco sour, ceviche, chobotnice

Další výdaje:


Lékárna

  • mast na opar: S./ 18.50
  • roztok na čočky: S./ 80
  • repelent: 8.90


Drogerie

  • kapesníčky cleenex: S./ 3.10
  • toaletní papír 8 rolí: S./ 6
  • opalovací krém SPF 30: S./ 30
  • zklidňující gel po opalování: S./ 26
  • balzám na rty: S./ 7
  • deodorant: S./ 8.20
  • zubní pasta: S./ 2.80
  • Neutrogena čistící gel: S./ 29



Mobil

  • sim karta Movistar: S./ 15
  • volání/min: S./ 0.50
  • SMS: S./ 0.10


Oblečení

  • kožené sandále: S./ 60
  • jiné obyčejné boty: S./ 60
  • šaty v obchoďáku: S./ 70
  • klobouk: S./ 25





Turistické:


  • půjčení slunečníku na pláži Pimentel: S./ 5
  • vstup do muzea Tumbas reales: S./ 10
  • náušnice z Tumbas Reales: S./ 27
  • peněženka jako suvenýr: S./ 12
  • pohled: S./ 1
  • známka na pohled do Evropy: S./ 10
  • známka na pohled po Peru: S./ 6


Cuzco trh (po velkém smlouvání)

  • peruánské boty: S./ 50
  • batoh s lamou: S./ 15
  • lamí náušnice: S./ 25
  • peruánské šachy: S./ 15
  • magnet lama 3ks: S./ 5
  • svetr: S./ 30
  • penál: S./ 10
  • kabelka: S./ 17
  • vlněné podkolenky: S./ 10
  • dětský svetřík a čepice: S./ 20


Jedeme na Machu Picchu

  • 2 denní tour s cestovkou pro studenta: US$ 190 zahrnovalo to autobus, průvodce, vlak, nocleh v Aguas Calientes, autobus na Machu Picchu a vstup, a cestu zpět, jelo se přes Pisaq, Ollantaytambo a pak do Aguas Calientes, tam druhý den na Machu Picchu, pro návštěvu Pisaq a Ollantaytambo byla potřeba koupit si ještě boleto turístico, který slouží k návštěvě asi 15 památek v okolí Cuzca)
  • boleto turístico pro studenta: S./ 70
  • ubytování v hostelu v Cuzcu: S./ 40
  • kavárna v Ollantaytambo - latte a maté de coca: S./ 9
maté de coca, lamí batoh a pohled z Pisaq, lama, živá socha


Tím jsem vyčerpala asi skoro všechny své záznamy a kam až moje paměť sahá, ale doufám, že to poslouží alespoň nějak pro přehled. Já jsem ještě našla jedny stránky, které doporučuji navštívit, pokud vás zajímají ceny všude na světě. Je super, že se to stále může aktualizovat a vy sami můžete zadat, kolik vás co stojí ve vašem městě, nebo na místě, kde jste byli. Čím víc lidí tam zadá nějaká data, tím to bude víc odpovídat realitě. Koukněte na to TADY :)

Když se tak podívám na ty svoje výdaje, které jsem měla v Peru, je tam naprosto viditelné, že jsem nejvíc peněz utratila na cestě na Machu Picchu. Hodně se na tom rejžují peníze. Jak na vstupu, tak na ubytování v Aguas Calientes, na letenkách do Cuzca a tak... Nicméně, vzhledem k tomu, že to je jeden z novodobých 7 divů světa a turisti se tam i přes ty vysoké ceny hrnou, je jasné, že ti provozovatelé nemají důvod zlevňovat. Naštěstí ale sami Peruánci mají ty ceny nižší, protože si jinak nedokážu představit, jak by si to mohli dovolit.

Co myslíte vy? Překvapilo vás něco v tomto výčtu?

čtvrtek 14. dubna 2016

Ponta da Piedade, Portugal

Dnes jen fotky bez mnoha slov. Jedno z dechberoucích míst Algarve. Je blízko Lagosu, vstup je zdarma a člověk si může vylézt skoro na jakýkoliv útes, který se mu zamane a obdivovat tu nádheru :)
Malý tip: Jděte tam na západ slunce! :)

Today, it is just pictures without many words. One of the breathtaking places of Algarve. It is near Lagos, the entry is free, you can go anywhere you dare and marvel at the wonderful place! :)
Small tip: Go there to watch the sunset! :)









čtvrtek 7. dubna 2016

RECEPT: Palačinky na 5 způsobů // My 5 favourite pancake recipes


Palačinky jsou jedno z mých nejoblíbenějších jídel. Mohla bych je jíst často, i když ne pořád. Líbí se mi na nich ale to, že jsou jednoduché a dá se s nimi tolik experimentovat. Takže i když mám svůj jeden obyčejný ověřený recept, většinou si připravuji nějakou variantu, kterou někde okoukám, nebo zrovna vymyslím, anebo ji okoukám a upravím. Podle mě se na tom nedá moc zkazit. Pokud jsou husté, přidáte tekutinu, pokud tekuté, přidáte mouku, a pokud se trhají, tak vejce. No, a kdyby náhodou neměly chuť... tak od čeho máme marmeládu, nutellu, jogurt, ovoce...? Já jsem si dneska zrovna jedny takové experimentální palačinky připravila (poslední recept). Byly moc dobré, podělila jsem se i se spolubydlícími :)

Pancakes are one of my favourite meals. I eat them for breakfast, lunch or dinner, just not all in one day. I like that it is so simple to make them and you can experiment with the ingredients and tastes. So although I have one basic recipe that always works, I usually try different recipes that I find online and very often I change them, or I just make something up myself completely. I think there is just not much that could go wrong. If the batter is too thick, I add a liquid, if it is too liquidy, I add some flour, and if the pancakes tear, I add an egg. And for taste, you can just use your imagination... jam, nutella, yoghurt, fruit...? I just had pancakes, they were a big experiment, but turned out really well (the last recipe). I really enjoyed eating them and I got to share them with some of my housemates :)




Klasická hrníčková palačinka

  • 1 hrnek hladké mouky
  • 1 hrnek mléka
  • 1 vejce
  • špetka soli


Vezměte normální hrnek, odměřte ingredience, hoďte do misky a pořádně je promíchejte. A pak smažte ;)


One cup classic pancake

  • 1 cup flour
  • 1 cup milk
  • 1 egg
  • pinch of salt


Measure out the ingredients, or just take a regular mug and add flour, milk, egg, pinch of salt, mix and then fry.





Francouzská "crep"

  • 1 hrnek mouky
  • 1,5 hrnku mléka
  • 3 vejce
  • špetka soli


Tato palačinka na francouzský způsob je ze stejných ingrediencí, ale má jiné poměry, takže těsto je tekutější a výsledná palačinka bude hubenější a pružnější. Ingredience zase promíchejte a dejte na rozehřátou pánev (s olejem) ve velmi tenké vrstvě. Určitě vám budou chutnat!


French crepes

  • 1 cup flour
  • 1,5 cups milk
  • 3 eggs
  • pinch of salt


This pancake is based on the same ingredients as the previous one, but has different ratios. Therefore, the batter batter is more liquid and the pancake will be thinner and more elastic. So mix the ingredients well and pour into a warm pan in a very thin layer. You will definitely like this one! 





Banánová palačinka

  • 1 banán
  • 2 vejce
  • 1/3 hrnku vloček


Rozmačkejte banán a dobře promíchejte s vejcem. Tím byste mohli skončit, ale já si ráda přidávám ještě trochu jemných vloček, a pokud chcete, tak toho přidejte víc. Co třeba chia semínka nebo nějaké ovoce? Občas přidávám i trochu mouky, či mléka, takže je to víc tradiční palačinka, jen s banánovou příchutí. Ale to záleží na mém momentálním rozpoložení.


Banana pancake

  • 1 banana
  • 2 eggs
  • 1/3 cup oats


With your fork mash one banana and mix it well with the two eggs. You could end it there but I don't like it that much if it has too much of an egg taste so I add a little bit of oats, and if you want to experiment more, add something else, for example, chia seeds or fruit. I sometimes even go and add flour and milk, so it has more of the traditional structure with the banana taste, but it really depends on my current mood.





Amarantová palačinka

  • 1 hrnek amarantové mouky
  • 1 hrnek mléka
  • 2 vejce


Amarantovou mouku jsem si v jedné zdravé výživě koupila ze zvědavosti. Ráda zkouším nové ingredience, je to určitý druh objevování, kterým si vynahrazuji během studia cestování :) Jelikož amarantová mouka má jinou strukturu, aby se netrhala, je potřeba dát větší poměr vajec. Zároveň má amarant poměrně výraznou chuť. Popsala bych ji jako zemitou nebo oříškovou. Možná neuškodí, když osladíte už těsto, ale pak pozor na připalování. Pokud si ale na palačinku dáte nějakou výraznou marmeládu, tak vám to třeba nepřijde. Já mám tu chuť ráda, takže s tím nemám moc problém. No, zkuste to sami. Je to dobrá varianta pro ty, co jsou na bezlepkové dietě.


Amaranth pancake

  • 1 cup amaranth flour
  • 1 cup milk
  • 2 eggs


I bought amaranth flour in one organic shop just out of curiosity. I like to try new ingredients, it some kind of discovering and trying out new things that compensates for my lack of travelling when I study :) Since the amaranth flour has a different structure, it is better to add one more egg compared to the regular pancake recipe. Also, amaranth has quite a strong flavour. I would describe it as earthy or nutty. It might be good to put some sugar or sweetener into the batter, but then be careful not to burn it when frying. However, if you put some strong flavours on the top, then you might not mind the taste. I actually like it, so try it for yourself and let me know. It is definitely a good ingredient to use for those who are on a gluten-free diet.





Kokosová palačinka

  • 1 hrnek rýžové mouky
  • 1 hrnek vody
  • 2 vejce
  • 1/3 hrnku kokosového mléka z plechovky
  • 1/3 strouhaného kokosu
  • špetka soli
  • kapka vanilkového extraktu (volitelné)


Tak toto je ten můj nejnovější výstřelek. Měla jsem doma rýžovou mouku, tak jsem hledala recepty na palačinky z rýžové mouky, převzala jsem poměry ingrediencí a přidala kupu vlastních ingrediencí. První smíchejte tekuté ingredience: vejce, vodu, kokosové mléko, pokud máte, tak dejte vanilkový extrakt a pokud máte mixér, tak to nejlépe všechno rozmixujte i s tím strouhaným kokosem. Přidá to palačinkám výborný kokosový nádech. Pokud chcete silnější kokosovou chuť, přidejte víc kokosového mléka a strouhaného kokosu. Já jsem ještě přidala 1/3 hrnku nabobtnaných chia semínek v mléku a přidala jsem je do té směsi na rozmixování, aby to bylo ještě trochu zdravější a lepší. Pokud ale nemáte po ruce mixér, tak to jen dobře vše zamíchejte. Pak to vše nalijte do misky s rýžovou moukou, přidejte špetku soli a promíchejte. 
Je možné, že palačinky nebudou moc pružné, ze začátku se mi lámaly, ale byly tak hezky křehké. Dávala jsem je ale při smažení na sebe, takže ty na spodku byly pak ohybné. Recept je schválený mnou i dvěma spolubydlícími, které si s radostí taky daly. Tato palačinka je tedy vhodná pro všechny, kteří budou rádi experimentovat, anebo také pro ty, co nemůžou lepek, nebo laktózu.


Coconut pancake

  • 1 cup rice flour
  • 1 cup water
  • 2 eggs
  • 1/3 cup canned coconut milk
  • 1/3 shredded coconut
  • pinch of salt
  • a bit of vanilla extract (optional)


So this is my newest recipe. I had rice flour at hand, so I searched for rice flour pancake recipes, got inspired with the ratios and added more of my own ingredients. First, I mixed the liquids: water, egg, coconut milk and vanilla extract. I did it in a blender and also, I added the shredded coconut in it, because it gives it a nice coconut flavour. If you want more of the coconut flavour, add more of the coconut milk and shredded coconut. If you do not have a blender, just whisk it. To add more protein and other good stuff, I also added to the blender about 1/3 cup of chia seeds in milk that I had in the fridge overnight.  Add the liquid part into the rice flour, add a pinch of salt and mix. 
The pancakes were a bit more crunchy in the beginning, which was not bad. However, as I went frying them, I stacked them up on one plate and the ones at the bottom were more elastic. I really liked them and two of my housemates also enjoyed them. Therefore, I can really recommend this recipe for those who like to experiment or for those who are looking for gluten-free and/or lactose-free pancakes.


A co vy? Máte rádi palačinky? Jaký je váš nejoblíbenější recept? Podělte se se mnou a ostatními v komentářích :)

And what about you? What is your favourite pancake recipe? Share with me and others in the comments bellow :)

sobota 2. dubna 2016

Cabo de São Vicente, Portugal


Z Čech až na konec světa. Aneb takhle si Alois Jirásek představoval konec světa. A my jsme se na něj nakonec taky vydali. A že to stálo za to!

One of the Czech writers wrote a book called From the Czech Republic to the World's End. The end of the world was this beautiful place. So, if there was a whole book written about a journey to this place, we could not miss out on the opportunity of visiting it!


Několik cípů vyčnívá do oceánu na jihovýchodním pobřeží Portugalska. Když tam dojedete, tak můžete strávit několik hodin koukáním na nekonečně modrou plochu. Pokud vám vysvitne sluníčko jako nám, tak to bude obzvlášť krásná podívaná. Ale pozor, nenechte se unést větrem z útesů. Ačkoliv je zábava se nad ně nahýbat, vše to je tak trochu na vlastní nebezpečí.

The cliffs are pointing their tips to the ocean in the southeastern coastline of Portugal. When you get there, you might spend hours looking at the endless blue space. If the sun comes out as it did for us, the experience will be much better. But be careful and do not let the wind carry you away ;) It is fun walking on the cliffs, but it is all at your own risk.



Doporučuji vzít si s sebou piknik a na útesech se najíst. Jen si sedněte na nějakou igelitku, já jsem si naprosto zničila bundu trávou a bahnem. Jídlo jsme nakoupili v supermarketu v městečku Sagres, které je asi 5 km od těchto útesů. 

I also recommend bringing some food and having a picnic on the cliffs. Just be careful where you sit, because I ruined my jacket by sitting on it and staining it with some grass and mud. Still, it was worth it. We actually bought the food in a village nearby called Sagres. 


Na útesech si budete připadat jako úplní mravenečci. Ale to bylo na tom tak krásné. Ta velikost a nádhera něčeho, co tu bylo, je a bude a my to můžeme obdivovat. Nikdy se nechci přestat divit a žasnout nad věcmi tak krásnými :)

You might feel like really tiny ants on the cliffs. But that the beauty of it. The magnitude, the vastness of the ocean, the beauty of somethingy that has been, is and will be here for us to admire. I never want to stop being surprised and marvel at things so gorgeous :)



čtvrtek 24. března 2016

Místa na která narazíte náhodou // Accidental places

Na mém blogu se pravděpodobně nedočtete, jaká jsou nejlepší turistická místa, nebo v jaké restauraci se nejlépe najíte. Pokud by vás to zajímalo, tak vám moje doporučení můžu sdělit osobně přes email, nebo na facebooku. Na blog ale takové články moc psát neumím, i když bych ráda třeba napsala něco o místech, kde jsme v Hongkongu jedli a chutnalo mi. Možná časem? Nicméně, na tomto blogu můžete najít zážitky z různých dobrodružství, zamyšlení nad cestováním či dalšími životními otázkami, poznatky o různých kulturách a zemích, a v neposlední řadě taky náhodná místa ve světě, která mně učarovala. O jednom takovém bych chtěla mluvit dnes.


You might not find many reviews of touristic places on my blog or tips for restaurants to visit. If you want these tips, you can email me or send me a message on facebook. I am not good at writing this kind of articles on the blog, although I would like to share the places where I enjoyed eating in Hong Kong. Maybe later? However, you may notice that this blog is filled with experiences, adventures, thoughts about travelling, discussion about life's questions, notes on different cultures and countries, and last but not least, random places in the world that captivated me. And today, I would like to tell you about one of those.



Většina mých zážitků z Portugalska jsou z méně známých míst. Do hlavního města Lisabonu jsem se nikdy nepodívala. Když se tedy řekne Algarve, všude jsem nacházela doporučení jet do Albufeiry. Tam jsme nakonec taky nedojeli. Naše ubytování bylo z méně známých a i když jsme navštívili několik turistických míst (Cabo de Sao Vicente, Ponta da Piedade, Tavira), ani nám tak turistické nepřišly, protože jsme tam byli velmi mimo sezónu.

Poslední den našeho pobytu jsme po návštěvě pláže a rybí restaurace (o které bych ale měla napsat zvlášť, protože to stálo za to) vyjeli do sousedního městečka Luz. Původní myšlenka byla projít si Luz a pak zajet do Taviry, nebo na nějaké zajímavé místo. V Luz jsme dostali chuť na zmrzlinu, tak jsme se ji pokusili sehnat a potom rodiče řekli, že by rádi zajeli trochu do vnitrozemí. Prostě se podívat. Tak jsme jeli. Kam? Prostě za nosem.


Most of the places we visited in Portugal were less known. I have never been to Lisbon, the capital. When I asked for recommendation for visiting Algarve, I was told by several people to visit Albufeira. I planned to do it, but in the end we passed the exit on the highway and decided no to go. Our accommodation wasn't by the beach nor any famous touristic place. And although we did visit some of the more known places (Cabo de Sao Vicente, Ponta da Piedade, Tavira), we didn't feel claustrophobic, because the season was already over.

The last day of our stay, we went to the beach, a fish restaurant (that would be worh writing an article about) and then we visited a village nearby called Luz. The idea was to walk around and then go to Tavira once more, or find another interesting place. In Luz, we got some ice cream and then our parents decided that they would like to explore more of the inland, just to see the landscape. And so we went. Where? Just following our instinct.



Jeli jsme skrze různé vesničky, míjeli jsme sady pomerančů, granátových jablek, všeho možného. V nějakém městečku (Santo Estêvão) jsme se zastavili prošli centrum a jeli zase dál. Dál za nosem. Čím jsme byli dál od moře a civilizace, tím to bylo zajímavější. Dostali jsme se do kopců a hor, do míst, kde zřídkakdy projelo auto a do toho začalo zapadat slunce. Moje srdce se nemohlo nabažit té nádhery, pořád jsem komentovala, jak to je krásné a několikrát jsme zastavili, abychom se pokochali výhledem. Anebo taky abychom si utrhli granátové jablko ze stromu. Vůbec jsme nevěděli, kde jsme a kam dojedeme, ale byli jsme nadšeni.

Fotky nevystihnou, jak tam bylo i když pár se mi jich podařilo vyfotit na mobil, když jsme zastavili. Mám z toho hezkou vzpomínku. Ale i kdybych neměla fotky, tak by nakonec toto odpoledne byla má nejsilnější vzpomínka z Portugalska. Navštívili jsme spoustu nádherných míst, ale u většiny jsem očekávala, že budou krásná. Předčily moje očekávání, ale byly označené v průvodci a dělili jsme se o ně s dalšími turisty či místními. Tady jsme ale byli sami. Bylo to nečekané místo. Neplánovaný čas. Všechno se sešlo, abychom se zastavili a obdivovali. Nechali jsme se překvapit a uchvátit krásou místa, které bychom příště možná ani nenašli.


We went through different villages, passed orchards full of orange trees, pomegranate trees and other trees. We stopped in one village (Santo Estêvão) and walked around the main square and then went even further to the inland. The further we went, the more interesting it got. We got into the hills and mountains, into the places where we rarely met any car. It was late in the afternoon and the sun started setting. It was so beautiful that my heart couldn't contain the beauty and I had to talk about how magnificent the moment was. We stopped several times to feast our eyes and soak up the moment. We also took some pictures and picked some pomegranates. We didn't know where we were, or where we were going, but we were so happy.

Even though, I took some pictures on my phone to have the memory and because I still am a photographer inside, the cameras cannot the magic moment that we were experiencing. And it might have been because of this that it became my strongest memory of Portugal. We visited many beautiful places, but with most of them, I already expected that they would be stunning. They exceeded my expectations, but you can find them in any guide and we had to share them with other people. However now, we were alone. At an unexpected place. At an unintended time. Everything came together so perfectly for us to just stop and admire the moment and the beauty of the place. We got enthralled by the beauty of a place we might not even find next time. 


Tímto ukončím mé vyprávění, ale chtěla bych vás povzbudit, abyste se nebáli riskovat a vyjít ze zajetých tras. Často člověk třeba na nic zajímavého nenarazí a má pocit, že ztratil čas. Ale pokud na něco narazí, tak má z toho silný zážitek. Minimálně já ano.

Už jste někdy něco podobného zažili? A jestli ano, tak kde to bylo?


This is where I will end this story, but first I want to encourage you to risk a little bit more and go out of the regular paths. You might not find anything interesting and feel that you wasted your time. But when you find the magical place, you get this experience that you will cherish for a long time. At least I will.

So, have you ever experienced something like this? And where was it?



čtvrtek 17. března 2016

RECEPT: Alfajores


Dneska přicházím s trochu jiným obsahem, než jindy. Dlouho jsem tady nepřidala žádný recept, a to přitom experimentuji skoro pořád :) Ráda bych to tedy změnila. Měla jsem i nápad vydat mini kuchařku s recepty, které jsem posbírala kolem světa a ozkoušela s českými ingrediencemi. Co myslíte? :)

Již dlouho sleduji skvělý blog s peruánskými recepty a tak jsem si vybrala tento recept na vyzkoušení jako první, protože se v podstatě všechny ingredience dají sehnat v českých obchodech.

Alfajores (čti: alfachores) vám možná na první pohled přijdou jako obyčejné linecké a při mém prvním ochutnání jsem si myslela to samé. Tyto jsou ale speciální. Dají se totiž dělat buď z mouky, nebo z kukuřičného škrobu. A věřte mi, když vám řeknu, že určitě stojí za to vrazit pár korun do toho kukuřičného škrobu, protože výsledek bude mnohem lehčí, křehčí a určitě rychle zmizí.

 Tak a jdeme na ten recept!


Co potřebujete:

  • 240g kukuřičného škrobu
  • 150g velmi změklého másla
  • 60g cukru
  • 16g kypřícího prášku
  • 4 žloutky
  • salko karamel
Poznámka: Máslo opravdu nechte dlouho změknout. Nedoporučuji ho nechávat rozpustit, pokud nemáte čas, dejte ho do mikrovlnky na co nejnižší výkon a nechte ho jen změknout. Na druhou stranu musí být měkké, jinak nepůjde mixovat, jak se to stalo mně, musela jsem celou tu směs dát na chvilku do rozehřáté trouby, abych s tím mohla pracovat. Cukr jsem použila třtinový, ale je to jen osobní preferencí. Můžete použít buď obyčejný krystal, nebo třtinový cukr :) Kukuřičný škrob jsem sice kupovala ve zdravé výživě, později jsem ale zjistila, že se dá sehnat i v sámošce, kterou v Olomouci máme skoro vedle baráku a je za poloviční cenu. Tak sami koukněte :) Alfajores se originálně promazávají karamelovým mazáním, kterému se v Peru říká manjar blanco, jinde dulce de leche. My nic takového nemáme, tak jsem přišla s nejpodobnější náhradou, což je salko karamel. Chutná i funguje pro tento účel dobře.

Jak postupovat:
Předehřejte troubu na 180°C.
Našlehejte žloutky s cukrem (nejlépe mixérem po dobu 3 minut). Přidejte změklé máslo a ještě chvíli šlehejte.
Do jiné misky prosejte kukuřičný škrob a přidejte kypřící prášek.
Suchou směs po částech přidávejte do směsi se žloutky a s citem promíchejte. Těsto vyklopte na pomoučený (nebo poškrobovaný) vál a ještě prohněťte. Pokud je moc lepkavé, přidejte škrob. Doporučuji si těsto dostatečně podsypat, protože je křehké a hlavně se kolečka jednoduše deformují.
Těsto rozválejte, vykrojte kolečka a dejte je na plech s pečícím papírem.
Pečte přibližně 8 minut.
Kolečka nechte vychladnout, poté spodní část potřete karamelovým salkem a přilepte na něj druhé kolečko.
Posypejte si je cukrem moučkou a užijte si tuto dobrotu s nějakým teplým nápojem, třeba kávou ;)



Tak doufám, že tento recept vyzkoušíte. Pokud ano, pošlete mi fotku na facebook nebo na email s vašim výsledkem! Já jsem svoje alfajores donesla kamarádovi peruáncovi a ten mi je schválil, takže tímhle receptem nic nezkazíte! :)



Today, I am sharing a peruvian recipe adjusted to Czech ingredients. I really loved making and eating it. If you want to try it, either watch my video, or go to this LINK and check out the recipe! :) Thanks for reading :)